20 let dlužila žena městu peníze, vymáhání ale bylo marné. Soud proto exekuci zastavil pro její bezvýslednost. Jenže rada města odmítla ženě částku 125 tisíc korun s příslušenstvím „odpustit“. Městský úřad proto podal znovu stejný návrh. Může však město znovu navrhnout stejnou exekuci? Nebo to nová úprava exekucí znemožňuje? Nejvyšší soud z úpravy vyvodil, že zakázané to není.
Otázku zodpověděl Nejvyšší soud v právní větě, kterou schválilo občanskoprávní a obchodní kolegium na svém únorovém jednání.
V případu jde o dluh ve výši 125 484 korun s příslušenstvím vůči městské části Brno-Královo pole. Městský soud v Brně vydal příkaz k zaplacení částky už v říjnu 2006. Od té doby byl dluh ženy s iniciály DČ marně vymáhán exekucí.
Exekuce zastavena kvůli té předešlé
Jenže tentýž soud uložil v září 2024 exekutorovi, aby zamítl další exekuční návrh města na stejnou částku proti téže osobě. Brněnský soudní exekutor proto návrh zastavil.
Jak k tomu Městský soud v Brně dospěl? Stejná pohledávka totožného exekučního titulu byla totiž už před tím marně vymáhaná jinou soudní exekutorkou. Ta stejnou exekuci zastavila kvůli „uplynutí bezvýsledné lhůty“. Šlo tedy o další stejný pokus vymoci od dlužnice peníze.
Mohlo by vás zajímat
Účelem bylo vymýtit nekonečné exekuce
Zákon v současnosti umožňuje zastavení tzv. bezvýsledných nebo marných exekucí už po šesti letech. Podmínkou je, že za šest let exekutor nic nevymůže a vymáhání nepokryje ani náklady exekuce. Současně exekucí není postižená nemovitost.
Úmyslem zákonodárce bylo odklidit bezvýsledné exekuce a odbřemenit tímto exekutorské úřady a soudy. „Nikoli umožnit oprávněným, aby vzápětí podávali nové exekuční návrhy, a tak ,fakticky donekonečna´ vedli exekuci,“ ztotožnil se se zastavením exekuce proti ženě Krajský soud v Brně.
Tři otázky pro Nejvyšší soud
Proti tomu městská část Královo Pole podala dovolání k Nejvyššímu soudu. V něm položila městská část tři otázky: Za prvé, zda může oprávněný podat po zastavení marné exekuce tentýž návrh, aniž by musel předem prokazovat změnu v majetkových poměrech dlužníka.
Za druhé, zda musí být podaný nový návrh na exekuci, když kolektivní orgán obce nebo města po zastavení marné exekuce nesouhlasí s odpuštěním dluhu.
A naposledy, zda když v uvedené situace soud zastaví exekuci, musí zaměstnanci oprávněného respektovat vůli rady nebo zastupitelstva, a přesto podat exekuční návrh. Na jehož základě s největší pravděpodobností nebude nařízena exekuce a vydáno pověření soudního exekutora.
Co lze dovodit ze zákona?
Podle názoru brněnské městské části nelze z ustanovení o zastavení marných exekucí dovodit úmysl zákonodárce znemožnit věřitelům podávat po zastavení exekucí v týchž věcech nové exekuční návrhy.
S tím se Nejvyšší soud ztotožnil. Naopak nesouhlasil se závěrem krajského soudu, podle kterého úprava exekučního řádu takový krok znemožňuje.
Foto: Nejvyšší soud
Podávání nových návrhů není zakázané
Avšak ani podle Nejvyššího soudu není zákon napsán jednoznačně. Jasnou odpověď nedává ani důvodová zpráva. Ta na jedné straně připouští právo oprávněného podat nový návrh na zahájení exekuce, s tím, že „právo oprávněného podat po zastavení exekuce nový exekuční návrh v téže věci zůstává nedotčeno“. „Na druhé straně uvádí, že by exekuce měla být zastavena definitivně,“ uvádí Nejvyšší soud.
„Za této situace je třeba vyjít z úpravy § 55 ex. řádu, z jehož znění nelze dovodit zákaz podat opětovný návrh na zahájení exekuce,“ vypořádal se s problémem dovolací soud.
Existuje a nachází se v záloze
Možnost podání stejného návrhu naznačuje novela v úpravě zálohy na náklady exekuce, která už byla dříve zastavená. Oprávněný tedy může podat znovu stejný návrh. Musí ale složit na žádost soudního exekutora zálohu a nese riziko neúspěšnosti vymáhání v nové exekuci, vysvětlil Nejvyšší soud.
Nejvyšší soud rovněž nepřisvědčil krajskému soudu, co se týče majetkových poměrů dlužníka a povinnosti města, je znovu zkoumat.
„Za obecný důvod, pro nějž nelze pozdější exekuci mezi týmiž účastníky z téhož exekučního titulu a pro totéž plnění vést, však zcela jistě nelze považovat předpokládanou nemajetnost povinného,“ upozornil Nejvyšší soud. Nedostatek majetku se totiž může s časem měnit.
Majetek hledá exekutor, nikoli oprávněný
Navíc, majetek zjišťuje soudní exekutor. Tuto povinnost nelze přenášet na oprávněného, podotkl ještě Nejvyšší soud. Poté usnesením změnil rozhodnutí Krajského soudu v Brně tak, že se exekuce ženy „nezastavuje“.
Nejvyšší soud se dvěma zbylými dovolacími otázkami vůbec nezabýval. Na nich napadené rozhodnutí krajského soudu nespočívá, a ani krajský soud je „vůbec neřešil“.
Právní věta:
Oprávněný může podat nový exekuční návrh a vést exekuci podle exekučního titulu, na jehož základě byla předchozí exekuce vedená týmž oprávněným proti témuž povinnému zastavena pro bezvýslednost ve smyslu § 55 odst. 7 až 13 e. ř. Úspěšnost nového exekučního návrhu nelze podmiňovat uvedením nových skutečností o majetkových poměrech povinného, oprávněný je toliko povinen na žádost soudního exekutora zaplatit přiměřenou zálohu na náklady exekuce ve smyslu § 90 odst. 3 e. ř.
