Dva služební belgické ovčáky Connora a Bonda nechal příslušník policie uhynout v žáru slunce ve voze před svým domem. Muž vinu odmítá. Prý jednal v krajní nouzi v obavě o děti, které doma plakaly. Dětem ale nic nehrozilo. Krajní nouze není, když na svém pozemku nechám uhynout zvířata, která jsou na mě závislá, uvedl Nejvyšší správní soud.

Venku panovaly vysoké teploty. Zatímco muž setrval doma u dětí, služební psi na přímém žáru v autě uhynuli. Podle popisu situace manželka vyjížděla ze vrat, pak vrata zavírala, ale nedovřela. Uvnitř domu plakalo dítě. Přiběhla dcera, že dvouletý chlapeček upadl. Muž uložil oba psy do zavazadlového prostoru Škody Octavia. Spěchal uklidnit syna. Měl strach, že je zraněný. Když syn přestal plakat, ze šoku se do pláče dala dcera. Poté, co se uklidnila, znovu se rozplakal syn. Když se muž vrátil k autu, bylo už pozdě.

Že byl pryč jen chvíli? Stačil způsobit smrt

Příslušník policie vinu opakovaně odmítá a trvá na tom, že jednal v krajní nouzi ve strachu o děti. Podle něj by se tak zachoval každý rodič. Dveře od vozu prý nechal otevřené. Mohla je zavřít dcera, uvedl v kasační stížnosti. Předtím tvrdil, že se mohly zavřít větrem či je zavřeli sami psi.

A veterinář, který pitval uhynulé psy, prý není znalec. Náměstek policejního prezidenta je podjatý a přestupek je promlčený, tvrdí.

Zvířata muž podle svých slov opustil na krátkou dobu. „Stěžovatel ponechal psy v kufru dostatečně dlouho na to, aby jim podmínky ve vozidle způsobily smrt, a to nehledě na to, zda zadní dveře byly otevřené či nikoli,“ uvedl Nejvyšší správní soud. Argumenty příslušníka policie jeden po druhém vyvrátil.

Mohlo by vás zajímat

Jednání nedosáhlo míry trestného činu

Původně stál muž před Okresním soudem v Mělníku pro trestný čin zanedbání péče o zvíře. Odvolací Krajský soud v Praze potvrdil, že se skutku dopustil v hrubé vědomé nedbalosti. Jenže také rozhodl, že jednání příslušníka „nedosáhlo takové společenské škodlivosti, aby ho soud mohl kvalifikovat jako trestný čin“.

Následně zahájilo s příslušníkem pražské ředitelství Policie ČR kázeňské řízení. Udělilo mu kázeňský trest, pokutu 2 500 Kč. Proti tomu se muž odvolal k Městskému soudu v Praze jako ke správnímu soudu.

Když zjistil, že se nic neděje, měl psy pustit

Policejní ředitelství má na škodlivost jednání jiný názor než soud. Naopak ho považuje za společensky škodlivé. „Když zjistil, že si syn nezpůsobil vážné zranění, měl psy neprodleně pustit. Pokud místo puštění psů utěšoval plačící děti, kterým však nehrozilo nebezpečí, nenaplnilo jeho jednání podmínky krajní nouze,“ uvedlo policejní ředitelství. Soud s argumentem souhlasil.

V kázeňském řízení muži ještě přitížilo, že je 20 let kynologem. Věděl, jaké má jeho jednání následky. Belgické ovčáky Connora a Bonda mu svěřil do péče služební funkcionář. Muž měl psy i na ustájení.

Svědectví veterináře nahrazuje znalecký posudek

K tomu s mužem vede středočeské ředitelství policie řízení o náhradě škody. „Řízení o náhradě škody vedou jiné úřední osoby, než které vedly přestupkové řízení. Stěžovatel je totiž od 1. 6. 2024 zařazen u Krajského ředitelství policie Středočeského kraje,“ stojí v rozhodnutí o kasační stížnosti.

Na to mužem žalovaný náměstek policejního ředitele upozorňoval už u městského soudu, ale muž nijak nereagoval, upřesnil NSS. Tak se vypořádal s údajnou podjatostí.

Stejně tak soud neuznal argument ohledně veterináře. Ten sice vystupoval v řízení „jen“ jako svědek, ale jeho protokol o pitvě má povahu odborného vyjádření. „V trestní praxi je v takovém případě běžné, že zpracovatel odborného vyjádření je ve věci, ve které není zadán znalecký posudek, poučen a vyslechnut jako svědek,“ poučil stěžovatele NSS.

Kruhové utěšování, zatímco v autě hynou zvířata

Podle NSS neobstojí ani námitka promlčení odpovědnosti za přestupek. „Zákon stanoví, že se doba, po níž běželo řízení před správním soudem, do promlčecí doby nezapočítává,“ uvedl k tomu soud.

Stejně kategoricky odmítl Nejvyšší správní soud konstrukci o krajní nouzi. „Krajní nouze v každém případě skončila nejpozději ve chvíli, kdy stěžovatel zjistil, že jeho synovi nehrozí akutní nebezpečí,“ uvedl NSS.

„Následné tvrzené ,kruhové utěšování´ jednotlivých potomků, kterým zjevně nehrozilo žádné další nebezpečí, v situaci, kdy na vlastním pozemku ve vlastním vozidle v důsledku horka hynou na stěžovateli závislá zvířata, lze vnímat různě. Ale rozhodně ne jako krajní nouzi vylučující protiprávnost,“ odpověděl na tento argument soud.

Vítr, psi nebo dcera? Není to podstatné

Muž podle soudu zcela jednoznačně nezajistil psům dost vzduchu a vystavil je přímému slunci. Pro posouzení jeho odpovědnosti podle soudu „není podstatné, že se dveře zavřely, ani jak se zavřely“.

„Ať už to byl vítr, pohyb psů či – jak teprve v kasační stížnosti tvrdí stěžovatel – jeho nezletilá dcera, zavření dveří jen urychlilo následek, který stěžovatel způsobil svým vědomě nedbalým jednáním,“ uvedl NSS.

Nezabývat se podružnostmi bylo správné

Z téhož důvodu nebylo podle soudu nutné zjistit, jak dlouho stěžovatel psy v kufru zanechal. Stejně tak nebylo nutné porovnat, za jak dlouho by psi uhynuli v případě zavřených dveří a v případě, že by dveře zůstaly otevřené.

„Městský soud i správní orgány postupovaly správně, když se těmito podružnostmi nezabývaly,“ uvedl Nejvyšší správní soud.