Ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) plánuje otevřít diskusi o sporných otázkách nájemního bydlení. Svolává odborné kolegium, ve kterém mají zasednout zástupci pronajímatelů, nájemníků, obcí i ministerstva. Cílem je hledat kompromisy a zlepšit fungování nájemního trhu.
Kolegium má být poradním orgánem ministryně. Poprvé se sejde koncem října. Zabývat se má například sporným úročením kaucí nebo hledat řešení, jak se na českém trhu dobrat dlouhodobých nájemních smluv.
„Vnímám jako velmi důležité, aby došlo ke kompromisu obou stran, aby se to neřešilo regulací shora, ale aby tam byla dohoda a aby i nájemní bydlení v tomto směru fungovalo lépe a efektivněji,“ uvedla Zuzana Mrázová.
Kolegium by se nemělo zaměřovat pouze na legislativu. Mělo by také vytvářet metodiky a posilovat spolupráci jednotlivých skupin, kterých se nájemní bydlení týká. Právě nedostatečnou komunikaci mezi nimi označila ministryně za jeden z důvodů, proč nový orgán vzniká.
Nájemní bydlení už není jen pro mladé
Nájemní bydlení představuje v Česku dlouhodobý problém. Několik desetiletí šlo o okrajový způsob bydlení, v posledních letech ale získává hlavně ve velkých městech na oblibě. Zároveň ho ale tíží řada problémů. Patří k nim například řetězení krátkodobých smluv na dobu určitou. Dlouhodobé smlouvy a smlouvy na dobu neurčitou se majitelé bytů zdráhají uzavírat, protože český právní řád neumožňuje pružné vystěhování problémových nájemníků.
Koncepční přístup k nájemnímu bydlení je podle Michala Hrbatého ze společnosti UlovDomov.cz důležitý i kvůli tomu, jak se v posledních letech mění struktura českého trhu. Podíl lidí žijících v nájmu by mohl do roku 2030 vzrůst až na 30 procent. Dřívější odhady přitom počítaly s přibližně 26 procenty.
„Nájemní trh roste a měli bychom se tomu začít věnovat,“ uvedl Hrbatý. Nájemní bydlení už nelze vnímat pouze jako přechodné řešení pro mladé lidi na začátku pracovního života. Z dat společnosti UlovDomov vyplývá, že přibližně 43 procent nájemníků v jejím portfoliu je starších 35 let.
Problémem jsou i podmínky výstavby
Vedle vztahů mezi pronajímateli a nájemníky je podle Hrbatého potřeba řešit také podmínky, které ovlivňují výstavbu a investice do nájemního bydlení. Jedním z témat je daň z přidané hodnoty při výstavbě bytů určených k pronájmu, která může komplikovat ekonomiku projektů nájemního bydlení.
Hrbatý na Setkání lídrů developmentu také upozornil, že současné nastavení zákonných pravidel vede k hledání alternativních způsobů využití nemovitostí, například jako ubytovacích zařízení. I to podle něj ukazuje, že podmínky nájemního bydlení je potřeba posuzovat systémově.
Otázkou, která se stále častěji otevírá na úrovni vlády, je také zdanění investičních bytů. Politici tím chtějí zajistit lepší dostupnost bydlení. „Zatím se to více nerozpracovávalo. Ale asi ho bude potřeba řešit,“ uvedla ministryně Mrázová.
Tomu se ale brání developeři. „Investiční byt není žádné sprosté slovo. Naším typickým klientem je člověk, který ho pořizuje buď jako druhý byt pro sebe nebo pro své děti, aby ho nejprve několik let pronajímal,“ uvedla výkonná ředitelka developerské společnosti Central Group Michaela Váňová. „Proč trestat investory za to, že se rozhodli svůj majetek investovat tímto způsobem,“ pokračovala.
Popřela také často popisovaný stav, že investiční byty zůstávají po dokončení neobsazené a nikdo v nich nebydlí. „V 90 procentech opravdu investiční byt není volný,“ uzavřela Váňová.
Český trh s bydlením prochází v posledních letech výraznou proměnou. Kvůli neustálému zdražování se byty stávají pro většinu populace hůře dostupné, a tak se ke slovu dostávají i dříve opomíjené alternativy. K těm patří již zmíněné nájemní bydlení, nebo také družstevní bydlení. I jeho rozvoj plánuje ministerstvo pro místní rozvoj podpořit.
