Insolvence: V Ostravě je to jinak

    Stalo se módou posledních dnů kopat do Krajského soudu v Ostravě kvůli jeho přístupu k ustanovování insolvenčních správců. Padají slova jako korupce, klientelismus, kamarádšoft. Na stránkách některých serverů nám tato slova vnucují insolvenční správci, právníci i politici.

    Jsou to silná slova. Dokonce tak silná, že by se jimi měla zabývat policie nebo kárný senát. Ale nikoliv z hlediska odpovědnosti Krajského soudu v Ostravě, ale z hlediska toho, zda autoři těchto slov nejsou za hranou svobody slova, neboť pomluva je stále trestným činem.

    Autoři těchto pomluv se sice ohánějí nálezem Ústavního soudu ČR sp.zn. IV. ÚS 3141/15, ale v tomto nálezu se nic o korupci a podobné nekalé činnosti Krajského soudu v Ostravě nedovíme. Ústavní soud toliko konstatoval, že „…. aktivity předsedkyně Krajského soudu v Ostravě ….. vykazují rysy obcházení zákona ve značném měřítku; ….. a u dotčených subjektů logicky podněcují úvahy o záměrném budovaném klientelistickém, či dokonce korupčním prostředí.“

    Ústavní soud sám o žádném klientelismu či korupčním prostředí nehovoří, nepovažuje je za prokázané a z obsahu nálezu ani nejde dovodit, že by sám Ústavní soud dospěl k závěru, že ke korupci či klientelismu u Krajského soudu v Ostravě docházelo. Pokud by takovou skutečnost zjistil, jistě by z úřední povinnosti sám Ústavní soud podal trestní oznámení pro podezření ze spáchání některého z trestných činů a jistě bychom již dávno byli svědky šetření ze strany policie na soudě v Ostravě. K ničemu takovému ale nedošlo. Sám Ústavní soud totiž dovodil, že jde jen o úvahy. Úvahy ničím nepodložené. Úvahy nedůvodné.

    Stejně tak je na místě připomenout, že předsedkyně Krajského soudu v Ostravě má podporu nadřízených a rovněž podporu ministerstva spravedlnosti. Podrobně se tomu věnoval článek „Předsedkyně KS Ostrava se i přes kritiku ÚS zřejmě vyhne kárné žalobě“ na stránkách České justice, z něhož lze vyčíst, že nikdo ani neuvažuje o tom, že by JUDr. Hrdinová měla za svůj postup řešena kárným senátem.

    Krajský soud v Ostravě zavedl princip rovného a spravedlivého rozdělování insolvenčních věcí mezi správce daleko dříve, než byl zaveden princip tzv. kolečka. Všichni správci činní v obvodu tohoto soudu si pamatují ustanovování v rámci okresů, s omezením počtu věcí měsíčně s tím, že při větším nápadu věcí byly okresní věci přerozdělovány mezi další správce z okresů, kde byl nápad menší.
    Jediným důvodem tohoto postupu, se kterým byli správci seznámeni, bylo rovnoměrné rozdělování věcí mezi všechny správce se sídlem v obvodu Krajského soudu v Ostravě. Soud nepreferoval při přerozdělování věcí nikoho konkrétního, reagoval na rozdílnost nápadu věcí v jednotlivých okresech.

    I po zavedení (nešťastných) provozoven jmenovaný soud neodmítal ustanovovat mimoostravské správce, jediné kritérium byl počet provozoven. Soud běžně ustanovoval i správce z jiných krajů, pokud splňovali kritérium 1+4 (maximální počet provozoven 4 + sídlo). Na to doplatila i řada ostravských správců, kteří toto kritérium nedodrželi a nebyli Krajským soudem ustanovování. Pro soud tedy nebylo rozhodující, kdo má kde sídlo, odkud pochází, ale kolik má provozoven! Tak jakýpak klientelismus?

    Zkusme se na věc podívat z jiné strany:

    Kdo je autor těchto pomluv? Například společník „velké“ insolvenční kanceláře, která disponuje několika desítkami provozovnami a je zcela jistě roztrpčen, že při počítání svého nemalého zisku nemůže dosáhnout dalšího zisku z administrace oddlužení a konkursů na Severní Moravě. Společník, který o svých oddlužovaných vůbec nic neví, protože on je „manažer“ a na práci má své lidi. Lidi, kteří nemají zkoušky insolvenčního správce, nemají zkušenosti; to ale přece nevadí – máme svobodu podnikání.

    Proč to dělá? Třeba proto, že době, kdy se v Poslanecké sněmovně rozhoduje o dalším osudu provozoven, je třeba poslancům ukázat, že provozovny jsou zapotřebí.
    Nebo nám všem chce říci – soude, okradl jsi mne o výdělek? Měsíční odměna za oddlužení plněním splátkového kalendáře je včetně hotových výdajů 900,- Kč, v Ostravě jsme mohli mít další k našim několika tisícům oddlužení další dlužníky a další zisky. Proč to tedy dělá?

    Jaký mají k tomu důkaz? Ptám se – jaký máte důkaz, že u Krajského soudu v Ostravě docházelo ke korupci? Ukažte na konkrétní věci, konkrétní spisy, konkrétní usnesení o zahájení tr. stíhání nebo dokonce pravomocné rozsudky! Ukažte, že vy sami hovoříte pravdu!

    Co je to vlastně klientelismus? Pojem opakovaně používaný, leč v daném kontextu je zcela bez obsahu. Jaký obsah je vlastně tomuto slovu autorům textu přisuzován ve vztahu k insolvencím?

    Jak je to jinde? Trestní stíhání soudců, správců a znalců, štěnice v kanceláři soudce, zasahující policie na insolvenčním soudě, správci, kteří oproti jiným dostávají několikanásobně více konkursů. To vše se dosud stalo na insolvenčních soudech a mohli jsme si o tom přečíst. Nic z toho se ale nestalo na Krajském soudě v Ostravě!

    Proč si neztěžuje nikdo z Ostravska? Asi proto, že se nic takového tady neděje.

    Pro mne z toho plyne jediný závěr – charakterní Chlap s velkým Ch, pokud neprokáže svá slova, měl by se omluvit. Kolik omluv se dočkáme? Kolik se dočkáme jasných a konkrétních důkazů?

    Lukáš Stoček

    Sdílejte
    Předchozí článekElektronické platební rozkazy do tří měsíců
    Další článekSoudcovská unie chce sesadit Rychetského
    Lukáš Stoček
    Mgr. Lukáš Stoček absolvoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně v roce 1998, od roku 2002 je advokátem v Novém Jičíně a správcem konkursní podstaty, od roku 2010 insolvenčním správcem. Je zakladatelem a místopředsedou výboru Spolku moravských insolvenčních správců.