Vedení jesenické radnice odmítá úvahy o zrušení Okresního soudu v Jeseníku a považuje je za nepřijatelné. Možnost zrušení některých okresních soudů v souvislosti s úsporami státního rozpočtu otevřel ministr spravedlnosti Jeroným Tejc.
„Státní rozpočet není nafukovací. S ohledem na zadlužení České republiky bych byl rád, aby případné změny nabyly účinnosti ideálně od 1. ledna 2027,“ řekl Tejc České justici.
Na Okresním soudu v Jeseníku působí sedm soudců. Zabývají se trestní, občanskoprávní, opatrovnickou, dědickou i exekuční agendou, funguje zde také trestní oddělení a soud pro mládež.
„Většina z nich dělá více agend tak, aby pokryli celou potřebu rozhodovací činnosti,“ uvedl mluvčí Krajského soudu v Ostravě Igor Krajdl. Zároveň upozornil na geografická specifika regionu: „Hlavním problémem je zde především dostupnost vedlejšího Okresního soudu Šumperk zejména v zimních měsících.“
Starostka: Postup státu je cynický
Starostka Jeseníku a poslankyně koalice Spolu Zdeňka Blišťanová kritiku formulovala ostře. „Prohlášení ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce o zvažovaném rušení okresních soudů, mezi nimiž byl jmenován i Okresní soud v Jeseníku, považuji za naprosto nepřijatelné a vůči regionům, jako je Jesenicko, až cynické,“ uvedla. Tejc však žádný soud výslovně nejmenoval a zdůraznil, že možnému rušení soudů bude předcházet důkladná analýza.
Podle starostky jde o další důkaz nerovného přístupu státu k periferním oblastem. „Znovu se potvrzuje, že stát při hledání úspor sahá po těch nejslabších a nejodlehlejších regionech,“ dodala.
Dostupnost justice nelze měřit rozpočtem
Vedení města odmítá i samotnou argumentaci ministerstva. „Okresní soud v Jeseníku není nadbytečnou institucí, ale základním prvkem dostupnosti spravedlnosti v území, které je dlouhodobě znevýhodněno svou polohou, dopravní dostupností i omezenou nabídkou veřejných služeb,“ uvedla starostka.
Spojování justice se zadlužením státu považuje za nepřijatelné. „Spojovat otázku dostupnosti justice s řešením zadlužení České republiky je argumentačně neobhajitelné. Šetřit na spravedlnosti znamená šetřit na samotných základech právního státu,“ řekla.
Mohlo by vás zajímat
Horší spravedlnost pro periferii?
Podle Blišťanové by rušení okresních soudů vedlo k nerovnému přístupu občanů. „Pokud má ministr za to, že současná síť soudů neodpovídá demografickému vývoji, pak tím fakticky říká, že lidé v menších a periferních regionech mají mít horší přístup ke spravedlnosti než obyvatelé velkých měst,“ upozornila. Zároveň zdůraznila, že „Jesenicko není okraj, na kterém lze testovat úsporná opatření“.
Kritické hlasy zaznívají také z dalších okresních soudů, které se v debatě objevují. Předseda Okresního soudu v Rakovníku varuje před systémovými dopady. „V současné době je možno vyslovit obavu, že v případě faktického zániku nejmenších soudů by mohlo hrozit nebezpečí pro občany ohledně ztížení dostupnosti spravedlnosti,“ uvedl.
Podle něj by lidé museli hledat spravedlnost u vzdálenějších soudů. „To by pro ně znamenalo vyšší náklady a v konečném důsledku i nárůst mandatorních výdajů u těch soudů, které by v soudní soustavě zůstaly zachovány, potažmo tedy i nákladů státu,“ dodal.
Tejc: Současná síť soudů už neodpovídá
Ministerstvo spravedlnosti argumentuje tím, že současná síť soudů neodpovídá demografickému vývoji. Některé soudy mají nízký nápad v části agend a jen omezený počet soudců, což podle resortu komplikuje specializaci i efektivní organizaci práce. Změnám má předcházet podrobná analýza a debata s představiteli justice, profesními komorami i samosprávami.
V polovině ledna chce ministerstvo představit předsedům krajských a vrchních soudů plán a harmonogram dalšího postupu.
V České republice nyní funguje 86 okresních soudů, které spadají pod osm krajských soudů. Právě nejmenší okresní soudy, včetně Jeseníku, Rakovníku či Rokycan, se v debatě o změnách soudní mapy objevují nejčastěji. Podle samospráv i části justice ale jde o zásah, který by mohl zásadně zhoršit dostupnost spravedlnosti mimo velká města.
