Prokurátor Josef Urválek měl podíl na vraždě Milady Horákové i tří dalších lidí, kteří byli v roce 1950 odsouzeni k trestu smrti. Podle závěrů policejního Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) se na nezákonném odsouzení a následné popravě podílel vědomě a aktivně, a to ve formě nepřímé účasti. Urválek je po smrti a nelze ho stíhat. Podle vyjádření úřadu je ale konstatování jeho trestní odpovědnosti významné pro historickou i právní spravedlnost.
Urválek ze Státní prokuratury zastupoval obžalobu v hlavním líčení proti tzv. Direktoriu československého odboje. Politický proces s 13 lidmi, kteří čelili falešnému obvinění ze záškodnického spiknutí proti republice, se konal před Státním soudem v Praze. V jeho závěru si politička Milada Horáková, historik Záviš Kalandra, podnikatel Oldřich Pecl a bývalý policista Jan Buchal vyslechli nejpřísnější možný trest. Další čtyři lidé dostali doživotí, ostatní pak dlouholeté tresty vězení.
„Z provedeného prověřování vyplynulo, že si byl vědom skutečnosti, že o vině a trestu obžalovaných bylo rozhodnuto již předem a nezávisle na průběhu soudního řízení mimosoudními orgány tehdejšího režimu. Samotné hlavní líčení tak mělo pouze vytvořit zdání zákonnosti procesu, jehož skutečným cílem byla fyzická likvidace obžalovaných,“ shrnul ÚDV na svém webu.
Úřad popsal, že prověřování případu bylo mimořádně náročné, zejména kvůli značnému časovému odstupu od jeho spáchání, omezené dostupnosti archivních materiálů i kvůli tomu, že většina přímých aktérů a svědků již zemřela.
Vyšetřovatelé rekonstruovali skutkový děj především z dochovaných spisů, archiválií a nepřímých důkazů. Urválkovo počínání právně posuzovali podle tehdy účinného trestního zákona z roku 1852.
Mohlo by vás zajímat
Vědomé zneužití moci a podíl na vraždě
„Vyšetřovatel dospěl k závěru, že jednání naplňovalo znaky zločinu vraždy podle § 134 citovaného zákona,“ sdělil úřad. Stíhání následně kvůli Urválkově smrti odložil jako nepřípustné. „Přestože trestní stíhání již nebylo možné vést, rozhodnutí orgánů činných v trestním řízení jednoznačně pojmenovává individuální odpovědnost za vědomé zneužití státní moci a za podíl na nezákonné likvidaci odpůrců komunistického režimu,“ uzavřel ÚDV.
Odsouzení prokurátorky Brožové-Polednové
Z aktérů procesu s Horákovou skončila po převratu před soudem jen někdejší dělnická prokurátorka Ludmila Brožová-Polednová. Justice ji poslala na tři roky do vězení. Za mřížemi strávila necelé dva roky, v prosinci 2010 dostala tehdy devětaosmdesátiletá žena prezidentskou milost. Nad svým počínáním nikdy nevyjádřila lítost.
Milada Horáková byla jedinou ženou, kterou komunisté v Československu odsoudili a popravili v politickém procesu. Sovětští poradci řídili směr vyšetřování a často se také sami účastnili výslechů. Obviněné za použití fyzického a psychického násilí donutili naučit se zpaměti jak otázky, tak požadované odpovědi. Za milost pro odsouzené intervenovala řada zahraničních osobností včetně Winstona Churchilla nebo Alberta Einsteina. Přesto prezident Klement Gottwald rozsudek smrti potvrdil.
