Vynášení z policejních spisů v hospodě nerozvrátilo policii Olomouckého kraje. Nejvyšší soud uznal námitky obviněných a sám rozhodl kauzu Vidkun. Soudy neuvedly žádnou „vážnou poruchu úřadu“ následkem vyzrazení živých případů. Informace dával někdejší policista Karel Kadlec podnikateli Ivanu Kyselému. Soud oběma zmírnil tresty, bývalý hejtman Jiří Rozbořil ale s dovoláním neuspěl. Odůvodnění je pro případ zásadní.
Nejvyšší soud zrušil na základě dovolání obviněných rozsudky Vrchního soudu v Olomouci ze října 2024 a sám kauzu Vidkun rozhodl. Rozhodnutí, které má 50 stran, je konečné. Změnit ho může už jen obnova řízení.
Konexe a styky olomoucké elity v hospodě
Někdejší policejní funkcionář Karel Kadlec se s podnikatelem Ivanem Kyselým scházeli podle rozsudku od února do srpna 2015 v kavárně hotelu Janiš v Olomouci. S bývalým hejtmanem Jiří Rozbořilem (ČSSD) mluvil Kadlec v restauraci Potrefená husa. Policie jejich hovory nahrála.
Policista „pouštěl“ informace o stavu vyšetřování, společně tam popíjeli a probírali je. Kyselý měl policistu Kadlece podle obžaloby dokonce „řídit“. Posiloval svůj vliv v Olomouckém kraji tím, že mohl informovat další „významné lidi“. V případu vypovídal i bývalý ministr vnitra Ivan Langer (ODS).
Kadlec podle státního zástupce vynášel sám od sebe za to, že ho neodvolali z pozice náměstka krajského ředitelství policie. Zajišťoval si tím funkci. Šlo o prostředí plné konexí a klientelismu s živnou půdu pro uvedené chování, souhlasí Nejvyšší soud s obžalobou.
Mohlo by vás zajímat
Jaký případ zmařili?
Jenže v dovolání obvinění upozornili, že nikdo nezkoumal, zda informace v odposleších jsou pravdivé. Šlo o letité kauzy, které na Olomoucku údajně znal každý. Že o nich mluvili, nemělo na ně dopad. Ivan Kyselý přímo upozornil na závěry soudů, že nedošlo k „reálné vážné poruše v činnosti orgánů státní správy.“
Nezjistilo se, že by získané informace skutečně použil ve svém podnikání či společenských vztazích. Nikde v rozsudcích nestojí, jaké měly být jeho rady či názory, podle kterých měl policista Kadlec postupovat. Kde a kdy „došlo k ohrožení či zmaření zjištěného reálného pachatele reálného trestného činu,“ ptá se.
Z úvahy soudů nelze vyčíst poruchu orgánu
Právě v této námitce dal Nejvyšší soud Kadlecovi s Kyselým za pravdu. Za „kruciální“ otázku pro posouzení případu má Nejvyšší soud právě právní kvalifikaci jejich jednání.
Obecné soudy případ uzavřely s tím, že se neprokázal úmysl Karla Kadlece způsobit vážnou poruchu v činnosti orgánu veřejné moci, tedy v policii. O takové možnosti ale věděl a byl s ní srozuměný, když informace vyzradil.
Z takových úvah soudů ale nelze podle Nejvyššího soudu vyčíst, že skutečně došlo k „vážné poruše orgánu veřejné moci.“ „Výtky obviněného, že soudy nehodnotily jím v dovolání trefně konkretizované okolnosti, jsou z větší části opodstatněné,“ uvádí v rozhodnutí o dovolání Nejvyšší soud.
Pro ilustraci: Případ komisaře, který ochromil Velké Meziříčí
Podle Nejvyššího soudu Karel Kadlec upozornil, že právní závěr o způsobení nebo bezprostřední hrozbě následků vynášení musí odpovídat na otázky: Jaký konkrétní následek mohla způsobit konkrétní sdělená informace? Jak vážný dopad by to mohlo mít pro konkrétní trestní řízení?
Jako příklad, kdo třeba způsobil vážnou poruchu v činnosti orgánu veřejné moci, uvedl Nejvyšší soud situaci z roku 2019. Tehdy hlavní komisař v autoškole spolu s úředníkem ochromili úřad ve Velkém Meziříčí a způsobili, že 102 žadatelů o řidičský průkaz ho získalo nezákonně.
Ve Vidkunu nejsou zmařené případy
Jenže v nynějším případu Vidkun soudy neprokázaly, že by Karel Kadlec zajistil konkrétní opatření v trestních případech „ke svému (či cizímu) prospěchu a ke škodě jiných osob.“ Neprokázalo se, že by „skutečně došlo jeho přičiněním ke zmaření úkonů trestního řízení.“
„Je vhodné zmínit, že soud nevzal za prokázané, že by obviněný Ivan Kyselý instruoval obviněného Karla Kadlece, co má v konkrétních řízeních učinit, aby Ivan Kyselý nebo někdo další získal prospěch nebo někomu dalšímu bylo ublíženo,“ stojí doslova v rozsudku Nejvyššího soudu.
NS: Závěry soudů jsou nepodložené
Podle statistické ročenky za rok 2015 bylo v Olomouckém kraji zjištěných celkem 14 066 trestných činů. Z toho 1718 spadalo do hospodářské kriminality. Pouhých 9 věcí, které obvinění probírali, je velmi malá část agendy policie, přisvědčil Nejvyšší soud obviněným.
„Závěry soudů, že jednání obviněných bylo způsobilé vyvolat vážnou poruchu v činnosti orgánu veřejné moci, shledává dovolací soud nepodloženými,“ uvedl doslova Nejvyšší soud.
Nepřehlédl při tom, že Karel Kadlec byl policista, který vynášel. Zrovna tak ale Ivan Kyselý nebyl jen pasivním příjemcem informaci. Ale také nebyl úřední osoba, takže se se nemohl dopustit zneužití pravomoci úřední osoby.
Nebyla tak objektivně prokázána jakákoliv, natož vážná porucha v činnosti orgánu veřejné moci, uzavřel Nejvyšší soud.
Místo vězení nově podmínka
Karlu Kadlecovi, nyní podnikateli, proto soud změnil původní trest 3,5 roku vězení na tři roky podmíněně s odkladem na pět let. K tomu zaplatí 438 tisíc korun.
Olomoucký podnikatel Ivan Kyselý je nově potrestaný dvěma lety ale s tříletou podmínku. Jako peněžitý trest zaplatí 1 050 000 korun.
Dovolání někdejšího hejtmana Jiřího Rozbořila (ČSSD) proti trestu za uplácení Nejvyšší soud odmítl. Soudy potvrdily, že Jiří Rozbořil měl Karlu Kadlecovi slíbit peníze za informace o příjemci dotací v případu Jezdeckého areálu v Lazcích.
Rozbořil za to už dříve dostal dva roky vězení s podmíněným odkladem na 3,5 roku a peněžitý trest 182 000 korun.
