Incident z knihovny v Český Budějovicích měl právní dohru. Městská policie vykázala agresora ze studovny, protože se utrhl na jinou osobu, která tam pila vodu a kašláním ho vyrušovala. Muž pak podal neúspěšnou žalobu na ochranu před „nezákonným zásahem“ strážníků. V kasační stížnosti navíc uvedl, že rozsudek ani nepsal krajský soud. Tím de facto namítal zmatečnost řízení. Nejvyšší správní soud (NSS) jeho stížnost ale zamítl a také popsal, co považuje za narušení veřejného pořádku.
Muž podle soudu chodil do knihovny pravidelně a až do února loňského roku dával najevo nelibost s chováním ostatních ve studovně pouze „mručením“. Nesmějí se tam totiž vnášet svrchníky nebo zavazadla. Je tam zakázaná konzumace jídla, popíjení i telefonování. Podle muže tam ale stále docházelo k porušování řádu. Knihovníci to podle něj navíc tolerovali, shrnuje jeho stížnost Nejvyšší správní soud.
Ona „chlemtala“, on ji „posílal do pekel“
Muž studující v Jihočeské vědecké knihovně nejprve nikoho nenapomínal. Změnilo se to ale 10. února 2025. Jedna žena tam údajně chodila bosa pro vodu, kterou pak „chlemtala“. Kromě toho také kašlala a smrkala. Muže provokovala tím, že podle něj předstírala studium.
„Současně ho sledovala upřeným pohledem a on ji ,posílal do pekel tlumeným monologem´,“ cituje rozsudek Nejvyššího správního soudu z výpovědi muže.
Zvedl se a „uzemnil“ ji
Kolem druhé hodiny odpolední se zvedl a „uzemnil“ ji. Napadená pak požádala knihovnici o zásah. Přijela hlídka městské policie a strážníci muže osočili z porušování knihovního řádu a vykázali ze studovny. Podle jeho mínění nezákonně. Hrozilo mu i násilné vyvedení.
Se žalobou na město České Budějovice muž u Krajského soudu v Českých Budějovicích neuspěl. Od soudu žádal ochranu před nezákonným zásahem. „Ten spatřoval v zásahu do jeho svobody pohybu pokynem strážníků Městské policie České Budějovice,“ shrnuje NSS.
Mohlo by vás zajímat
Krajský soud žalobu zamítl s tím, že výzva strážníků k opuštění knihovny má opodstatnění v zákoně o obecní policii. Muž byl podle kamerového záznamu knihovny i strážníků agresivní a narušoval veřejný pořádek. Verbálně napadal osobu, která přecházela po knihovně a pila. Hrozilo, že situace přeroste až ve fyzické napadení. Městská policie jednala podle zákona.
Strážníci se vměšovali a dělali grimasy
Podle muže si ale krajský soud „nesprávně vykládá zabezpečení veřejného pořádku jako vměšování se do mezilidských vztahů městskou policií.“ Rozsudek krajského soudu je podle něj „uspěchaný“ a závěry „nesprávné“. Navíc rozsudek nebyl sepsán krajským soudem, ale „asi na Magistrátu města České Budějovice,“ napsal v kasační stížnosti Nejvyššímu správnímu soudu.
Kamerový záznam z knihovny je bez zvuku. Přesto je z něho zřejmé, kdo se věnoval studiu, kdo konzumaci „poživatin“ a kdo telefonoval. Údajně napadená neodešla, nýbrž „sebevědomě pokračovala v popíjení.“ Zatímco on při příjezdu policie spořádaně seděl u stolku.
Krajskému soudu muž také vytýkal, že se nezabýval tím, že ho strážníci za navlékání rukavic a různých grimas vytlačovali z celé knihovny, nikoli jen ze studovny. Shrnul NSS kasační stížnost muže.
Nařčením de facto namítá zmatečnost řízení
Nařčení, že rozsudek sepsal magistrát, nikoli krajský soud, Nejvyšší správní soud odmítl a dodával. „Tím de facto namítá zmatečnost řízení před krajským soudem, tedy vadu, kterou je soud povinen se zabývat ex offo,“ napsal k tomu NSS.
Pouhý fakt, že rozsudek obsahuje pojmy z přestupkového práva a jinde v rozsudku krajský soud píše o „napadené osobě“ či „osobě ze studovny“ nebo užívá formulace z rozhodnutí magistrátu města České Budějovice, ale neprokazuje, že by se město na rozhodování krajského soudu jakkoli podílelo, uvedl Nejvyšší správní soud.
Tato okolnost spíše svědčí, že se krajský soud s těmito písemnostmi seznámil, uzavřel NSS.
Kdy je důvod k soudní ochraně před policií?
Podle NSS krajský soud provedl všechny důkazy a návrhy stěžovatele neignoroval. Jeho rozsudek je srozumitelný a dostatečně odůvodněný. Soud se vyjádřil ke všem námitkám včetně toho, že si strážník městské policie vzal na muže rukavice. Což nelze brát jako zastrašování.
Co se týče zákonnosti zásahu, shrnul Nejvyšší správní soud kritéria, podle kterých je soudní ochrana před takovým zásahem důvodná. Zásah musí současně splnit čtyři podmínky: Žalobce musí být zkrácený na svých právech. A to nezákonným pokynem nebo donucením, které není rozhodnutím. Příkaz musí být namířený přímo proti němu.
Neobvyklá reakce se vymyká chování
Podle zákona o obecní policii může strážník přikázat každému, aby nevstupoval nebo se nezdržoval na určitém místě, když je v ohrožení život, majetek či veřejný pořádek. Nebo když policie plní své úkoly, zopakoval NSS.
Kamerový záznam z knihovny a záznam policie podle soudu prokázaly, že zásah nebyl bezdůvodný. I bez zvuku je patrné, že stěžovatel napadl jinou osobu. Jeho reakce byla „velmi neobvyklá, agresivní, vymykající se běžným standardům chování osob ve společnosti.“
„Konfliktu předcházelo jen to, že napadená osoba smrkala a chodila si pro vodu ke stolku u dveří a v kelímku si ji odnášela ke svému stolku, u nějž studovala/pracovala,“ popsal NSS.
Šlo o veřejný pořádek. Co to vlastně je?
V záznamu policie se zvukem pak muž při zásahu křičí. To stěžovatel nerozporoval. „Své chování vysvětloval tím, že napadená osoba porušovala knihovní řád pitím vody z kelímku, nikoli z uzavřené láhve. Kašlala a smrkala, a tudíž byla nemocná,“ uvádí k tomu soud.
Zásah policie byl podle soudu zákonný. Šlo o výzvu podle zákona o obecní policii, protože stěžovatel narušil veřejný pořádek. „Veřejný pořádek je neurčitý právní pojem, který není zákonem definovaný. Nicméně obecně lze jej chápat jako souhrn pravidel (právních i neprávních) chování osob ve veřejném prostoru,“ uvedl NSS.
Agresivní chování stěžovatele ve veřejně přístupné knihovně lze nepochybně podřadit pod pojem narušení veřejného pořádku. Policie ho vykázala na daný den. Vstup do knihovny na delší dobu mu ale nezakázala, uzavřel Nejvyšší správní soud.
