Státní zástupkyně Vrchního státního zastupitelství v Olomouci obžalovala čtyři lidi kvůli darování kryptoměny v hodnotě téměř jedné miliardy korun ministerstvu spravedlnosti. Vedle Jiřikovského čelí obžalobě bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek, jeho někdejší náměstek Radomír Daňhel a advokát Kárim Titz.
Podle státního zastupitelství Pavel Blažek a Radomír Daňhel pomáhali legalizovat výnosy z trestné činnosti a vědomě porušili povinnosti úředních osob. Státní zástupkyně pro oba navrhuje šest a půl roku vězení a peněžitý trest v řádech jednotek milionů korun.
Podle VSZ podala žalobkyně obžalobu 31. července. „Obžaloba byla podána na čtyři obviněné fyzické osoby, z nichž jedna je stíhána vazebně,“ uvedlo státní zastupitelství.
Jiřikovský zůstává ve vazbě, protože podle žalobců hrozilo, že bude pokračovat v trestné činnosti. Státní zastupitelství muselo podat obžalobu do poloviny srpna, jinak by musel být propuštěn.
Souhrnný trest 20 let?
Nejpřísnější trest žádá státní zástupkyně pro Tomáše Jiřikovského. Podle obžaloby v letech 2014 až 2016 provozoval darknetové tržiště Nucleus Market, kde se obchodovalo s drogami, a legalizoval výnosy z této trestné činnosti.
Za tyto skutky navrhuje souhrnný trest 20 let vězení, propadnutí majetku a propadnutí věci.
Současně Jiřikovského obžalovala také z legalizace výnosů z trestné činnosti spojené s darováním 468,468 bitcoinu ministerstvu spravedlnosti. V době darování v březnu 2025 měly hodnotu přes 960 milionů korun. „Součástí tohoto jednání je i darování 468,468 BTC, což představovalo více než 960 mil. Kč, Ministerstvu spravedlnosti v březnu 2025,“ uvedlo VSZ. Za tento skutek navrhuje další devítiletý trest vězení.
Mohlo by vás zajímat
Blažkovi a Daňhelovi navrhuje 6,5 roku
Podle státního zastupitelství Pavel Blažek a Radomír Daňhel pomáhali legalizovat výnosy z trestné činnosti a vědomě porušili povinnosti úředních osob.
VSZ uvedlo, že se podíleli na legalizaci výnosů z darknetového tržiště související s darováním bitcoinů ministerstvu spravedlnosti a záměrně porušili své povinnosti úředních osob. Blažek vinu opakovaně odmítl.
Žalobce Nejvyššího státního zastupitelství následně zamítl jejich stížnosti proti zahájení trestního stíhání jako nedůvodné. Podle něj policie postupovala zákonně a trestní stíhání zahájila důvodně. Rozhodnutí tak nabylo právní moci.
Žalobkyně jejich jednání kvalifikuje mimo jiné jako zvlášť závažný zločin zneužití pravomoci úřední osoby a legalizace výnosů z trestné činnosti.
Titz měl podle žalobkyně celou operaci zorganizovat
Čtvrtým obžalovaným je advokát Kárim Titz. Podle žalobkyně právě on celou operaci legalizace výnosů z trestné činnosti spojenou s postupem ministerstva spravedlnosti zorganizoval. „Čtvrtému obviněnému je kladeno za vinu, že legalizaci výnosů z trestné činnosti spojenou s porušením povinností úředních osob zorganizoval,“ uvedlo VSZ.
Krátce před podáním obžaloby se Titz obrátil na Ústavní soud. Tvrdil, že policie i státní zastupitelství pod časovým tlakem omezují právo obviněných na obhajobu. Navrhl proto předběžné opatření, které mělo dočasně zabránit podání obžaloby. Argumentoval tím, že orgány činné v trestním řízení kvůli blížícímu se konci vazební lhůty Jiřikovského „hrají o čas“ a soustřeďují klíčové procesní úkony do velmi krátkého období.
Žalobkyně mu zároveň přičítá samostatnou legalizaci dalších 40 bitcoinů v hodnotě přibližně 74 milionů korun během března a dubna 2025. Navrhuje pro něj osm let vězení, peněžitý trest v desítkách milionů korun a osmiletý zákaz činnosti.
Kauza vedla k Blažkově rezignaci
Bitcoinová kauza se týká přijetí kryptoměny od dříve odsouzeného provozovatele darknetového tržiště Tomáše Jiřikovského. Ministerstvo spravedlnosti bitcoiny následně prodalo a získalo téměř miliardu korun. Případ vyvolal pochybnosti o původu kryptoměny i o postupu ministerstva. Aféra nakonec vedla k rezignaci ministra Pavla Blažka. O vině všech čtyř obžalovaných nyní rozhodne Krajský soud v Brně.
