Soudy advokátům dluží bez ohledu na region a velikost. A situace se opakuje každý rok. Případ obhájce ex offo, kterého stát dostal do exekuce kvůli neproplaceným odměnám, ukázal na prohlubující se systémový problém.

V čerstvém případě stát advokátovi pravomocně přiznal odměnu za obhajobu ex offo, ale peníze mu včas nevyplatil. Přesto po něm požadoval odvod DPH, který advokát bez vyplacené odměny neuhradil.

Finanční úřad proto zahájil daňovou exekuci a zmrazil nejen jeho osobní účet, ale i úschovní účty s penězi klientů.

Případ podle České advokátní komory odhaluje dlouhodobý systémový problém opožděných a krácených ex offo odměn i rizika, která z toho plynou pro advokáty a jejich klienty. „Vždy v létě, nejpozději na podzim se začnou ozývat advokáti, že jim soudy přestávají proplácet odměny, protože jim docházejí peníze určené na provoz soudů,“ potvrzuje za Českou advokátní komoru mluvčí Iva Chaloupková. Že odměny ustanovovaným advokátům a zmocněncům zvlášť zranitelných obětí trestných činů jdou ze stejných peněz jako proplacené faktury na úklid nebo vytápění, má ČAK za problém.

Komora to považuje za nesystémové a navrhuje vznik separátní kapitoly v rozpočtu ministerstva spravedlnosti pro vyplácení odměn. Vedení ČAK o variantách řešení situace jednalo na páteční první schůzce s novým ministrem Jeronýmem Tejcem.

Mohlo by vás zajímat

Sankce proti Rusku dopadají i na akademickou půdu. Studenti i vědci čelí nejistotě

Advokáti si přitom na nevyplácení odměn stěžují dlouhodobě. Už v roce 2023 jejich stavovská organizace varovala, že to může vést k úbytku obhájců ex offo. Stát na to tehdy zareagoval jednorázovým navýšením rozpočtu resortu o téměř miliardu korun.

Rok co rok to samé

Zatím se díra v rozpočtu na peníze pro advokáty lepí stejným způsobem znovu a znovu. „Obvykle příslušný ministr spravedlnosti vyjedná další peníze pro resort a dlužné částky jsou postupně vypláceny,“ popisuje postup Chaloupková. Další rok to je ale to samé. „Advokáti v těchto věcech tak fakticky úvěrují stát,“ konstatovala.

Pro ně samotné tím vzniká nebezpečná situace. Jakmile usnesení o přiznání odměny nabyde právní moci, musejí z něj odvést daň z přidané hodnoty, třebaže na výplatu odměny mohou čekat i více než půl roku. Právě kvůli tomu se někteří advokáti dostávají do druhotné platební neschopnosti. Stát jim na jedné straně dluží a na druhé straně exekučně vymáhá dlužnou daň. K tomu navíc advokáti musí platit náklady na provoz kanceláře a své zaměstnance.

Z obav před exekucemi soudy nevyznačují doložky

Podle komory stát hřeší na to, že se advokáti proti této praxi dostatečně nebrání. Přesná čísla stavovská organizace sice nemá, potvrzuje však, že do boje se státem se pustí jen hrstka nejodvážnějších. Ale i těm justice umí házet klacky pod nohy. Některým odměny krátí, dalším zase odmítá vyznačovat doložky právní moci a vykonatelnosti.

Stížnosti na to se objevují v uzavřených skupinách na sociálních sítích. Podle zkušeností advokátů tím prý zaměstnanci soudních kanceláří plní pokyny „shora“. Nevyznačené doložky obhájcům znemožňují, aby svůj nárok vymáhali cestou výkonu rozhodnutí. Jedná se sice o nesprávný úřední postup, ale náprava skrze zákon o odpovědnosti státu za škodu je zdlouhavá a náročná.

Na tahu je ministerstvo

Také Soudcovská unie si uvědomuje, že nevyplácení odměn dobré jméno justici nedělá. „S ministrem jsme jednali. Je nezbytné nastavit rozpočty soudů tak, aby nedocházelo k nedůstojné situaci, kdy stát dluží,“ uvedl pro Českou justici prezident Unie Libor Vávra.