Muž, jehož zemi původu soud nezveřejnil, se vydával za homosexuála, aby získal v Česku azyl. Nikdy však neměl vztah s mužem. Nezná ani podmínky týkající se života homosexuálů v zemi, odkud odešel. Soud vyloučil jeho pomatení, psychické zranění i domácí násilí. Příběh není věrohodný. Pouhé nepřijetí v rodině není důvod k udělení azylu.
O mezinárodní ochranu muž požádal, až ve chvíli, kdy byl správně vyhoštěn. Oprávnění k pobytu v České republice mu skončilo v květnu 2024. Od té doby tady pobýval ilegálně. V řízení o vyhoštění tvrdil, že mu doma hrozí nástup na vojnu. To ale není důvod pro udělení azylu. Další důvody pro setrvání v Česku popřel. Nemá zde žádné vazby a rodina žije v jeho původní vlasti.
Vnitru vyčetl, že nezkoumá jeho homosexualitu
Až v dalším kroku podal muž na ministerstvo vnitra žádost o mezinárodní ochranu. Svůj příběh změnil: Je homosexuál a návrat do vlasti ho ohrožuje. Vnitro žádost po jeho výslechu zamítlo jako nevěrohodnou. Městský soud v Praze se s takovým hodnocením ztotožnil.
Před soudem muž ministerstvu vnitra vyčetl, že úřad „nezkoumal jeho homosexualitu“ ani vztah k homosexuálům v zemi jeho původu. Podle něho tam homosexualita sice není trestná, ale její projevy jsou nezákonné. A homosexuálové jsou vystavovaní násilí a posměchu.
To není pravda, za styk s mužem jsou tři roky
To ale není pravda. V jeho zemi je homosexualita trestná. Uzbeckého aktivistu za práva LGBT Mirazize Bazarova v Taškentu brutálně zbili basebalovou pálkou. A to poté, co vyzýval k dekriminalizaci konsensuálního styku osob stejného pohlaví. Od roku 2020 je státem otevřeně perzekvován, byl odsouzený a v roce 2022 mu soud odmítl zrušit tříletý trest zákazu pohybu.
Také městský soud na tento omyl reagoval: „Soud musí úvodem uvést na pravou míru, že homosexualita v X trestná je, jak vyplývá ze shromážděných zpráv o zemi původu, přičemž za konsensuální sexuální chování mezi muži může být uložen trest odnětí svobody až na tři roky,“ uvedl.
Mohlo by vás zajímat
Homosexualita jako důvod pro azyl
Proto je podle soudu pohlavní orientace bezpochyby relevantní z hlediska důvodů pro udělení azylu nebo doplňkové ochrany.
Také podle judikatury Nejvyššího správního soudu je homosexualita za konkrétních okolností azylovým důvodem. „Sexuální orientace žadatele o azyl může být podle okolností a s ohledem na poměry v zemi původu považována za znak jeho příslušnosti k určité sociální skupině ve smyslu § 12 písm. b) zákona o azylu,“ citoval městský soud NSS.
Muž nikdy neměl homosexuální vztah
Jenže ani soud nepřehlédl, že muž nic konkrétního o homosexuálech a jejich komunitě v Česku neví. Situaci ve své zemi nezná. Muž pouze uvedl, že každý rok se koná tzv. pride month. To ale vědí všichni a také podle názoru soudu je to „relativně rozšířená informace“.
Dále sdělil, že neměl nikdy žádný partnerský vztah, nebyl na žádné LGBT akci. Pouze s kolegy z práce chodil do LGBT baru, jehož název ani přesnou polohu nezná. Dokonce i popis tohoto místa byl jen obecný.
Instagramový účet se svými výroky na podporu homosexuálů smazal. Uložené je nemá. Jednou napsal „love is love“ a nejmenovaní spolužáci ho za to odsoudili. Nyní se obává návratu domů. Má strach z rodičů a z prozrazení i z vyloučení z rodinného kruhu.
Homosexuála nezná, kromě toho z McDonaldu
Cizinec, který se podle svých slov nikdy ani nepokusil navázat vztah s mužem, přiznal, že žádného „otevřeného“ homosexuála nezná. „Žalobce dále nezná v ČR žádnou otevřeně homosexuální osobu, pouze manažera McDonaldu, kde pracoval,“ shrnul jeho výpověď soud.
„Žalobci nic neříkalo ani jméno Miraziz Bazarov,“ doplnil soud. Jeho azylový příběh je tak obecný, že jeho ověření je nemožné.
Po žadateli o azyl není možné žádat detailní vyprávění. „Tato jistá benevolence ve vztahu k líčení azylového příběhu má ovšem své meze,“ vysvětil soud. Pochybnosti o pravdivosti líčení jeho poměrů jsou problém.
Muž není zraněný vzpomínkami ani zmatený
Muž nebyl pro svou sexuální orientaci nikdy pronásledovaný, neuváděl žádné traumatické zážitky, kterým by byl vystavený. Podrobnosti nezamlčuje proto, že by pro něho byly zraňující, učinil si názor soud. Jednoduše žádné nejsou. Ani podle soudu příběh nelze považovat za věrohodný.
Rozhodně se v jeho případě nejedná například o situaci, kdy se žadatel o azyl nachází ve zcela jiném kulturním prostředí, po měsících nebezpečné cesty. V důsledku čehož může být zmatený či dezorientovaný natolik, že si nepamatuje samotný základ svého azylového příběhu, doplnil ještě soud.
Nepřijetí v rodině není důvod k azylu
Podle soudu se ministerstvo vnitra dostatečně zabývalo posouzením příslušnosti žalobce k homosexuální menšině. Shromáždilo podklady o postavení homosexuálů na území jeho země. Žaloba proto není důvodná.
Ani námitku, že muž bude vyloučený z rodinného kruhu, neměl soud za důvodnou. Muž zároveň netvrdil, že by byl ve své zemi kvůli příslušnosti k sexuální menšině vystavený domácímu násilí. Taková situace může v některých případech vést k udělení azylu, podotkl soud s odkazem na judikaturu NSS.
„Samotnou skutečnost, že žalobce nebude svou rodinou přijatý pro svou sexuální orientaci, nelze považovat za nebezpečí vážné újmy,“ uzavřel městský soud rozhodnutí.
