Kouř z elektronické cigarety ovlivnil výsledek policejního testu na alkohol, tvrdil to muž, který nadýchal. Výmysl a spekulace, reagoval krajský úřad. Z omylu ho ale vyvedl Nejvyšší správní soud (NSS), podle kterého to není extrémně nereálné. Úřad měl proto vyslechnout policisty a svědky. Správní orgán musí přestupek prokázat, a to i bez pomoci obviněného. Ten může navrhovat důkazy jako v trestním řízení.
Kasační stížnost podal sám správní orgán. Krajský úřad Kraje Vysočina nesouhlasil, že se krajský soud postavil na stranu obviněného muže, který při policejní kontrole nadýchal a vymlouval se na kouř. Ani u Nejvyššího správního soudu ale krajský úřad neuspěl.
Řidič naměřené hodnoty alkoholu vysvětloval tím, že mezi čtyřmi dechovými zkouškami kouřil elektronickou cigaretu. V patnácti minutách se výsledek lišil o 10 %. Přiznal, že půl hodiny před testem vypil jedno pivo.
O případu muže, který u dechové zkoušky na alkohol kouřil, Česká justice už informovala.
Mohlo by vás zajímat
Kouř? Málo pravděpodobné, ale myslitelné
Krajský soud námitku muže, že měření mohl ovlivnit kouř, přijal. Kouření elektronické cigarety mohlo zkreslit naměřené hodnoty. Vyplývá z návodu k obsluze měřícího přístroje Dräger Alcotest a z metodiky měření.
Jakkoliv se může tato verze případu jevit jako málo pravděpodobná, je reálně myslitelná. „Nelze ji a priori vyloučit jako spekulativní či neopodstatněnou,“ uvedl krajský soud s tím, že důkazní břemeno leží na správním orgánu. Krajský úřad měl tvrzení potvrdit či vyvrátit, například výpovědí policistů. To ale neudělal.
Musí úřad opravdu ověřovat každý nesmysl?
V kasační stížnosti si úřad Kraje Vysočina stěžoval, že krajský soud po něm ve skutečnosti žádá, aby „prověřoval i zjevně vymyšlená tvrzení“. Verze s kouřem je podle něj nemyslitelná a spekulativní. Kromě toho se muž přiznal, že před jízdou vypil pivo. Výsledky měření podepsal. Výmysl o kouři ničím nedoložil, a navíc ho uplatnil až v odvolání.
„Krajský soud založil nebezpečný precedens v podobě povinnosti správních orgánů ověřovat každou, i zjevně smyšlenou, námitku, kterou obviněný z přestupku vznese v jakékoliv fázi řízení,“ napsal úřad Kraje Vysočina Nejvyššímu správnímu soudu.
Nelze předem říci, že se to nestalo
Nejvyšší správní soud s tím ale nesouhlasil. Krajský soud zcela jistě nezavázal úřad, aby vždy prověřoval jakékoliv tvrzení. Nýbrž aby se věcně zabýval skutečností, o které jednoduše nelze předem usoudit, „že se určitě nestala.“ Správně úřadu uložil, aby se s okolností řádně vypořádal. Například výslechem policistů nebo svědků, které navrhl kontrolovaný muž, zopakoval NSS.
Odpovědnost za zjištění stavu věci nese právě krajský úřad. Nejvyšší správní soud už dříve uvedl, že „obviněný v přestupkovém řízení není povinen poskytovat správnímu orgánu při opatřování podkladů pro vydání rozhodnutí veškerou potřebnou součinnost.“
Foto: Nejvyšší správní soud
Kroky obviněného neomezují jeho práva
Obviněný z přestupku může být podle soudu zcela pasivní. Ale také může navrhovat důkazy, a to i v pozdější fázi řízení.
Protichůdné postoje obviněného v různých fázích řízení jistě nijak neusnadňují správnímu orgánu jeho činnost; to ale nemůže být důvodem pro omezení práv obviněného v odvolacím řízení, zdůraznil NSS.
Zásada koncentrace v přestupkovém řízení
Je nutné poměřovat práva obviněných z přestupku s právy obviněných z trestného činu, upozornil Nejvyšší správní soud. Poukázal při tom na trestní řád. Jeho ustanovení v § 249 zajišťuje nepravomocně odsouzenému možnost uplatňovat v odvolání nové skutečnosti a důkazy.
To platí i ve správním trestání, tedy i v přestupkovém řízení. Zásada koncentrace řízení se v přestupkovém řízení nepoužívá, upozornil Nejvyšší správní soud.
