Případ hořící haldy převzalo ministerstvo. Profesor správního práva vysvětluje proč

Atrakce řízení, tedy jeho „přitažení“ k nadřízenému správnímu orgánu, je výjimečný postup, při kterém nadřízený úřad převezme případ a sám o něm rozhodne. Využít jej lze jen ze zákonem stanovených důvodů, vysvětluje v rozhovoru pro Českou justici profesor správního práva Martin Kopecký, který působí na Západočeské univerzitě v Plzni a je také advokátem. Ministerstvo životního prostředí takto převzalo od České inspekce životního prostředí řízení proti společnosti Ridera Bohemia v kauze hořící Heřmanické haldy a následně jej zastavilo.

Správní řád umožňuje atrakci například u mimořádně obtížných či neobvyklých věcí, které vyžadují mimořádné odborné znalosti. V takovém případě může nadřízený správní orgán věc převzít pouze na návrh účastníka řízení nebo na podnět správního orgánu. Jinou situací je nečinnost příslušného úřadu, například pokud nevydá rozhodnutí v zákonné lhůtě. Ani tehdy ale podle Kopeckého nejde o automatický mechanismus vyvolaný pouhou nespokojeností účastníka s rychlostí řízení.

Heřmanická halda u Ostravy patří k největším ekologickým zátěžím v Česku. Uvnitř odvalu už téměř tři desetiletí doutná požár a teploty místy dosahují až 600 stupňů Celsia. Za sanaci odpovídá státní podnik DIAMO. Součástí sanačních prací je budování oddělovacích vzdušných stěn, které mají zabránit šíření termické aktivity k dalším ekologickým zátěžím.

Právě materiálu použitého při budování jedné z těchto stěn se týkalo správní řízení proti společnosti Ridera Bohemia. Firma tvrdí, že nešlo o odpad a že práce provedla podle zadání státního podniku DIAMO i v souladu se zákonem. Kritizovala také postup České inspekce životního prostředí, která podle ní během několikaletého řízení neodebrala vlastní vzorky z haldy, neprovedla některé navržené důkazy a nedodržovala zákonné lhůty.

Jakými základními zásadami se řídí přestupkové řízení?

Přestupkové řízení je postupem, který je detailně upraven především ve více zákonech, především v zákoně o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a ve správním řádu. Obecně platí, že řízení musí probíhat u orgánu, který je k tomu podle zákona věcně a místně příslušný. Správní řád stanoví, že správní orgány mohou rozhodovat pouze ve věcech, které jim byly svěřeny zákonem nebo na základě zákona, což je jedním ze základních projevů principu zákonnosti veřejné správy.

Co dalšího musí správní orgán při vedení řízení dodržovat?

Zákonnost správního řízení však není jen otázkou příslušnosti. Správní orgán musí postupovat v souladu se zákonem, chránit práva a oprávněné zájmy dotčených osob, rozhodovat nestranně, zjistit skutkový stav v rozsahu potřebném pro zákonné rozhodnutí a postupovat bez zbytečných průtahů.

Jaká práva má v přestupkovém řízení obviněný?

V přestupkovém řízení musí být obviněný seznámen s tím, z jakého jednání je podezřelý, má pak řadu procesních práv, jak se v řízení hájit. Pro přestupkové řízení, tak jako i pro ostatní druhy správních řízení platí zákonné lhůty, v rámci kterých by měl správní orgán o věci rozhodnout. Nedodržení těchto lhůt zpravidla znamená, že správní orgán porušuje své povinnosti a porušuje i práva účastníků řízení.

Jaký význam má atrakce řízení v případě řízení vedeného Ministerstvem životního prostředí proti společnosti Ridera?

Atrakce není mechanismem, jenž by umožnil vybrat si úřad, který bude ve věci rozhodovat. Jde o výjimečný zákonný postup, sloužící k řešení mimořádně složitých věcí, případů s velkým počtem účastníků nebo situací, které mohou zásadně ovlivnit právní poměry širší skupiny osob.

Za jakých podmínek lze takový výjimečný postup použít?

Užít ho lze jen v případech, které mají konkrétní právní základ, a při jeho uplatnění musí být dodrženy přesně stanovené podmínky a procesní postupy. V případě řízení vedeného Ministerstvem životního prostředí proti společnosti Ridera bylo podle odůvodnění použití atrakce významné právě pro zvláštní náročnost nebo rozměr případu, které si vyžádaly převzetí věci nadřízeným orgánem.

Co znamená, když se správnímu orgánu nepodaří obviněnému prokázat spáchání skutku?

Pokud správní orgán rozhodne, že správnímu orgánu se nepodařilo obviněnému prokázat spáchání skutku, znamená to, že se správnímu orgánu nepodařilo shromáždit dostatek důkazů nepochybně prokazující vinu obviněného.

Jak se v takové situaci uplatní zásada „v pochybnostech ve prospěch obviněného“?

Jedná se o projev zásady in dubio pro reo, která znamená: „v pochybnostech ve prospěch obviněného“. Podle ní platí, že pokud ve správním řízení zůstanou o vině pochybnosti, které se už nedají odstranit, správní orgán musí rozhodnout ve prospěch obviněného a řízení zastavit.