Předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda očekává, že úvahy o změnách soudní mapy narazí hlavně uvnitř vládní koalice. Reaguje tak na záměr ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (za ANO) otevřít debatu o revizi soudní soustavy, u níž se obecně připouští, že je po desetiletích namístě – spor se ale vede o její podobu a motivy.
Marek Benda považuje otevření debaty za legitimní. „Já budu určitě tuto debatu se zájmem sledovat, i když osobně jsem se vždy klonil více k variantě zrušit vrchní soudy a naopak posílit některé okresní,“ uvedl.
Zároveň ale upozorňuje na politická rizika. „Myslím si, že pan ministr narazí nejvíc ve své koalici, protože ty malé a vylidňující se okresy mají nejsilnější podporu právě stávajících koaličních stran,“ dodal.
Záměr ministra: revize soudní mapy
Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc chce otevřít revizi soudní mapy s odkazem na demografické změny, rozdílný nápad věcí u soudů a potřebu efektivnější organizace justice. Změny mají vycházet z analýz a odborné debaty s justicí i regiony a případně se projevit nejdříve od roku 2027. Už samotné nastínění záměru ale vyvolalo silné reakce.
V kuloárech se jako o malém soudu, který by mohl být adeptem na zrušení, mluví například o Okresním soudu v Jeseníku. Jeho starostka už nad návrhem ministra vyjádřila nelibost. Podle Tejce starostka zvolená za SPOLU debatu politizuje. „Od počátku deklaruji, že počet soudců nebude jediným kritériem. Zohledňujeme dostupnost a dojezdnost. Právě Jeseník jsem ve televizní reportáži uvedl jako příklad soudu, kde ani menší počet soudců automaticky neznamená jeho zrušení. Zároveň je namístě položit si otázku, kolikrát běžný občan za svůj život osobně navštíví soud – a konkrétně ten v místě svého bydliště,“ napsal Tejc na Twitter s tím, že se slučováním soudů ušetří i na zaměstnancích správy.
Poslanec a bývalý náměstek ministerstva spravedlnosti Karel Dvořák (STAN) považuje revizi soudní mapy za potřebnou. Připomněl, že „systém okresů vznikal v 60. letech minulého století a realita justice, společnosti i technologií je dnes úplně jinde“.
Mohlo by vás zajímat
Dvořák: Nesmí to být účetní operace
Zásadní je podle něj cíl změn. „Rušení nebo slučování soudů nemůže být účetní operace, ale nástroj ke zvýšení efektivity justice a kvality služeb,“ zdůraznil. To ale Tejc už odmítl s tím, že nepůjde o „tupé“ škrty od ministerského stolu.
U menších soudů podle Dvořáka systém naráží na limity specializace. „Soudci musí rozhodovat velmi rozdílné agendy, včetně těch, které vyžadují hlubší odbornost a mezioborové znalosti,“ uvedl s tím, že to „není dlouhodobě ideální ani pro kvalitu rozhodování, ani pro samotné soudce“.
Současně ale varuje před odchodem státu z regionů. „Stát se nesmí z regionů stáhnout,“ řekl. „Je nutné zachovat dostupnost základních soudních služeb a přítomnost kvalifikovaných lidí mimo velká města.“
Flanderová: Malé soudy nejsou neefektivní
Předsedkyně Krajského soudu v Českých Budějovicích Martina Flanderová odmítá tezi, že by malé okresní soudy byly neefektivní. „Rozhodně neplatí teze, že na malých okresních soudech je malý nápad a tím jsou neefektivní,“ uvedla.
Upozorňuje, že systemizace soudcovských míst je nastavena plošně. „U nás nízký nápad vytváří nízký počet soudcovských míst. Není to tak, že máme pevně stanovený počet soudců a na malém soudě mají menší nápad než na velkém,“ vysvětlila.
Jihočeská justice je podle ní vysoce efektivní. „Za první pololetí roku 2025 jsme v rychlosti vyřizování z 28 sledovaných agend jedenáctkrát na prvním místě a ani v jedné nejsme poslední,“ uvedla.
Grygar a Novák: Bez dat nelze rozhodnout
Předseda Krajského soudu v Praze Jiří Grygar považuje úvahy ministerstva za logické. „Zvažovaný postup ministra spravedlnosti je vzhledem k demografickým změnám logický, avšak bližší vyjádření bude možné až na základě dat z analýzy,“ uvedl.
Podobně se vyjadřuje i předseda Krajského soudu v Ostravě Petr Novák. „Zájem pana ministra o to, aby česká justice fungovala efektivně, je zcela legitimní,“ uvedl. Zároveň odmítá tvrzení, že by malé okresní soudy byly nevytížené. „To, že se jedná o malý soud, neznamená, že soudce u takového soudu má méně práce než soudce u většího soudu,“ zdůraznil.
Podle Nováka se obsazení soudů odvíjí od propočtů ministerstva na základě skutečného nápadu za poslední tři roky a platí pro všechny soudy bez výjimky. „Podstatou problému jsou dvě otázky: kolik soudců má Česká republika mít a jak by měli být rozmístěni,“ uzavřel.
