Éra, kdy ministerstva musela na lukrativní místa v dozorčích radách vypisovat veřejná výběrová řízení, zřejmě brzy skončí. Současná pravidla, zakotvená v takzvaném nominačním zákoně, dosud vynucují průhledný postup při hledání expertů do strategických gigantů jako ČEZ, České dráhy, Správa železnic nebo Budějovický Budvar. Skupina tří vládních poslanců – Zuzana Ožanová, Patrik Pařil a Renata Vesecká – však nyní navrhuje tento dohled definitivně smést ze stolu.
Informace o jejich aktivitě se čerstvě objevila ve sněmovním systému pod datem 20. února 2026 – v pátek odpoledne. Směřuje Česko k nekontrolovanému dosazování „vlastních lidí“, nebo jde o návrat ke zdravému selskému rozumu při řízení státu?
Žádné jmenování bez veřejné soutěže. Zatím
V současné době v Česku stále platí přísný procesní řád, který ministrům nedovoluje jmenovat do řídicích orgánů kohokoliv bez předchozího prověření. Tato pojistka vznikla jako přímá odpověď na hlasitou kritiku veřejnosti kvůli neodbornosti členů státních společností – takzvaných politických trafikantů. Zákon měl jednou provždy zamezit této praxi a zajistit veřejnou kontrolu nad obsazováním klíčových postů.
Dnešní systém garantuje tyto standardy:
- Povinné výběrové řízení: Ministr nesmí nikoho navrhnout bez řádné soutěže.
- Veřejná kontrola: Ministerstvo musí zveřejnit podmínky pro výkon funkce na svém webu.
- Desetidenní lhůta: Oznámení musí viset na internetu nejméně po dobu 10 pracovních dnů, aby se o místo mohl ucházet kdokoliv z řad odborné veřejnosti.
- Odborný filtr: Každého kandidáta prověřuje Výbor pro personální nominace, který zkoumá jeho skutečné předpoklady pro funkci.
Zbytečná administrativa, nebo funkční bariéra?
Předkladatelé Zuzana Ožanová (ANO), Patrik Pařil (ANO) a Renata Vesecká (Motoristé) v novém návrhu argumentují, že je tato regulace nadbytečná. Přestože uznávají, že zákon původně reagoval na nízkou míru veřejné kontroly, dnes jej považují za nefunkční brzdu. Podle nich se stát při obsazování dozorčích rad chová jako soukromý vlastník, a proto by mu zákon neměl diktovat, jak má své lidi vybírat.
Navrhují proto, aby se celý proces vrátil pod interní pravidla vlády. Poslanci v důvodové zprávě tvrdí, že zákonná úprava nepřinesla kvalitativní změnu, protože stanoviska nominačního výboru mají povahu pouze nezávazných doporučení, která ministerstva nemusí respektovat. Existence poradního orgánu přímo ze zákona je podle nich v českém právním řádu neobvyklá a procesně zatěžující.
Mohlo by vás zajímat
Od „chození na záchod“ k velkému třesku
Historie tohoto zákona je přitom plná paradoxů. Sněmovna jej schválila v roce 2019 hlasy 119 poslanců jako „posun k lepšímu“, jak tehdy uvedla ministryně spravedlnosti Marie Benešová (ANO). Naopak Zbyněk Stanjura (ODS) tehdy normu kritizoval jako zbytečnou a připomněl přísloví o vlku, který se nažral, a koze, která zůstala celá. Výběr lidí se podle něj tehdy nezměnil a ministři pouze získali alibi v podobě nominačního výboru.
Zajímavostí je, že v roce 2015 Andrej Babiš zákon odmítal se slovy: „Přece nebudeme psát zákon o tom, jak chodit na záchod.“ Mluvčí sdružení Rekonstrukce státu Tereza Krištofová tehdy v roce 2019 kvitovala, že se zákon o „chození na WC“ nakonec přece jen přijal. Tehdejší sněmovna však odmítla návrh Piráta Tomáše Martínka, aby byla doporučení výboru pro ministry závazná, i pokus Jany Pastuchové (ANO) o vyrovnané zastoupení mužů a žen ve výběrových komisích.
Návrat k politické úvaze bez zákonného biče
Zrušením zákona okamžitě zanikne zákonná povinnost vypisovat výběrová řízení i dodržovat lhůty pro přihlášení zájemců. Výběr lidí do strategických podniků, jako je Správa železnic či Čepro, se stane čistě otázkou vnitřní politické úvahy příslušných ministerstev. Předkladatelé věří, že zrušení normy bez náhrady zjednoduší nominační procesy a přinese úspory veřejných prostředků, které dnes stát vynakládá na administrativní chod výboru.
Aktuálně se však znovu objevují obavy, že návrat k vnitřním organizačním postupům, které nemají povahu výkonu veřejné moci navenek, může opět snížit laťku odbornosti. V horším případě se mohou znovu dokořán otevřít dveře politickým trafikám, které veřejnost v minulosti tak ostře odmítala. Pokud parlament návrh schválí, nová pravidla začnou platit už prvním dnem kalendářního měsíce po vyhlášení zákona.
