Zkrácení výpovědní doby, snazší zaměstnávání rodičů i posílení ochrany advokátního tajemství. Podnikatelé v letošním ročníku Zákona roku ocenili změny, jejichž přijetí by ještě před pár lety nikdo nečekal. Znamená to začátek obratu v tvorbě zákonů, nebo jen ojedinělý výstřel?
Podle organizátorů ankety Zákon roku loňská novela Zákoníku práce nejlépe reaguje na proměnu pracovního trhu a potřeby moderní ekonomiky. Umožňuje například delší zkušební dobu, modernizuje pravidla doručování pracovněprávních dokumentů a usnadňuje návrat rodičů do zaměstnání. Výsledkem je vyšší flexibilita pracovních vztahů i schopnost firem přizpůsobit se rychle se měnícím ekonomickým podmínkám. I proto si tato změna zákoníku práce vysloužila přezdívku „flexinovela“.
Flexibilita místo paragrafové pasti
Z pohledu zaměstnavatelů jde ale o něco ještě zásadnějšího. „Lidské zdroje jsou pro fungování podnikání jedním ze základních atributů, takže jakékoli uvolnění stále dost rigidních ustanovení zákoníku práce je pro byznys přínosem,“ říká právnička Svazu průmyslu a dopravy Jitka Hlaváčková. Novela podle ní přinesla přesně to, co firmy dlouhodobě požadovaly: větší flexibilitu, schopnost reagovat na aktuální potřeby trhu a zároveň alespoň částečné snížení administrativní zátěže.
Změny v zákoníku práce zároveň posílily smluvní volnost a zjednodušily řízení lidských zdrojů, což podnikům umožňuje lépe plánovat a rychleji reagovat na vývoj na trhu. Právě schopnost adaptace dnes podle podnikatelů rozhoduje o konkurenceschopnosti.
Jeden trend
Letošní ročník ankety Zákon roku, kterou organizuje poradenská společnost Deloitte, odhaluje širší trend, který se napříč legislativou opakuje. „Odborná veřejnost oceňuje zejména předpisy, které podnikání ulehčují, odbourávají zbytečnou byrokracii a podporují modernizaci,“ upozorňuje partnerka advokátní kanceláře Deloitte Legal a lídryně Zákona roku Jiřina Procházková.
Letos je podle ní tento trend ještě výraznější než dřív. Všechny zákony, které v letošním ročníku soutěžily o vítězství, jdou proti proudu současné legislativy a soustředí se na redukci povinností.
Vedle flexinovely bodovaly například i daňové změny, které zvyšují předvídatelnost investic, nebo úpravy posilující důvěrnost komunikace mezi advokátem a klientem. Společným jmenovatelem je snaha vytvořit srozumitelnější a funkčnější právní prostředí .
Mohlo by vás zajímat
„Vzkaz Zákona roku pro politiky je v posledních letech v podstatě neměnný, ale letos nabývá na intenzitě: byznys nepotřebuje legislativní smršť, ale přehlednost, stabilitu a předvídatelnost,“ uvádí Procházková.
Zákon, který vznikl dialogem
Významnou roli v úspěchu novely zákoníku práce sehrál způsob její přípravy. Ministerstvo práce a sociálních věcí vedlo rozsáhlé konzultace s odbornou veřejností i sociálními partnery, což se podle zástupců byznysu promítlo do výsledné podoby zákona.
„Flexinovela byla po dlouhých letech první změnou zákoníku práce, která vedle zájmů zaměstnanců reflektovala také podněty zaměstnavatelů. Jsem proto rád, že se letošním vítězem stal právě tento zákon, protože jde o legislativní změnu směřující k modernějšímu, flexibilnějšímu a zároveň férovějšímu trhu práce,“ říká prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček.
Právě důraz na dialog je podle podnikatelů zásadní. Pokud zákony vznikají bez něj, zákonodárce nemůže dohlédnout všechny možné dopady. Ty se pak projeví až v praxi a mnohdy s velmi negativním efektem.
„Flexinovela ukazuje, že i v citlivé oblasti pracovního práva lze hledat moderní řešení reagující na dynamické změny trhu,“ dodala Procházková.
