Personální situace v některých věznicích je kritická. Zhruba čtvrtina nově přijatých příslušníků Vězeňské služby odejde podle generálního ředitele Simona Michailidise ještě před složením služební zkoušky. Bez výpomoci z jiných zařízení by už nešlo zajistit zákonné fungování. „Selektivní přístup vlády generuje personální nestabilitu a tím i bezpečnostní rizika,“ varuje v rozhovoru pro Českou justici.

Vláda schválila navýšení stabilizačních příplatků pro policisty a hasiče. Vězeňské služby se to netýká. Věříte, že nová ministryně spravedlnosti Eva Decroix bude situaci řešit?

Předchozí ministr spravedlnosti Pavel Blažek avizoval, že pokud bude na vládě vznesen požadavek na zvýšení prostředků určených na platy policistů a hasičů pro letošní rok, bude usilovat i o navýšení těchto prostředků pro vězeňskou službu a předloží stejný návrh. Věřím, že nová ministryně spravedlnosti, paní Eva Decroix, se tím bude také zabývat.

Máte informaci, proč návrh na zvýšení platů pro Vězeňskou službu nebyl projednán zároveň s ostatními složkami?

Nemám.

Jaký dopad by mohlo mít navýšení pouze pro část bezpečnostních sborů?

Selektivní přístup v oblasti navýšení platů příslušníků bezpečnostních sborů generuje personální nestabilitu, nespokojenost příslušníků a tím i jistá bezpečnostní rizika. Pokud ke zvýšení prostředků určených na zmíněné příplatky u vězeňské služby nedojde, hrozí další destabilizace a zhoršení již tak nedobré, a v mnohých věznicích kritické, personální situace.

Jak se na atmosféře mezi personálem projevují zprávy, že příslušníci Vězeňské služby jsou jedinou složkou bezpečnostních sborů, které se navýšení platů netýká?

Každou negativní zprávu o nerovnoměrném uspokojování naléhavých potřeb bezpečnostních sborů v oblasti platů ze strany vlády vnímají zaměstnanci velmi negativně. Může být silným iniciačním impulsem k ukončení služebního i pracovního poměru. Příslušníci, kteří odcházejí ze služebního poměru, činí tak často v době před dosažením výsluhových nároků. A nacházejí vcelku snadno uplatnění na trhu práce ve svých původních povoláních. Například celých 25 procent nově nastoupivších příslušníků odchází ještě před služební zkouškou, tedy před ukončením tří let služby. V jejich rozhodování hraje silnou roli vedle náročnosti a nebezpečnosti služby právě platové ohodnocení a další podmínky, které jim stát ke službě vytváří.

Věznice Oráčov
Málo lidí, přeplněné cely. Věznice Oráčov čelí vážné personální krizi Foto: Vězeňská služba

Podporujete požadavky odborového svazu na každoroční valorizaci, dosažení 140 % průměrné mzdy a širší benefity?

Tento požadavek je dlouhodobý a podporovaný i v kontextu současné situace.

Má Vězeňská služba horší podmínky než jiné bezpečnostní složky? Aktuální náborová kampaň uvádí nástupní plat až 34 570 Kč, zatímco policista po třech letech má průměrně přes 43 000 Kč.

Srovnávat nástupní plat u nás s platem policisty po třech letech služby mi moc nedává smysl.
Nástupní příjem 34 570 Kč se u nás po nástupním kurzu díky stabilizačnímu příplatku ve výši 2 000 až 8 000 Kč měsíčně ve směnném provozu zvýší u služebního místa ve druhé a třetí tarifní třídě na 40 227 až 45 550 Kč měsíčně.

Kolik pozic je aktuálně neobsazených?

Chybí 750 příslušníků, to je 10,2 procenta tabulkového stavu. Dále chybí 200 občanských zaměstnanců, tedy 5,1 procenta z tabulkového stavu.

Jakým způsobem řešíte psychické přetížení příslušníků?

Vězeňská služba se snaží upozorňovat na vysokou neuropsychickou zátěž, jíž čelí zaměstnanci při výkonu povolání. Zavedla opatření, jako je dostupnost psychologické intervence a pomoci příslušníkům po náročných služebních zákrocích, po závažných mimořádných událostech, ale i ve složitých životních situacích.

Kde je situace nejvážnější?

S největším personálním podstavem se vězeňská služba potýká ve věznicích Valdice, Praha Pankrác, Jiřice, Vinařice, Oráčov a Horní Slavkov. Zde je personální situace kritická. Bez výpomocí z jiných věznic by tyto jednotky již nebyly schopny zajistit výkon základních zákonných povinností.

Hrozí přesuny vězňů nebo omezení provozu?

Vězeňská služba je v současnosti schopna plnit své zákonné úkoly, ovšem potýká se s řadou závažných výzev.

Generální ředitel Vězeňské služby Simon Michailidis Foto: Eva Paseková

Objevily se informace, že o podporu ohledně vyjednávání o platech žádáte i soudy. Je to pravda?

Ne, to nemohu. Nevím, jak by ji mohly realizovat. Mohu sdělit, že někteří předsedové soudů jsou s naší situací i s jejími příčinami obeznámeni a vyjadřují nám morální podporu a solidaritu.

Měly by být platové podmínky v budoucnu nastavovány centrálně?

Podmínky pro službu v bezpečnostních sborech stanoví „společný“ zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. To samo o sobě by mělo být dostatečným základem pro obdobné nastavování platových podmínek.