Státní zástupkyně Vrchního státního zastupitelství v Olomouci obžalovala čtyři lidi kvůli darování kryptoměny v hodnotě téměř jedné miliardy korun ministerstvu spravedlnosti. Vedle Jiřikovského čelí obžalobě bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek, jeho někdejší náměstek Radomír Daňhel a advokát Kárim Titz.
Podle státního zastupitelství Pavel Blažek a Radomír Daňhel pomáhali legalizovat výnosy z trestné činnosti a vědomě porušili povinnosti úředních osob. Státní zástupkyně pro oba navrhuje šest a půl roku vězení a peněžitý trest v řádech jednotek milionů korun.
Podle VSZ podala žalobkyně obžalobu 31. července. „Obžaloba byla podána na čtyři obviněné fyzické osoby, z nichž jedna je stíhána vazebně,“ uvedlo státní zastupitelství.
„Obžalobu nemám k dispozici. Zatím mohu jen konstatovat, že doposud nebylo právně nijak prokázáno, natož rozhodnuto, že darované BTC pocházely z trestné činnosti. A tvrzení policie, že mezi obžalovanými existovala nějaká dohoda o protiprávním jednání nebylo doloženo taktéž. A být ani nemohlo, neboť jde o výmysl a lež,“ uvedl k tomu Blažek na síti X.
„S obžalobou, která nemá oporu v provedeném vyšetřování ani v souvisejících rozhodnutích soudů, nesouhlasím,“ sdělil ČTK Daňhel.
Jiřikovský zůstává ve vazbě, protože podle žalobců hrozilo, že bude pokračovat v trestné činnosti. Státní zastupitelství muselo podat obžalobu do poloviny srpna, jinak by musel být propuštěn.
Souhrnný trest 20 let?
Nejpřísnější trest žádá státní zástupkyně pro Tomáše Jiřikovského. Podle obžaloby v letech 2014 až 2016 provozoval darknetové tržiště Nucleus Market, kde se obchodovalo s drogami, a legalizoval výnosy z této trestné činnosti.
Za tyto skutky navrhuje souhrnný trest 20 let vězení, propadnutí majetku a propadnutí věci.
Mohlo by vás zajímat
Současně Jiřikovského obžalovala také z legalizace výnosů z trestné činnosti spojené s darováním 468,468 bitcoinu ministerstvu spravedlnosti. V době darování v březnu 2025 měly hodnotu přes 960 milionů korun. „Součástí tohoto jednání je i darování 468,468 BTC, což představovalo více než 960 mil. Kč, Ministerstvu spravedlnosti v březnu 2025,“ uvedlo VSZ. Za tento skutek navrhuje další devítiletý trest vězení.
Blažkovi a Daňhelovi navrhuje 6,5 roku
Podle státního zastupitelství Pavel Blažek a Radomír Daňhel pomáhali legalizovat výnosy z trestné činnosti a vědomě porušili povinnosti úředních osob.
VSZ uvedlo, že se podíleli na legalizaci výnosů z darknetového tržiště související s darováním bitcoinů ministerstvu spravedlnosti a záměrně porušili své povinnosti úředních osob. Blažek vinu opakovaně odmítl.
Žalobce Nejvyššího státního zastupitelství následně zamítl jejich stížnosti proti zahájení trestního stíhání jako nedůvodné. Podle něj policie postupovala zákonně a trestní stíhání zahájila důvodně. Rozhodnutí tak nabylo právní moci.
Žalobkyně jejich jednání kvalifikuje mimo jiné jako zvlášť závažný zločin zneužití pravomoci úřední osoby a legalizace výnosů z trestné činnosti.
Titz měl podle žalobkyně celou operaci zorganizovat
Čtvrtým obžalovaným je advokát Kárim Titz. Podle žalobkyně právě on celou operaci legalizace výnosů z trestné činnosti spojenou s postupem ministerstva spravedlnosti zorganizoval. „Čtvrtému obviněnému je kladeno za vinu, že legalizaci výnosů z trestné činnosti spojenou s porušením povinností úředních osob zorganizoval,“ uvedlo VSZ.
Krátce před podáním obžaloby se Titz obrátil na Ústavní soud. Tvrdil, že policie i státní zastupitelství pod časovým tlakem omezují právo obviněných na obhajobu. Navrhl proto předběžné opatření, které mělo dočasně zabránit podání obžaloby. Argumentoval tím, že orgány činné v trestním řízení kvůli blížícímu se konci vazební lhůty Jiřikovského „hrají o čas“ a soustřeďují klíčové procesní úkony do velmi krátkého období.
„Je porušením práva na spravedlivý proces, pokud je obžaloba podávána za situace, kdy vyšetřování prokazatelně není ukončeno. Trestní řád neumožňuje podat obžalobu, pokud skutkový stav není prokázán bez důvodných pochybností. Jedná se o velmi závažné pochybení. Právo na spravedlivý proces není možné obcházet,“ uvedl nyní Titzův právní zástupce Lukáš Trojan.
Žalobkyně zároveň přičítá Titzovi samostatnou legalizaci dalších 40 bitcoinů v hodnotě přibližně 74 milionů korun během března a dubna 2025. Navrhuje pro něj osm let vězení, peněžitý trest v desítkách milionů korun a osmiletý zákaz činnosti.
„Nechme pracovat justici“
Na situaci reagovala například také bývalá ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS). „Nebudu komentovat obžalované. Nebudu zasahovat do procesu. Jen si přeji spravedlivý a nezávislý soud!“ napsala na sociální sítě.
„Opravdu mít názor bez znalosti spisu a šířit jej do světa není žádné hrdinství. Spis zná jen VSZ, obžalovaní a nyní soud, všichni ostatní jen povídají a povídají… Názor je jak díra víte kam, mají ho všichni a všichni chtějí urvat pozornost. Justice nepotřebuje pozornost ale pečlivou práci a odvahu,“ dodala na Facebooku bývalá ministryně.
Kauza vedla k Blažkově rezignaci
Bitcoinová kauza se týká přijetí kryptoměny od dříve odsouzeného provozovatele darknetového tržiště Tomáše Jiřikovského. Ministerstvo spravedlnosti bitcoiny následně prodalo a získalo téměř miliardu korun. Případ vyvolal pochybnosti o původu kryptoměny i o postupu ministerstva. Aféra nakonec vedla k rezignaci ministra Pavla Blažka. O vině všech čtyř obžalovaných nyní rozhodne Krajský soud v Brně.
Doplnili jsme vyjádření Pavla Blažka, Radomíra Daňhela, Lukáše Trojana a Evy Decroix.
