Svěřenský fond RSVP skupiny Roklen, do něhož má premiér Andrej Babiš do 8. ledna nevratně vložit holding Agrofert, není takzvaným slepým fondem známým z anglosaského práva. Podle odborníků česká právní úprava takové řešení ani neumožňuje a nastavení fondu samo o sobě nevylučuje střet zájmů.
Svěřenský fond RSVP společnosti Roklen, do něhož má premiér Andrej Babiš nevratně vložit holding Agrofert, není takzvaným slepým fondem známým z anglosaského práva. Shodují se na tom oslovení experti.
„Svěřenské fondy podle českého práva umožňují poměrně volné nastavení vztahu mezi jednotlivými subjekty a nevyhovují požadavkům na takové nastavení, jež by vyloučilo možný střet zájmů,“ uvedl partner společnosti V4 Group Michal Jelínek.
Podmínky jsou splněny, ale nejsou náročné
Podle analytika společnosti Natland Petra Bartoně daná struktura pravděpodobně vyhoví českému právu, to však podle něj samo o sobě problém neřeší. „Daná struktura zřejmě splní podmínky požadované českým právem. Ty ale nejsou nijak zvlášť náročné,“ uvedl.
Pokud bude fond fungovat podle českého práva, což je podle něj pravděpodobné, nepůjde striktně řečeno o slepý fond. „Tuto možnost české právo neumožňuje. Specificky správci fondu jsou v principu žalovatelní původním vlastníkem,“ dodal.
Mohlo by vás zajímat
Sporný obmyšlený i nezávislost správců
Za zásadní považuje Jelínek otázku, kdo bude konečným vlastníkem, takzvaným obmyšleným, majetku vloženého do fondu. „Pokud to budou jeho děti, pak Babiš zůstává ve střetu zájmů,“ upozornil.
Dalším otazníkem je podle něj míra skutečné nezávislosti klíčových osob ve struktuře fondu. „Dalším otazníkem je, do jaké míry je Babiš schopen prokázat nezávislost správce fondu a protektora,“ dodal.
Fond má vzniknout ve spolupráci s finanční skupinou Roklen. Otázka vyvedení Agrofertu z vlivu předsedy vlády tak podle odborníků zůstává i nadále otevřená, přestože formální požadavky českého práva mohou být splněny.
