Novým předsedou Vrchního soudu v Olomouci se od čtvrtka stane soudce a expert na insolvenční právo Rostislav Krhut. Do funkce ho v pondělí na Pražském hradě jmenoval prezident Petr Pavel. Hlava státu při této příležitosti uvedla, že soudnictví představuje jeden ze základních pilířů důvěryhodnosti státu a je klíčové, aby bylo na všech stupních vnímáno jako nestranné a nepolitické.
Krhut po svém jmenování uvedl, že za své hlavní priority pokládá personální obměnu za mladší tváře, větší zapojení soudu do odborné debaty a také zapojení umělé inteligence.
Krhutovo funkční období bude sedmileté. Jeho předchůdci Václavu Čapkovi vypršel mandát na sklonku září. „Chtěl bych říct, že s takovým jmenováním se pojí obrovská odpovědnost,“ řekl při předání jmenovacího dekretu Pavel. Ten také konstatoval, že pro dosažení této pozice je nutné prokázat nejen odbornou zdatnost, ale i určité lidské vlastnosti. Zdůraznil také, že důvěra občanů v instituce je zásadní zejména v době, kdy jsou často zpochybňovány základní jistoty.
AI i boj za mladší soudce
Pětapadesátiletý Krhut působí u olomouckého vrchního soudu od léta 2024 a od letošního 1. října byl fakticky pověřen jeho vedením. „Ty první kroky už proběhly – ty jsou vždycky o tom navázat na to, co bylo, udržet ten dobrý stav soudu,“ uvedl po jmenování.
Mohlo by vás zajímat
Vzápětí představil své další plány: „Samozřejmě jsem formuloval i nějaké záměry do budoucna: otevřít ten vrchní soud, více ho zapojit do odborné debaty. Další úkol, který mě čeká, je personální obměna, protože kolegové nejsou nejmladší, takže budeme neustále obměňovat. No a takový revoluční úkol je začít pracovat s umělou inteligencí, což je jednoznačný trend dneška.“
Podle oficiálních statistik působilo loni u soudu 45 soudců, přičemž nejpočetnější byla věková skupina mezi 51 a 60 lety, následovaná soudci od 61 do 70 let. Soudce mladší 40 let zde nepůsobil od roku 2014. „Doufám, že i pana ministra přesvědčíme, že alespoň v nějakém rozsahu nové soudce potřebujeme, aby mohlo probíhat vzlínání soudní soustavou až po Nejvyšší soud,“ reagoval Krhut na postoj ministra Jeronýma Tejce, podle něhož je soudců dostatek.
Konference a užší vazby s Prahou
Pokud jde o odbornou debatu, Krhut plánuje pořádat konference a účastnit se akcí v hlavním městě. Rád by také prohloubil kooperaci s pražským vrchním soudem. „Spousta akcí by samozřejmě mohla probíhat v nějaké spolupráci, rádi se ke kolegům z Prahy přidáme,“ poznamenal.

Krhut soudí už od roku 1997. Dlouhá léta působil u ostravského krajského soudu, kde byl mezi lety 2002 a 2019 místopředsedou. A absolvoval stáž u Nejvyššího soudu. „Nikdy jsem nebyl na obvodním soudu, takže k otázce překreslení mapy soudů se až tolik vyjadřovat nemohu,“ reagoval na plán slučování okresních instancí. Pozitivně však vnímá model větších celků s detašovanými pobočkami: „Ta práce s pobočkou je docela přínosná, pružná, věci se dají přesunovat z pobočky do centra a nazpět podle aktuální situace.“
K případnému rušení malých pracovišť dodal: „To by znamenalo horší dostupnost, ale zase lepší odbornost. Vždycky je to něco za něco. Koneckonců podobně to vidíme i ve zdravotnictví.“
Olomouc versus Praha: Rychlejší řízení
Ze statistik délek řízení i počtu nevyřízených věcí vychází olomoucký vrchní soud dlouhodobě lépe než ten pražský, zejména v civilních odvolacích agendách. „Tipl bych, že věci pražských kolegů jsou přece jen o něco těžší než olomoucké. Ale na druhé straně Olomouc funguje dlouhodobě kvalitně, takže se nepodceňujme,“ podotkl Krhut.
Ve výběrovém řízení porazil další tři uchazeče, když od komise získal 44 bodů z 50 možných. Komise ocenila jeho dlouholetou praxi, manažerské schopnosti i podrobnou znalost celého obvodu. Následnou nominaci schválila vláda.
Personální změna v čele brzy čeká i Vrchní soud v Praze, kde stávajícímu předsedovi Luboši Dörflovi končí mandát k 1. lednu. Do výběrového řízení, v jehož komisi zasedne i sám Krhut, se mohou zájemci hlásit do tohoto čtvrtka. Mezi zvažovanými kandidáty figurují Libor Vávra, Roman Horáček nebo Lenka Ceplová.
