Devět let života zničených trestním stíháním. Konec kariéry, psychické potíže a veřejná dehonestace. Exministryně obrany Vlasta Parkanová dostala za kauzu letounů CASA omluvu od ministerstva, ale státní zástupci i policisté ji očerňovali i po zproštění. Nejvyšší soud uznal, že po zproštění obžaloby chyběla sebereflexe policie i žalobců a zrušil rozhodnutí obecných soudů o výši odškodnění.
Kritika obhajoby míří hlavně na tehdejší šéfku Vrchního státního zastupitelství v Praze Lenku Bradáčovou, dnes nejvyšší státní zástupkyni, a na další představitele justice i policie.
Soudy podle Nejvyššího soudu nezohlednily klíčové okolnosti, musejí rozhodnout znovu. Parkanová, politička KDU-ČSL a později TOP 09, čelila stíhání od roku 2012. Soudy ji definitivně osvobodily v říjnu 2021. Žádá odškodné celkem 8,5 milionu.
NSZ: Není profesionální se nyní vyjadřovat
„Právní posouzení žalovaného nároku ze strany odvolacího soudu bylo neúplné a tudíž nesprávné,“ stojí v rozhodnutí senátu Pavla Simona, Hany Poláškové Wincorové a Tomáše Lichovníka. Podle soudců bylo nutné zohlednit, že stíhání bylo od počátku zjevně nedůvodné. Vrchní soud v Praze už v trestní věci označil konstrukci obžaloby za „neudržitelnou až absurdní“.
„S ohledem na to, že v této věci budou příslušné soudy opětovně rozhodovat a nelze předjímat výsledek, nepovažuje Nejvyšší státní zastupitelství za profesionální poskytovat v současné chvíli k dané věci jakýkoliv komentář,“ reagoval pro Českou justici mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Petr Malý.
Mohlo by vás zajímat
Argumenty obhajoby
V dovolání Parkanová prostřednictvím obhájce Tomáše Sokola upozornila, že byla veřejně očerňována i po svém zproštění. Poukázala na slova Lenky Bradáčové, která pro iDNES.cz po jejím osvobození prohlásila, že se obrátí na nejvyššího státního zástupce s podnětem k mimořádnému opravnému prostředku. Nejvyšší státní zastupitelství následně oficiálně uvedlo: „Nejvyšší státní zástupce nemá pochybnosti o tom, že trestní stíhání bylo ve věci vedeno důvodně…“
Obhajoba zmínila také vyjádření dohlížejícího státního zástupce Jana Kořána o tom, že policie zvažuje důvody pro koluzní vazbu, což Parkanová vnímala jako zastrašování. Kritiku si vysloužil i tehdejší ředitel Národní centrály proti organizovanému zločinu plk. Mazánek, který uvedl, že „za něj byly vždy splněny zákonné podmínky, kdyby nebyly, nebyli by Vlasta Parkanová a pan Staněk stíháni“.
Postoj původců zásahu
Na tyto námitky Nejvyšší soud reagoval obecně: postoj původce zásahu může výrazně ovlivnit, jak bude újma vnímána a jak vysoká náhrada bude přiznána. „Vstřícné chování, omluva či projevená lítost původce zásahu může zmírnit dopady nemajetkové újmy, naopak jeho lhostejnost, arogance či vyjádřená bezcitnost ji může ještě prohloubit,“ uvedl soud.
Obhájce Tomáš Sokol zároveň zdůraznil, že soudy posuzovaly věc mechanicky a porovnávaly ji s jinými případy. „Obdobný případ srovnatelný se žalobkyní není možné nalézt,“ uvedl. Podle něj stíhání Parkanové nenávratně zničilo kariéru, poškodilo zdraví a zásadně ovlivnilo její veřejný obraz. Orgány činné v trestním řízení navíc podle obhajoby „opakovaně porušovaly zásadu presumpce neviny, čímž valnou měrou přispěly k dehonestaci žalobkyně“.
Lidský rozměr sporu
Parkanová v minulosti ocenila omluvu ministerstva spravedlnosti, které jí vyplatilo 1,6 milionu korun a přiznalo „masivní zásah do její osobní a pracovní sféry“. Zároveň ale řekla, že omluvu čekala i od žalobců. „Rozhodně by mě potěšilo, kdyby se na odškodnění alespoň symbolicky a dobrovolně podíleli státní zástupci dr. Bradáčová a mgr. Kořán a nenechali všechnu zátěž na daňových poplatnících,“ uvedla pro Českou justici. Dodala, že by omluvu raději slyšela přímo od Bradáčové: „Té omluvy Ministerstva spravedlnosti si cením, jakkoli bych ji raději vyslechla od dr. Bradáčové.“
Bradáčová ale několikrát zdůraznila, že se omlouvat nebude. „Jsem přesvědčena, že stíhání bylo důvodné,“ řekla v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Podle ní jedinou chybou bylo, že nebyl přizván další znalecký ústav.
Posttraumatická porucha a zničený život
Obvodní soud pro Prahu 2 už dříve konstatoval, že Parkanová trpí posttraumatickou poruchou, depresemi, třesem a nespavostí. „Žalobkyně byla veřejně dehonestována, to zásadním způsobem ovlivnilo její veřejný život,“ stojí v jeho rozhodnutí. Nejvyšší soud k tomu dodal, že „přiznávané zadostiučinění musí být založeno nejen na přiměřeném srovnání, ale musí být rovněž vnímáno jako spravedlivé a adekvátní“.
Parkanová žádá 8,5 milionu korun. Ministerstvo spravedlnosti jí už vyplatilo 1,6 milionu a omluvilo se. Obvodní soud pro Prahu 2 musí věc projednat znovu – tentokrát podle právního názoru Nejvyššího soudu, že původní přístup byl chybný.
