Pět českých obhájců uspělo ve Štrasburku se stížností na neexistující ochranu uchovávání důvěrných informací klienta v trestním spisu. Český stát každému zaplatí 4 000 eur, tedy téměř 100 tisíc korun. Kromě toho Česko zamíří pod dohled Výboru ministrů Rady Evropy až do nápravy situace. Po letech diskusí jde o průlomový rozsudek.

Vyplývá to z rozsudku Evropského soudu pro lidská práva, který byl v případu Černý a spol. v. ČR vyhlášený ve čtvrtek 18. prosince 2025.

V případu šlo o domovní prohlídku, při které policie zabavila důvěrnou komunikaci obhájce s obviněným. Tuto komunikaci ale vložila do spisu jiného případu v jiném trestním řízení téhož obviněného.

Ústavní stížnost advokátů odmítl v roce 2019 český Ústavní soud. Nejvyšší soud letos rozhodl, že vložení důvěrných informací do spisu klienta Z. bylo nezákonné. Stížnost včetně usnesení Ústavního soudu Česká justice už dříve popsala.

Mohlo by vás zajímat

Všechny obhájce ve Štrasburku zastupoval Zdeněk Koudelka, advokát s praxí v Brně, uvádí Evropský soud pro lidská práva. Případ rozhodoval ad hoc soudce Pavel Simon, neboť zvolená soudkyně Kateřina Šimáčková se z jednání soudu vyloučila.

České právo nedává záruky ochrany mlčenlivosti

Už v průběhu řízení v České republice uvedlo ministerstvo spravedlnosti, že v „zákoně existuje mezera“. Český zákon neupravuje nakládání s komunikací mezi advokátem a klientem nalezenou na zabavených elektronických zařízeních.

Trestní řád zakazuje ukládání záznamů o komunikaci mezi obhájcem a jeho klientem a jejich předkládání u soudu. Tato ustanovení ale nelze použít analogicky, hájilo postup už v roce 2018 ministerstvo spravedlnosti.

Tuto situaci nyní připomněli před ESLP stěžující si obhájci. „Český právní rámec neobsahuje dostatečné záruky soukromí komunikace chráněné mlčenlivostí v případech týkajících se nahlížení do dat ze zabavených elektronických zařízení,“ shrnuli ve stížnosti.

„Všechny pokusy o vyloučení těchto důvěrných informací z trestního spisu byly zamítnuty, a šokující bylo i to, že poskytnout ochranu odmítl Ústavní soud v roce 2019,“ uvedl k tomu dnes advokát Zdeněk Koudelka.

Vláda: Informace byly ve spisu omylem

Nyní vláda před Evropským soudem pro lidská práva tvrdila, že informace byly do spisu zařazené omylem a žádný z obhájců „neutrpěl újmu“.

 „Vnitrostátní soudy v řízení o odškodnění uznaly, že materiály byly do trestního spisu zařazené omylem. Materiály nebyly v trestním řízení použité a neobjevily se ve veřejné doméně. K trestnímu spisu měla přístup pouze malá skupina osob a všechny tyto osoby byly vázané zákonnou povinností mlčenlivosti,“ stojí v rozsudku ESLP.

Vláda tvrdila, že případ byl projednaný vnitrostátními soudy a že nic nenasvědčuje tomu, že by dodržování lidských práv vyžadovalo posouzení případu ESLP.   

Když ochrana komunikace obhájce ztratí smysl

Evropský soud pro lidská práva naopak poznamenal, že založení různých poznámek a dokumentů chráněných mlčenlivostí mezi advokáty a klienty do trestního spisu zpřístupnilo obsah této komunikace ostatním stranám řízení. 

„Zvláštní ochrana zaručená komunikaci mezi advokátem a klientem by skutečně ztratila smysl, pokud by se nevztahovala na elektronickou komunikaci uloženou na zařízeních advokáta nebo klienta,“ uvedl v rozsudku doslova ESLP        

Český zákon je podle ESLP v projednávané věci nepředvídatelný, jeho rámec je nejasný a neexistují dostatečné procesní záruky pro ochranu privilegovaných údajů na zabavených elektronických zařízeních. „Došlo k porušení článku 8 Úmluvy,“ napsal soud.

Nepředvídatelné a bez šance k nápravě

Kromě toho rozhodl Evropský soud pro lidská práva, že advokáti neměli dostatečný prostředek nápravy, který by jim umožnil odstranění privilegovaných informací ze spisu. V České republice neexistuje jasný a předvídatelný právní postup k prověřování údajů a odstraňování chráněných materiálů.

Tato úvaha je podle Soudu dostačující k závěru, že byl porušení rovněž článek 13 Úmluvy.

Bez možnosti rozumného stanoviska

Evropský soud pro lidská práva rovněž potvrdil, že nesdělení stěžovatelům před českým Ústavním soudem, že do případu vstupuje na jeho návrh jako vedlejší účastník Česká advokátní komora, byla chyba. Její stanovisko jim mělo být „rozumně známé“.

Článek 6 odst. 1 Úmluvy vyžaduje, aby stěžovatelům byla v řízení před Ústavním soudem daná možnost přečíst si a vyjádřit se k návrhu Ústavního soudu.  Proto byl v tomto případě porušen i Článek 6 – právo na spravedlivý proces.

Česko jde pod dohled Výboru ministrů

V závěru rozsudku Evropský soud pro lidská práva upozornil, že toto jeho rozhodnutí bude předáno Výboru ministrů Rady Evropy k výkonu dohledu podle Článku 41 Úmluvy o lidských právech a základních svobodách. „Konečný rozsudek soudu bude předán Výboru ministrů, který dohlíží na jeho výkon,“ ocitoval z jednacího řádu ESLP.

Dále podle článku 46 Úmluvy má žalovaný stát povinnost zvolit si pod dohledem Výboru ministrů obecná a/nebo případně individuální opatření. Ta mají být přijatá v jeho vnitrostátním právním řádu. Tato opatření mají vést k veškeré proveditelné nápravě situace.

Jaké prostředky k tomu pod dohledem Výboru ministrů stát zvolí, je na něm, upozornil Soud.

Pokus Nejvyššího soudu nestačí

Založení a uchování privilegovaných materiálů advokátů do soudního spisu v případu jejich klienta představuje porušení Úmluvy. V době zásahu zjistil Soud absenci jakéhokoli konkrétního a předvídatelného postupu pro kontrolu zabavených elektronických zařízen a oddělení jakýchkoli privilegovaných materiálů.

Nejvyšší soud se podle ESLP pokusil tuto mezeru zaplnit v rozsudku týkajícím se klienta stěžovatelů. Nicméně rozsudek Nejvyššího soudu sám o sobě lze považovat za postup, který stanoví jasný a předvídatelný postup. Zejména postup přístupný stěžovatelům, kteří nebyli účastníky dotčeného trestního řízení, uvedl v závěru ESLP.

Proto by měla být podle ESLP zavedená obecná opatření v souladu se zásadami tohoto rozsudku. Kromě legislativní nápravy stavu musí každému ze stěžujících si advokátů Česká republika do tří měsíců zaplatit 4 000 eur.