Sokol: Nezákonně získané důkazy z cloudů, aut a jiných prostor jsou nepoužitelné

Prezident a viceprezident Unie obhájců Tomáš Sokol a Lukáš Trojan. Foto: Robert Malecký

Na zásadní otázku ohledně dopadu stanoviska trestního kolegia Nejvyššího soudu k výkladu „jiné prostory, v nich advokát vykonává advokacii“ upozorňuje prezident Unie obhájců Tomáš Sokol. Podle právního názoru představitelů Unie má být toto stanovisko aplikováno v trestních řízení započatých před jeho vydáním a důkazy získané v rozporu se stanoviskem nemají být použity.

Jaká bude realita, však vyplyne z rozhodnutí soudů. Stanovisko trestního kolegia Nejvyššího soudu vydané letos v červnu poskytlo jasný výklad k tomu, co vše je považováno za prostory, kde advokát vykonává advokacii: „Pojem ,jiné prostory, v nichž advokát vykonává advokacii ve smyslu označeného ustanovení musí být tedy vykládán v souladu s tímto účelem jako jakýkoli prostor, který souvisí s výkonem advokacie a v němž se proto vyskytují informace o klientech ať již v písemné, elektronické či jiné podobě. Vedle sídla advokáta zapsaného do seznamu advokátů jde dále např. o pobočku advokátní kanceláře, kancelář advokáta v sídle obchodní společnosti, jíž poskytuje právní služby, vozidlo advokáta nebo místa určená k archivaci či ukládání advokátních spisů,“ uvádí se doslova ve stanovisku.

Prezident Unie obhájců Tomáš Sokol v této souvislosti upozorňuje, že výkladové stanovisko by se mělo promítnout v trestních řízeních, která začala před jeho zveřejněním: „Zcela speciální otázkou, kterou ale definitivně zodpoví až následná soudní rozhodnutí, bude to, zda může toto stanovisko ovlivnit i průběh trestních řízení, která byla započata před publikací stanoviska a v nichž se tato problematika objevila. Podle našeho názoru zcela jistě,“ uvádí Tomáš Sokol za Unii obhájců.

Tomáš Sokol dále upozorňuje na nález Ústavního soudu, z něhož plyne, že stanovisko by mělo být v uvedených řízeních aplikováno a důkazy získané v rozporu se stanoviskem nesmí být v řízení použity: „Především připomínáme, že stanovisko neobjevuje nic nového, ale bylo vydáno v reakci na zjištěné případy špatného výkladu trestního řádu. Pokud vyjdeme z nálezu Ústavního soudu ČR (např. IV ÚS 2863/14), který se zabýval aplikací změněné judikatury, je třeba stanovisko trestního kolegia NS ČR aplikovat i v probíhajících trestních řízeních. To znamená, že případné získání důkazu v trestním řízení v důsledku seznámení se s obsahem listin v rozporu  ustanovením § 85b tr. řádu znamená, že tento důkaz byl získán nezákonným způsobem a v trestním řízení nesmí být použit,“ dochází k závěru Tomáš Sokol za Unii obhájců.

Stanovisko se týká všech, kdo užívají pomoc advokáta

Podle Tomáše Sokola se problém, který stanovisko Nejvyššího soudu řeší, může jevit jako úzce odborný, ale ve skutečnosti se zásadně týká ústavního práva na ochranu všech, kterým advokáti v ČR poskytují své služby. „Tedy desetitisíců subjektů z České republiky i všech dalších zemí. Proto Unie obhájců ČR toto stanovisko, vydané z podnětu Nejvyššího státního zastupitelství, považuje za nesmírně důležité… V této souvislosti připomínáme, že speciální úprava režimu těchto prostor není žádným privilegiem advokátů, ale chrání důvěrnost informací, které jim předávají klienti. Jde tedy o součást zákonné advokátní mlčenlivosti a stanovisko trestního kolegia NS ČR tak posiluje ochranu soukromí klientů,“ vysvětluje Tomáš Sokol.

Nejde však jen o různé prostory, ale také o úložiště dat: „Z pohledu obhájců, které tato zákonná povinnost mlčenlivosti stíhá, jsou listinami obsahujícími skutečnosti, o nichž je advokát povinen zachovávat mlčenlivost, všechny listiny, které převzal nebo vytvořil v souvislosti s poskytováním právní služby. Včetně těch, které jsou v elektronické podobě,“ upozorňuje na obsah stanoviska Tomáš Sokol.

Policie musí uvést souvislost ze zločinem

„Máme za to, že jak orgány činné v trestním řízení, tak soudy často nesprávně vykládají tento právní pojem a zaměřují se namísto zjišťování, zda jde o listiny, které advokát vytvořil či obdržel v souvislosti s poskytováním právních služeb, na zjišťování, zda s trestní věcí souvisí či nikoliv,“ uvádí Tomáš Sokol, který tím nepopírá legitimní zájem orgánů činných v trestním řízení na získávání důkazů.

Prezident unie obhájců naopak naráží na dosavadní praxi policistů, kteří při domovních prohlídkách nebo prohlídkách jiných prostor někdy berou vše, co jim přijde pod ruku, aniž by zdůvodnili nebo dokonce věděli, proč a věří, že „se něco najde“. Takové jednání nebude podle stanoviska možné, policisté musí uvést, jaký mají zajištěné listiny k věci a osobám vztah: „Musí být také uvedeno, jaké konkrétní okolnosti mají být ze zajištěných listin (např. účetní dokumentace obchodní společnosti, obsah zajištěných elektronických nosičů dat týkajících se advokáta apod.) zjištěny a co mají ve vztahu k trestné činnosti prokázat, zda se listiny obecně týkají i jiných osob než těch, které mají v trestním řízení postavení obviněných,“ píše se ve stanovisku trestního kolegia Nejvyššího soudu z letošního června.

-ire-