Oceňování za časů pandemie koronaviru

Oceňování za časů pandemie koronaviru
Znale Lukáš Křístek Foto: Eva Paseková

Pandemie nového koronaviru, respektive následky, které působí opatření proti ní, způsobují problémy v právu i oceňování. V civilním právu nepochybně vzroste argumentace dobrými mravy, protože právní řád nepamatoval (ani nemohl pamatovat) na situaci, která nyní nastala.

Koronavirus a jeho očekávané následky zasahují i do oceňování. A právě znalecké ocenění za časů pandemie je obsahem tohoto článku.

Oceňování před krizí spojenou s pandemií koronaviru – využití jen informací známých k datu ocenění

Před krizi spojenou s pandemií koronaviru jsme v ČR měli několik let stability. Tato stabilita se odrážela i v judikatuře, která předpokládala stabilní prostředí. Základním – i logickým – pravidlem bylo, že znalec oceňuje jen na základě informací, které byly známy k datu ocenění. Tento předpoklad vycházel z literatury i logiky věci. Například  není možno argumentovat bez dalšího, že nemovitost byla prodána za moc málo, protože obdobná nemovitost byla prodána 2 měsíce poté za výrazně vyšší částku. To prostě k datu obchodu nikdo nemohl vědět a ani nevěděl. Nemají se používat pro ocenění informace po datu ocenění.

Odborně se výše uvedenému říká zásada komplexnosti. Tuto zásadu převzal do svých úvah z literatury i ústavní soud v nálezu, který se týkal squeeze-out, kdy v nálezu III. ÚS 647/15 v bodě 39 uvedl:

„Zde je třeba zdůraznit, že uznávaná zásada komplexnosti znaleckého posudku vyžaduje hodnocení jen toho, co je známo (i s výhledem do budoucnosti) k datu, které bylo pro znalecký posudek rozhodné, tj. 18. 9. 2005 (srov. k tomu Křístek, L. Znalectví. Wolters Kluwer, Praha 2013, s. 71 – „Porušením zásady komplexnosti je i postup znalce, kdy využil informaci, která k danému datu nebyla k dispozici“).

Logika i ústavní soud v uvedeném judikátu nabádá oceňovat jen na základě informací, které jsou známy k datu ocenění.

Dostáváme se k problému, kterým je oceňování za časů pandemie koronaviru. Klasické zadání znaleckého úkolu například při přeměnách či nepeněžitých vkladech zní: Oceňte předmětný majetek k datu 31. 12. 2019, přičemž valná hromada bude o dané akci hlasovat až v dubnu či květnu nebo červnu. Například oceňte čerpací stanici, která se nachází na hraničním přechodu s Německem k 31. 12. 2019.

I laik ví, že zavřené hranice, zavřené obchody a restaurace, omezení cestování a nejistota ohledně doby budoucího trvání těchto a dalších omezení může znamenat pokles hodnoty  některých obchodních společností. Zároveň však na trhu budou existovat subjekty, jejichž činnost  nebude ovlivněna  vůbec, nebo jen minimálně a dočasně (např. IT služby), ale i subjekty, na něž bude mít současná situace a budoucí vývoj vliv pozitivní v tom smyslu, že budou např. expandovat, nebo rozšiřovat svoji činnost (např. služby či výroba spojená s hygienou,  lékařstvím, šicími stroji, výrobky, které lidé při svém pobytu doma více používají, dovážkové služby, rozvoj online technologií).

V případě, že opatření pro omezení šíření pandemie však nastaly až po datu ocenění, mají se promítnout do ocenění? A pokud ano, jakým způsobem?

Úloha znalce a úloha zadavatele

Úlohou znalce je odpovídat na otázky odborné, které mu položí zadavatel, ať již soudce, jiné orgány činné v trestním řízení, či advokát nebo soukromá fyzická nebo právnická osoba. Znalec zde není od toho, aby si sám pokládal znaleckou otázku a na tu pak odpovídal. Znalec je zde právě jen od toho, aby odpovídal na zadané otázky, které mu položí zadavatel.

Zadavatel například může položit otázku alternativně: Oceňte k datu 31. 12. 2019 s informacemi známými právě k uvedenému datu, a také oceňte se zohledněním aktuální situace do data ocenění. V některých případech však může toto „dvojité“ zadání otázky způsobit problémy např. právníkům, a to z důvodu právní neurčitosti. Ve valné většině zadání znalci je cílem dostat jednoznačnou odpověď na položenou otázku v podobě jednoho čísla, jedné hodnoty. Protože nepeněžitý vklad musí být vložen za 1 hodnotu. Nemůže být vložen za interval hodnoty.

