Polsko nebude uplatňovat v plném rozsahu migrační a azylový pakt EU, který vstoupí v platnost 12. června, aby neohrozilo svou národní bezpečnost. Polským médiím to řekl náměstek ministra vnitra Maciej Duszczyk. Varšava si už podobně jako Česko zajistila výjimku z povinného principu solidarity, a nebude tak muset přijímat žadatele o azyl z jiných zemí či finančně přispívat za jejich odmítnutí. Teď polská vláda potvrzuje, že i tak přijme pouze část nových předpisů.
V této věci panuje shoda mezi současnou a minulou polskou vládou, podotkla agentura PAP. Duszczyk v Lucemburku uvedl, že Polsko uplatní pouze ty prvky paktu, které zpřísňují kontrolu migrace. „Mnohé součásti tohoto balíčku nemůžeme zavést, protože by to z našeho pohledu bylo nebezpečné,“ řekl. V této souvislosti upozornil, že pokud by Polsko migrační pakt přijalo v plné šíři, určitě by toho zneužily Rusko a Bělorusko. Nová pravidla by totiž mohla oslabit odhodlání státu chránit své hranice a uplatňovat restriktivní migrační politiku.
Zavedeme to, co se nám líbí
Agentura PAP s odvoláním na své zdroje v EU napsala, že Varšava výslovně odmítá nařízení, které členským státům ukládá povinnost budovat na hranicích specializovaná zdravotnická zařízení a přijímací centra pro migranty. Polští představitelé argumentují tím, že specializovaní pohraničníci již mají potřebnou zdravotnickou kvalifikací. Zřizování takových center by mohlo oslabit ostrahu přísně střežené hranice s Běloruskem.
Duszczyk nicméně potvrdil, že Polsko začlení několik „rozumných prvků“ paktu. Patří mezi ně efektivní politika při navracení a vyhošťování migrantů, zlepšení ochrany hranic, zejména opatření, které staví mimo zákon zneužívání migrantů zahraničními režimy, a krizový regulační mechanismus. Ten umožňuje uplatnit nouzové bezpečnostní postupy v případě náhlého hromadného přílivu migrantů.
Duszczyk také ujistil, že postoj Varšavy je zcela oprávněný, má podporu většiny členských států EU a Evropská komise jej chápe. Polsko je zároveň připraveno svůj postoj pevně hájit i v případě možných právních sporů s Bruselem, dodal náměstek ministra vnitra.
Plusové body za pomoc Ukrajincům
Součástí migračního a azylového paktu je takzvaný mechanismus solidarity. Ten určuje, které země EU jsou pod neúměrným migračním tlakem a jak by jim ostatní státy měly solidárně pomoci. Ostatní členské státy si budou moci vybrat ze tří možností. A sice mezi přemístěním žadatelů o azyl na své území, poskytnutím finančních příspěvků nebo zajištěním operativní a technické podpory.
Polsko, které hostí na svém území miliony uprchlíků z Ukrajiny a zabezpečuje východní hranici EU, spadá podle Evropské komise spolu s Českou republikou, Bulharskem, Estonskem, Chorvatskem a Rakouskem do kategorie zemí, které zažívají významnou migrační situaci. Proto si mohly požádat o odečtení finančních příspěvků na jeden rok. Česko si na letošní rok požádalo o úplné odečtení těchto příspěvků a výjimku dostalo.
Český ministr vnitra Lubomír Metnar po čtvrtečním jednání v Lucemburku řekl, že Česko princip solidarity v migračním paktu také odmítá. České informační systémy ale podle něj budou připraveny na zavedení opatření, která mají zvýšit bezpečnost občanů a kontrolu na hranicích.
