Dělbu moci znají studenti 1. ročníků, reagují soudy na Bradáčovou

Vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová Foto: archiv

Přebírá soud odpovědnost za trestní řízení, pokud zamítne návrhy státního zástupce? Vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová zastává stanovisko, že konkrétně v případu obviněného Iva Rittiga a spol. tomu tak je.

Například podle Městského soudu v Praze ale určování odpovědnosti orgánům soudní moci ze strany státního zastupitelství fakticky není možné a teorie dělby moci je známa už studentům 1. ročníku právnické fakulty.

„Tak musíme toto rozhodnutí respektovat, řízení se povede nevazebně, a potom tedy veškerá odpovědnost za to, zda to samotné trestní řízení bude úspěšné, zda bude naplněn jeho účel, je na rozhodování soudu a na soudu, protože nám trestní řád jiné prostředky už nedává,“ uvedla doslova vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová v pátek 21. března 2014 pro ČT24 v reakci na oznámení, že obvodní soud pro Prahu 5 zamítl návrh státního zástupce VSZ v Praze na uvalení vazby na obviněného Iva Rittiga.

O komentář k právnímu názoru vrchní státní zástupkyně jsme požádali soudce a uznávané kapacity trestního práva.

Městský soud v Praze prostřednictvím mluvčí Markéty Puci poskytl tuto odpověď: „K výrokům JUDr.Bradáčové – vrchní státní zástupkyně se Městský soud v Praze nemá potřebu vyjadřovat, ani je nezná a nebyly mu oficiálním způsobem adresovány. Navíc, takovýto způsob, na který poukazujete – určování odpovědnosti orgánům soudní moci ze strany státního zastupitelství – by byl přinejmenším velmi neobvyklý a fakticky není ani možný,“ uvedl MS v Praze.

Soud v odpovědi vyjádřil pochybnost, kdo má být příjemcem této informace, která je známá, a teorie dělby moci patří k základním znalostem studenta prvního ročníku. „Státní zastupitelství představuje moc výkonnou a soud moc soudní.Teorie dělby moci je známa studentům 1.ročníku právnické fakulty. Postavení orgánů v trestním řízení upravuje trestní řád, a to v jednotlivých fázích trestního řízení. Jedná se o elementární otázky, které není snad třeba vysvětlovat ani soudcům, ani státním zástupcům,“ uvedl pro Českou justici Městský soud  v Praze.

Podle teorie dělby moci, jak je veřejně známa, obsahuje dělba moci mimo jiné zásady nezávislosti, samostatnosti a nezodpovědnosti mocí, tedy neodpovědnost jedné moci vůči druhé.

„Jestliže soud činný v přípravném řízení trestním zamítne návrhy státního zástupce, znamená to, že je neshledal dostatečně podloženými nebo důvodnými. Další vývoj věci, a tím i odpovědnost za průběh trestního řízení, má i nadále v rukou státní zástupce. Stručná odpověď proto zní: „ NE!“,“ odpověděl na stejnou otázku  místopředseda Vrchního soudu v Praze Vladimír Vočka.

Místopředseda Vrchního soudu v Praze současně zdůraznil, že na otázky České justice odpovídá z pověření předsedy soudu jako funkcionář soudu odpovědný za řádný chod trestního úseku soudu, avšak v žádném případě se nechce, nemůže a nevyjadřuje ke konkrétní kauze.

Zcela odmítl reagovat na jakékoli výroky, názory či stanoviska ve vztahu k trestní věci Ivo Rittiga a spol. Nejvyšší soud.

„Z pověření místopředsedy Nejvyššího soudu JUDr. Fialy a předsedy trestního kolegia Nejvyššího soudu JUDr. Rizmana vám mohu sdělit, že Nejvyšší soud se v současné době nemůže vyjadřovat o probíhajícím trestním řízení, ani k činnosti orgánů činných v trestním řízení. Řízením, o kterém mluvíte, se Nejvyšší soud ani jeho funkcionáři zabývat nebudou, protože jim to v tuto chvíli nepřísluší. Je to zřejmě otázka pro nejvyššího státního zástupce, ale rozhodně ne pro Nejvyšší soud, který v této věci může být v budoucnu soudem dovolacím,“  tlumočil odpovědi funkcionářů NS mluvčí Petr Knötig.

Irena Válová

(27. března 2014)