Zadavatel také může položit otázku: Oceňte k datu co nejbližšímu vydání posudku. Zde narážíme na problém. Protože znalec při takto položené otázce podotkne, a dáte mi účetní výkazy společnosti (části závodu) k datu „co nejbližšímu vydání posudku“?

Jak má postupovat znalec?

Znalec má samozřejmě odpovědět na položenou otázku. Formalistické stanovisko znalce je: „K datu ocenění informace nebyly známy, a proto jsem je do ocenění nepromítl.“ Toto řešení však není dostatečné. Znalec je odborník v dané oblasti a to i  v dobách nelehkých a jako odborník by měl reflektovat současnou situaci. Znalec by měl v posudku uvést alespoň, jak na ocenění dopadá současná situace, i kdyby toto vyjádření mělo být jen slovní a nikoli doprovozeno výpočtem. Dále by mělo být v posudku/ocenění jasně uvedeno, zda a jakým způsobem byl dopad pandemie v závěrech zohledněn.

Znalec by měl vysvětlit zadavateli, že vlivem vývoje pandemie a dopadů opatření proti pandemii je jeho ocenění méně přesné, než v dobách stabilních a z tohoto důvodu by měli společnost diskutovat znaleckou otázku.

Proč by toto všechno měl znalec nad rámec položení otázky dělat? Aby byl posudek použitelný. Aby nebyla „investice“ do posudku zmařena.

Znalecký posudek je zadáván vždy pro nějaký účel zpracování a měl by být pro daný účel i použitelný. Uživatel posudku je oproti znalci v daném oboru laik. Neměl by být uváděn v omyl. Posudek má sloužit jako kvalitní podklad pro rozhodnutí, které je učiněno k datu rozhodnutí, například k datu podpisu smlouvy, nebo k datu konání valné hromady. Je zde, a vždycky bude, časová prodleva mezi datem ocenění a datem schvalování. Aby byl použitelný měl by znalec snižovat nejistotu zadavatelů ohledně výsledku ocenění. Proto by měl v posudku uvádět i informace (byť slovní), které zadavateli ozřejmí, zdali a jak dopadají omezení zmírňující dopady koronaviru na ocenění.

Základem získání smysluplného ocenění je komunikace se zadavatelem. Je přirozené, že v dobách nejistoty si lidé vyříkávají problémy, které v dobách stabilních nebyly. Kvalitní komunikace znalce se zadavatelem bude nyní nutností.

Dogma „datum ocenění“ a jeho úprava v rámci obchodních vztahů

Představme si situaci, kdy znalec ocenil v polovině března majetek k 31. 12. 2019. Ke konci dubna se má podepisovat kupní smlouva. Je oceněn majetek, jehož hodnota vlivem koronavirové situace poklesla (nebo se zvýšila). Samozřejmě, že prodávající i kupující zajímá hodnota majetku k datu podpisu smlouvy (k datu skutku) a nikoli k silvestru.

V rámci trestního stíhání by byly rozhodné informace k datu skutku, podpisu smlouvy, a nikoli k silvestru. Dogma o datu ocenění a nemožnosti použít informace po datu ocenění je ve skutečnosti zjednodušené, protože existuje časový úsek mezi datem ocenění a datem schvalování.

Správně i logicky není možno použít informace, které nebyly známy k datu schvalování, protože k datu schvalování  neexistovaly. Aby zadavatel obdržel co nejkvalitnější podklad, měl by po znalci chtít jeho odborný názor i k datu vydání posudku, minimálně ve vztahu k pandemii koronaviru. Zde hovořím o situacích, kdy ocenění je podklad pro budoucí obchodněprávní vztahy.

A proto by zadavatel měl pokládat otázku – vyžadovat ocenění – tak, aby ocenění co nejvěrohodněji zobrazovalo hodnotu majetku k datu schvalování. Tedy, aby zahrnovalo všechny známé informace do data vydání posudku. Nikoli jen do data ocenění. Je-li to možné, je zde více než vhodné zde využít institutu aktualizace ocenění, jak se to děje například u aktualizace ocenění nepeněžitého vkladu.

Zde nerozebírám problematiku ocenění pro dědické účely, kdy znalec oceňuje majetek k datu úmrtí zůstavitele. A v mezidobé hodnota majetku poklesla (nebo se zvýšila). To by bylo na samostatný článek.

