Nejvyšší soud zprostil obžaloby muže, který podle státního zástupce dlouhodobě urážel, ponižoval a manipuloval svou manželku. Podle soudců však jeho jednání nenaplnilo znaky trestného činu týrání osoby žijící ve společném obydlí. K trestní represi podle NS nestačí ani výrazná vztahová dominance, manipulace, nedostatek empatie nebo konfliktní soužití. Podobně už nejvyšší instance rozhodla opakovaně.
„K naplnění znaku týrání nepostačuje uplatňování dominance ve vztahu jedním z partnerů, nedostatek empatie ani to, co je nazýváno vztahovou asymetrií… byť může pro druhého partnera znamenat traumatické prožívání,“ uvedl senát pod vedením Josefa Mazáka. Není to poprvé, co takto jeho senát v otázce domácího násilí rozhodl. Podobně se vyjádřil k údajnému týrání někdejší družky soudce Romana Švaňhala, když zrušil rozhodnutí obecných soudů. V rozhodnutí NS zdůraznil, že trestní represe je krajní prostředek, který se má uplatňovat zdrženlivě a pouze v nejzávažnějších případech. „Trestní právo jako nejrobustnější prostředek ingerence státu není určeno k postihu domácího násilí ve všech jeho formách a projevech, ale má poskytovat nezbytnou ochranu tam, kde jsou intenzivním a velmi citelným způsobem dotčeny zájmy chráněné trestními zákony,“ stojí v rozsudku.
Žalobce Václav Mastný tehdy uvedl, že Nejvyšší soud vysílá špatný signál obětem domácího násilí, ale i veřejnosti.
Vyvolával v ženě pocit méněcennosti
Muž, vystudovaný psycholog, žil s manželkou a dětmi ve středních Čechách. Podle obžaloby ženu mezi lety 2013 a 2019 opakovaně urážel, zesměšňoval a vyvolával v ní pocity méněcennosti. Tvrdil například, že není schopná se postarat o děti, a že „všechno dělá špatně“, vulgárně ji urážel a zesměšňoval. Pokud se opozdila, zamykal dům a vypínal si telefon. V autě úmyslně jezdil nepřiměřeně rychle, a když mu žena řekla, že se bojí, zesměšňoval ji.
Žena podle obžaloby projevovala znaky posttraumatického stresu, včetně úzkostí a emoční lability. Děti na jednání otce reagovaly pláčem. Ke konci vztahu mělo dojít i na fyzický nátlak – muž údajně naznačoval úder nebo ji hrubě strkal.
Mohlo by vás zajímat
Jednal v afektu, zastal se muže soud
Okresní soud v Příbrami i Krajský soud v Praze původně muže uznaly vinným a uložily mu dvouletou podmínku. Nejvyšší soud ale dovolání vyhověl a rozhodnutí zrušil. Podle něj mužovo chování nebylo natolik extrémní, aby šlo o trestný čin.
„Jednání obviněného nedosáhlo onoho vyššího stupně hrubosti, krutosti a bezohlednosti… Podstatou nebylo systematické uplatňování moci a kontroly, nýbrž spíše opakovaná situačně vyvolaná prchlivá jednání v afektu,“ uvedl soud.
Obžalovaný tvrdil, že na manželčiny „provokace“ reagoval vznětlivě, ale nešlo o vědomé systematické týrání. Státní zástupce se neúspěšně snažil prosadit širší výklad psychického násilí jako formy týrání, i bez fyzického násilí.
Nejvyšší soud další podobné stanovisko zaujal i letos v březnu. I tehdy osvobodil muže, který se podle soudu sice choval jako despota, ale nedopustil se trestného činu. „Obecně chvályhodná snaha státu o kultivaci partnerských vztahů musí mít určité hranice zejména v oblasti trestní represe,“ uvedl tehdy senát.
