Rusové v Česku jsou dočasně nebezpeční. Stanovili to poslanci přílepkem v Lex Ukrajina, když Rusům zastavili udělování občanství. Jde o dočasné opatření na neurčito, které není diskriminační. Cizinec s českým občanstvím totiž může zasáhnout do chodu státu, potvrdil Městský soud v Praze. Případ Rusky žijící v Česku 12 let mu teď však Nejvyšší správní soud vrátil. Soud musí své závěry, proč ženě kvůli situaci ve světě nelze udělit občanství, zdůvodnit.
Žena nyní uspěla s kasační stížností u Nejvyššího správního soudu (NSS). Ten zrušil rozsudek Městského soudu v Praze a její případ tam vrátil k dalšímu řízení. Je možné, že diskriminace Rusů je legitimní. To ale musí soud řádně odůvodnit, anebo případ poslat k Ústavnímu soudu.
Ruska žijící v České republice 12 let požádala loni v únoru o udělení státního občanství. Ministerstvo vnitra ale o žádosti nerozhodlo. Podle další v řadě novel tzv. Lex Ukrajina totiž došlo k „zastavení řízení“ u všech žádostí o občanství podaných Rusy v Česku. Na toto opatření odkázal i ministr vnitra, který nevyhověl výzvě Rusky, aby zdůvodnil nečinnost.
Je to diskriminace výlučně Rusů
Ruska proto žalovala ministerstvo u Městského soudu v Praze. Argumentovala, že předmětné ustanovení Lex Ukrajina přijali poslanci přílepkem. To je neústavní postup. Také jde o pravou retroaktivitu upravující nabývání českého občanství zpětně. Pro tento závěr není rozhodné, že na české občanství nemají lidé žádný nárok.
Že ustanovení platí výlučně pro ruské občany, je podle ženy diskriminační. Podmínka pozbytí ruského občanství je pro Rusy v zahraničí nesplnitelná. Návrat do Ruska nese riziko povolání do boje proti Ukrajině, tvrdila.
Mohlo by vás zajímat
Bezpečnost nad rovností a právní jistotou
Ministerstvo vnitra argumentovalo, že zákon je napsaný tak, že o přerušení řízení o žádostech Rusů úřad vůbec nerozhoduje. Řízení „se“ přeruší ze zákona. Žena v době podání neměla české občanství. Právo na jeho udělení nemá. Podle judikatury Ústavního soudu je silnější veřejný zájem na ochranu bezpečnosti před rovností a právní jistotou.
Určení podmínek pro nabytí občanství je výsostnou věcí státu. Rusům stále zůstalo právo o občanství žádat, proto není zákon diskriminační, uvedlo ministerstvo vnitra. Pozbytí ruského občanství si mohou vyřídit na některém velvyslanectví v zahraničí. Navíc pro žadatele o azyl opatření neplatí.
Přílepek je protiústavní, avšak nikoli tento
Podle Nejvyššího správního soudu se stěžejní argumentace Rusky týkala údajného rozporu Lex Ukrajina s českým ústavním pořádkem. Její námitky ale Městský soud v Praze zamítl, aniž by se s nimi vypořádal.
K námitce o poslaneckém přílepku dokonce sám městský soud uvedl, že porušuje principy právního státu, což představuje důvod pro jeho zrušení. Současně ale tvrdil, že k závěru, zda je zmíněný přílepek skutečně přílepkem, je nutná podrobná analýza. Tu ovšem neprovedl.
Naopak městský soud uzavřel, že dotčená právní úprava vady nevykazuje. „Neshledal důvod iniciovat řízení před Ústavním soudem vedoucím k jejímu zrušení,“ uvedl NSS s tím, že není zřejmé, jak k závěru bez analýzy dospěl. Námitka je proto nepřezkoumatelná.
K zásahu do práv nedochází, když je nezískala
Ruska si dále před Nejvyšším správním soudem stěžovala na pravou retroaktivitu. Zastavení žádostí se totiž týká i žádostí už podaných, které splnily dřívější podmínky. Žije v České republice 12 let a důvodně čekala, že nyní už bude občankou.
Městský soud na to uvedl, že opatření pravou retroaktivitu nepředstavuje. K zásahu do jejích nabytých práv nedochází, jelikož dosud občanství nezískala.
Také toto vypořádání námitky shledal NSS nepřezkoumatelné. Není totiž zřejmé, z jakého důvodu nepovažuje městský soud úpravu za retroaktivní. Podle předchozí úpravy žena čekala deset let a mohla občanství získat. Náhle to není možné.
Rusové s českým občanstvím zůstanou Rusy
K námitce o diskriminaci Rusů pak městský soud uvedl, že je „právem státu, aby svůj postoj k cizincům upravil dle dění ve světě“. To se týká také podmínek nabývání státního občanství.
„Tím totiž cizinci nabývají právní postavení, které jim umožňuje významně zasahovat do dění v České republice. Uvedená ustanovení reagují na agresi Ruské federace vůči Ukrajině,“ uvedl Městský soud v Praze s tím, že zastavení udělování občanství Rusů je mimořádné opatření.
Rozsudek je nepřezkoumatelný
Na tyto a další námitky ženy Městský soud v Praze opakoval, že dotčená ustanovení reagují na mimořádnou událost a že jde o opatření dočasná. Délku jejich účinnosti nelze odhadnout a Česko nemůže ovlivnit okolnosti, které k těmto opatřením vedly, zopakoval argumentaci Městského soudu v Praze Nejvyšší správní soud.
To však Nejvyšší správní soud nepřijal. „Nejvyšší správní soud na základě uvedeného shrnutí konstatuje, že argumentace městského soudu se míjí s žalobní argumentací. Nelze z ní ani implicitně dovodit, z jakého důvodu městský soud posoudil námitky jako nedůvodné,“ uvedl NSS.
Možná je diskriminace Rusů legitimní?
„Obecná tvrzení ohledně mimořádnosti situace a dočasného řešení totiž neodpovídají na argumentaci stěžovatelky. I z tohoto důvodu je proto napadený rozsudek nepřezkoumatelný,“ zhodnotil NSS závěry městského soudu.
Podle Nejvyššího správního soudu je možné, že městský soud je přesvědčený, že odlišné zacházení s Rusy má legitimní důvody. „Nicméně není jednoznačné, že to takto myslel, a to i s ohledem na to, že opět dodal, že se jedná o otázku, kterou může posoudit jen Ústavní soud,“ uzavřel rozhodnutí o kasační stížnosti Nejvyšší správní soud.
Rozsudek Městského soudu v Praze zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení.