Kazuistika – příklady

Aby byl článek smysluplný, měl by uvádět konkrétní příklady.

a) Vyhláškové ocenění pro stanovení daně z nabytí

Jedná se o interpretaci právní normy (vyhláška k zákonu o oceňování), která nebyla změněna. Současný vývoj pandemie koronaviru na toto ocenění nijak nedopadá. Znalec má v rámci ocenění vůli při stanovení některých koeficientů, jako měl i v minulosti. Jejich zohlednění je však ve výsledku nepatrné. Vyhláškové ocenění se ještě více vzdálí realitě.

b) Ocenění nepeněžitého vkladu (vklad části závodu)

Oceňujeme v současné době nepeněžitý vklad majetku (například vklad části závodu výnosovou metodu, která odhaduje budoucí vývoj), jehož hodnota se může měnit vlivem koronaviru. Pak po dohodě se zadavatelem oceňujeme k 31. 12. 2019 bez zohlednění vlivu koronaviru. V posudku však uvádíme, že budeme ocenění aktualizovat k datu předání a převzetí vkladu. Takže vkládaný majetek bude oceněn a vložen dle aktuálních informací k datu vkladu, které vliv koronaviru zohlední.

Na ocenění majetkovým způsobem vliv koronaviru a pandemie zatím nedopadá tak výrazně. I při této metodě doporučujeme aktualizovat ocenění k datu vkladu. Ovšem je odpovědností znalce, jakou metodu ocenění zvolí. Ať již zvolí metodu výnosovou nebo majetkovou, musí v posudku zdůvodnit volbu metody.

Je zde vhodná i diskuse s auditory, kteří by neměli posudek jakkoliv neodrážející realitu, „akceptovat“. Respektive mohli by vyžadovat opravné položky v rámci zásady opatrnosti.

c) Přeměny (fúze, rozdělení, odštěpení…)

Jak je uvedeno výše, zde by se měl vliv koronaviru řešit. Je nutné řešit individuálně podle dopadu pandemie na oceňovanou společnost,  a brát v úvahu i metodu ocenění. Opět je zde vhodná i diskuse s auditory, kteří by neměli posudek jakkoliv neodrážející realitu, „akceptovat“.

d) Oceňování dle insolvenčního zákona

Cílem insolvenčního zákona je maximálně uspokojit věřitele. Uspokojit věřitele znamená mu vyplatit peníze. Proto ocenění v rámci insolvenčního zákona by mělo být realistické, aby zohlednilo i problémy, které zapříčinil koronavirus. Kdyby znalec nezohlednil koronavirus a jeho dopady, ocenění by bylo (většinou) vyšší. A pokud by ocenění bylo vyšší, v rámci konkursu by nikdo majetek nekoupil. A v rámci reorganizace by vyšší ocenění vedlo k nerealistickým požadavkům na  reorganizovanou společnost, což by mohlo vést opětovně k insolvenci společnosti. Tedy celý proces insolvence by trval déle, a hodnota majetku by mezitím klesala.

Naopak, pokud by společnost v insolvenci podnikala v oboru, který vlivem koronaviru roste, či je perspektivní, ocenění by mělo být vyšší než před koronavirovou situací.

e) Oceňování pro obchod mezi spřízněnými osobami

Tento typ posudků není vyžadován striktně zákonem. Ale spřízněné osoby často žádají znalce o cenu (často podíly v společnosti s ručením omezeným, nebo ocenění akcií společnosti ve skupině). Zde doporučujeme po hovoru se zadavatelem zohlednit v ocenění všechny známé skutečnosti. Cena obvyklá pro tento účel vyžadovaná má v daném případě „suplovat“ přístup nezávislého investora. Je tedy pravděpodobné, že by za takovou cenu koupil nebo prodal daný majetek nezávislý investor? Je možné reálně od jakékoliv společnosti ze skupiny žádat, aby zaplatila více nebo méně než kolik je v dané době (při podpisu smlouvy) na trhu obvyklé?

Způsob zahrnutí dopadu koronaviru do ocenění může být založen na jednoduchých předpokladech. Odhady vychází z aktuálních predikcí, které se objevují na veřejnosti a odhadů o otevření hranic či jiného uvolnění současných pravidel.

Závěr

Výsledek ocenění v posudku má sloužit jako podklad pro rozhodování. Proto v dnešní nejisté době by mělo být mezi datem ocenění a datem rozhodování co nejkratší časový úsek. Případně by se měl znalec vyjádřit k vlivu přijatých koronavirových opatření na ocenění. Rozhodovat podle zastaralého ocenění nemá smysl.

V ocenění pro obchodní účely je cílem reálné ocenění k datu schvalování transakce a nikoli k minulému datu ocenění. Proto je zde na místě vliv koronaviru zohledňovat, případně aktualizovat ocenění, například aktualizace ocenění k datu předání a převzetí nepeněžitého vkladu.

Právě ono datum schvalování ztotožňuji s datem ocenění pro trestní účely. Kdy osoby schvalují transakci (podpisující smlouvu například)  ji schvalují s vědomím informací (i odhadu dopadu koronaviru) známých k datu schvalování a nikoli informací známých jen k datu ocenění.

JUDr. Ing. Lukáš Křístek, MBA