První krok, ne cílová rovinka
Přestože flexinovela slaví úspěch, zaznívá i opatrná kritika. Podle podnikatelů jde stále jen o dílčí krok správným směrem. „Umíme si představit ještě odvážnější zásah do nepružného pracovního trhu, který zůstává jednou z významných brzd české ekonomiky,“ podotýká Zajíček. Český pracovní trh zůstává v mnoha ohledech nepružný a legislativa podle podnikatelů nedrží krok s realitou 21. století.
Jednou z otevřených otázek zůstává například výpověď bez udání důvodu. I ta se před přijetím novely diskutovala, ale nakonec se do finální návrhu nedostala. Stejně tak by podle expertů na pracovní právo stálo za to zvážit zavedení takzvaného třetího režimu práce. Mělo by jít o formu pracovního vztahu na pomezí zaměstnanecké práce a podnikatelského vztahu. Vůči pracovníkům by byla méně ochranářská, než standardní zaměstnanecký vztah, zároveň by jim ale mohla ušetřit na povinných odvodech státu. Uplatnit by se mohla například u IT specialistů nebo v kreativních profesích. To ale zatím zůstává hudbou budoucnosti.
Kompletní výsledky Zákona roku
- Flexibilnější pracovní trh a moderní pracovní vztahy
- Jednodušší prodej investic bez objemových limitů
- Posílení důvěrnosti komunikace s advokátem
Legislativní počin roku
Vyšší limit pro daňově uznatelné opravné položky
Komunikace s advokáty – i na té byznysu záleží
Na druhé příčce se v anketě Zákon roku umístila novela, která ruší souhrnný limit pro osvobození příjmů z prodeje cenných papírů a podílů. Osvobození nově závisí pouze na délce držby, nikoli na výši příjmu. Podnikatelům tak přináší větší předvídatelnost daňových dopadů, výrazně snižuje administrativní zátěž a nechává jim volnější ruce při strategickém rozhodování o investicích. Organizátoři Zákona roku chválí zejména jednoduchost zvoleného řešení a jeho pozitivní dopad na investiční prostředí v Česku.
Překvapením v letošním ročníku Zákona roku přinesl ale především třetí oceněný předpis. Stala se jím novela zákona o advokacii, která výslovně posiluje ochranu důvěrnosti komunikace mezi advokátem a jeho klientem. Úprava zvyšuje bezpečnost při sdílení citlivých informací a omezuje riziko jejich zneužití třetími stranami. Ač se může zdát, že s byznysem příliš nesouvisí, posiluje právní jistotu podnikatelů při řešení obchodních i dalších právních záležitostí.
Podle předsedkyně České advokátní komory Moniky Novotné, jde o důležité posílení samotného základu právního státu a férového podnikatelského prostředí. „Novelu zákona o advokacii vnímám jako důležitý krok správným směrem. Samotná povinnost mlčenlivosti totiž klienta nechrání dostatečně. Je nezbytné, aby byla chráněna i komunikace mezi advokátem a klientem. Oceňuji, že se Česká republika jasně přihlásila k ochraně advokátního tajemství,“ zdůraznila Novotná.
Změny, které nejsou samoúčelné
Náměstek ministra spravedlnosti Zdeněk Koudelka na vyhlášení připomněl některé excesy, které si přijetí změn v zákoně o advokacii vynutily. Zmínil případ, kdy věznice odposlouchávala advokáty v důvěrných rozhovorech s jejich klienty. Obětí odposlechů se tehdy stal i on sám a jeho klienti. „Překvapilo mě, že je potřeba něco, co je samozřejmé, vyplývá i z Ústavy, dávat do zákonů, protože to nerespektují nejenom policejní orgány, ale mnohdy ani soudy,“ upozornil Koudelka.
Letošní výsledky ankety Zákon roku tak ukazují nejen konkrétní vítěze, ale i jasný posun v očekáváních byznysu. Úspěch slaví předpisy, které nejsou samoúčelné, ale řeší reálné problémy. Právě kombinace těchto prvků podle odborníků vytváří prostředí, ve kterém mohou firmy lépe fungovat a plánovat. i když se může zdát, že některé vítězné předpisy upravují pouze úzkou oblast, každý krok správným směrem je hodný ocenění,“ shrnuje výsledky letošního ročníku Zákon roku jeho Jiřina Procházková.
Novela zákoníku práce i další oceněné předpisy včetně zákona o advokacii v tomto směru nastavily nový standard. Snad se ho zákonodárcům do budoucna podaří nejen udržet, ale i posílit.
