Soud se zastal tradice, ale ne škodné drůbeže. Majitelka slepic, které zdemolovaly sousedovi zateplení novostavby, neuspěla s obhajobou, že kur na venkově prostě volně běhá. Podle soudu slepice vniknutím na cizí pozemek a ničením polystyrenu „vybočily z mezí tradice“. Žena se tak marně brání čtyřtisícové pokutě za týrání zvířat.
Rozhodnutí Městského úřadu v Hlinsku k událostem v obci Miřetice se dostalo až k Nejvyššímu správnímu soudu. Žena totiž podala kasační stížnost a současně navrhla odkladný účinek. NSS jí ale nevyhověl.
Hejno uteklo na celých 24 hodin
Slepice ženě utekly poté, co „neučinila opatření proti jejich úniku“. Po obci se volně pohybovaly celých 24 hodin, a to na veřejných i soukromých pozemcích. „Přitom poškodily polystyrenové zateplení novostavby rodinného domu bez přiděleného čísla popisného,“ uvádí se v rozsudku.
Za to ženě uložil správní orgán pokutu ve výši 8 000 korun a úhradu nákladů řízení 2 500 korun. Podle Městského úřadu Hlinsko se dopustila přestupku proti zákonu na ochranu zvířat proti týrání. Pokutu poté snížil Krajský úřad Pardubického kraje na 4 000 korun, když ovšem vinu ženy na týrání slepic jejich neuhlídáním potvrdil.
Co na to Evropský soud pro lidská práva?
Žena žalobou u Krajského soudu v Hradci Králové označila rozhodnutí kraje za „příčící se dobrým mravům“. Poukázala na absurditu řízení a bagatelní rozsah způsobené škody bez společenské škodlivosti a úmyslu. Škodu se pokusila nahradit. Dále argumentovala „tradičností chovu a pastvou kurů v dané oblasti“.
U krajského soudu se proto domáhala úplného přezkumu rozhodnutí. Soud se ale opřel o rozsudek Fazia Ali v. Spojené království z 20. října 2015. V tomto rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva není pojem „úplný přezkum“ vykládaný doslova. Soud se spokojí, bude-li přezkum dostatečný (sufficient review), upozornil krajský soud před tím, než rozhodl.
V oblasti dochází k vypouštění kurů domácích
Podle krajského soudu žaloba ženy „vykazuje rysy abstraktnosti.“ Krajskému soudu ovšem „neunikl určitý nádech sousedského sporu. K tomu podotkl, že není úkolem správního soudnictví řešit „soukromoprávní spory vyvěrající ze sousedských vztahů“. Tuto ochranu poskytují civilní soudy skrze občanské žaloby, upozornil soud.
Rozhodné jsou podle soudu tyto skutečnosti: „V dané oblasti dochází ze strany žalobkyně k vypouštění kurů domácích za účelem pastvy, když následně i sama žalobkyně nesporuje skutečnost toho, že může docházet ke znečišťování pozemků, na kterých se tato zvířata pohybují, jakož i nahodilému poškozování některých objektů.“
Soud: Zejména na venkově drůbež tradičně pobíhá
Podle soudu je spornou otázkou, jak bylo takové jednání ženy právně kvalifikováno jako přestupek v oblasti ochrany zvířat proti týrání. Tohoto přestupku se však podle zákona dopustí fyzická osoba jako chovatel hospodářských zvířat tím, že neučiní opatření nezbytná pro zabránění úniku hospodářských zvířat.
Žena ale namítá, že její počínání nemůže být přestupkem, když je v dané oblasti chov a pastva slepic tradiční záležitostí. Žalovaný krajský úřad se námitce věnoval dostatečně, seznal soud. A to, „když i uvažoval nad teoretickou představou toho, že by se slepice pásly (louky, pole), přičemž by se pohybovaly jen po pozemcích vlastníků, jenž s tím souhlasili“. Zejména by ale nepůsobily žádné škody.
Mohlo by vás zajímat
Krajský soud se k tomuto názoru přiklonil v tom, že „skutečně se může jevit v některých oblastech tradiční, zejména na venkově, že dochází k volnému pobíhání drůbeže (slepic) po veřejných prostranstvích či i pozemcích soukromých“.
Některá zvířata se umí i podhrabat
Na druhou stranu ale přisvědčil i krajskému úřadu. Zvířata po okolí pobíhají buď se souhlasem vlastníků pozemků, anebo po veřejném prostranství.
Podle krajského soudu je z „povahy některých zvířat (typ. kurů či koček) nemyslitelné, aby se jim vždy (za všech okolností) zabránilo v pohybu nebo ten se cíleně usměrňoval“.
„Některá zvířata dokáží učiněná vhodná opatření překonat (kočka téměř neomezeně, kuři či dokonce i psi se dokáží podhrabat),“ upozornil Krajské soud v Hradci Králové.
Uniklé hejno vybočilo z mezí tradice
V takových případech by přestupku scházel znak společenské škodlivosti, pokud by nezpůsobila škodu. To ale není tento případ. „Uniklé hejno slepic žalobkyně nejen neoprávněně vniklo na soukromý pozemek osoby, která s tím nesouhlasila, ale dokonce tam způsobilo škodu na majetku,“ uvedl soud.
„Proto je třeba považovat takové volné pobíhání hejna slepic za společensky nežádoucí jev, který vybočuje z mezí namítané tradičnosti,“ souhlasil krajský soud s rozhodnutím úřadu o pokutě a žalobu ženy zamítl.
NSS: Pro odklad není situace ojedinělá
Ani s námitkou nepřiměřenosti pokuty žena neuspěla. Nepřiměřenost viděla v tom, že je samoživitelkou, která se stará o nemocného otce. Zákonná sazba za uvedený přestupek se ale pohybuje až do výše 100 000 korun, upozornil soud s tím, že snížení pokuty na 4 000 korun je přiměřené.
Stejně tak nevyhověl Nejvyšší správní soud návrhu ženy na odkladný účinek rozhodnutí v souvislosti s jejím podáním kasační stížnosti. Pro odklad musí být hrozící újma závažná a reálná, nikoli pouze hypotetická a bagatelní, zopakoval NSS ze svojí judikatury.
„Nejvyšší správní soud nezjistil okolnosti, které by svědčily o tom, že situace stěžovatelky patří právě mezi ojedinělé případy, pro něž je institut odkladného účinku kasační stížnosti vyhrazen,“ rozhodl NSS a návrh rovněž zamítl.
