Chybu v prohlášení vlastníka, které rozděluje bytový dům na jednotky, lze podle Nejvyššího soudu napravit i po mnoha letech. Právo domáhat se odstranění vad nepodléhá promlčení. Rozhodnutí má význam pro vlastníky bytů, společenství vlastníků, bytová družstva i správce nemovitostí.
Právo domáhat se odstranění vad nepodléhá promlčení. „Nelze připustit, aby se případné nesprávnosti staly pouze plynutím času nenapravitelnými,“ uvedla mluvčí soudu Gabriela Tomíčková.
Spor o ateliér v pražských Vršovicích
Nejvyšší soud se konkrétně zabýval sporem o bytový dům v Praze-Vršovicích. Bytové družstvo upozornilo na administrativní chybu. Při změně prohlášení vlastníka prý z dokumentace omylem vypadla nebytová jednotka v podkroví domu, která se tak přestala evidovat jako samostatný prostor a stala se společnou částí domu.
Družstvo se proto domáhalo opravy prohlášení vlastníka a určení svého vlastnického práva k ateliéru. Pražské soudy žalobu zamítly. Tvrdily, že na případ dopadá obecná tříletá promlčecí lhůta, po které už se opravy nelze domáhat.
Nejvyšší soud vrátil spor k odvolacímu soudu
Nejvyšší soud pravomocné rozhodnutí zrušil a vrátil spor k odvolacímu Vrchnímu soudu v Praze. Ten se nyní musí věcně zabývat tím, zda je v prohlášení skutečně chyba a zda je namístě ji napravit.
Nejvyšší instance zdůraznila, že prohlášení vlastníka představuje jeden ze základních dokumentů bytového spoluvlastnictví. Určuje, které prostory jsou samostatnými jednotkami, které části domu jsou společné a jaká práva jednotlivým vlastníkům náleží. Chyba může mít přímý dopad na vlastnická práva.
Možnost opravy plynutím času nezaniká
Možnost domáhat se odstranění vad v prohlášení vlastníka proto plynutím času nezaniká. „Opačný přístup by mohl vést k tomu, že by chybné vymezení bytů, nebytových prostor nebo společných částí domu zůstalo trvale zachováno, přestože neodpovídá skutečnému stavu,“ uvedla Tomíčková.
„Rozhodnutí je významné pro vlastníky bytů, společenství vlastníků jednotek, bytová družstva i správce nemovitostí. Potvrzuje, že případné chyby v dokumentech upravujících rozdělení domu na jednotky lze řešit i po mnoha letech, pokud mají vliv na vlastnická práva nebo na vymezení bytů, nebytových prostor či společných částí domu,“ uzavřela Tomíčková.
