Stanovisko NS k prohlídkám u advokátů: Konec střelby naslepo, pytlování a razií na cokoli

I cloudové úložiště je místem, kde advokát vykonává svoji praxi

Mimořádně cenné a soudci, státními zástupci i advokáty dlouho očekávané stanovisko vydalo trestní kolegium Nejvyššího soudu vedené předsedou Stanislavem Rizmanem. Týká se dlouhodobého problému policejních prohlídek u advokátů v rámci trestního řízení.

Podle stanoviska, které získala Česká justice, by mělo skončit pytlování za účelem něco najít, ignorování faktu, že advokát má řádné pracoviště třeba i u svého klienta. Skončit má i vlamování se do cloudů, kde se může nacházet archiv klientských dokumentů. Soud musí o prohlídce rozhodnout vždy usnesením.

Stanovisko trestního kolegia Nejvyššího soudu je nakonec velmi čistý, jednoduchý, všem srozumitelný a logický text. Zohledňuje realitu advokátní praxe, která se nevztahuje pouze na kamennou kancelář, kam je klient povinen dojít, nýbrž na různá místa, kde advokát poskytuje právní služby: „Pojem ,jiné prostory, v nichž advokát vykonává advokacii ve smyslu označeného ustanovení musí být tedy vykládán v souladu s tímto účelem jako jakýkoli prostor, který souvisí s výkonem advokacie a v němž se proto vyskytují informace o klientech ať již v písemné, elektronické či jiné podobě.
Vedle sídla advokáta zapsaného do seznamu advokátů jde dále např. o pobočku advokátní kanceláře, kancelář advokáta v sídle obchodní společnosti, jíž poskytuje právní služby, vozidlo advokáta nebo místa určená k archivaci či ukládání advokátních spisů,“ uvádí se doslova ve stanovisku.

Celé stanovisko si můžete řečíst zde

Razie bez pravidel se u advokátů konají po léta

O tom, že domovní prohlídky a prohlídky jiných prostor u advokátů dosáhly v posledních měsících bizarních rozměrů hovořil v rozhovoru pro Českou justici už loni v březnu předseda Výboru pro odbornou pomoc a ochranu zájmů advokátů Marek Nespala. Nespala popsal i osobní prohlídku advokátky přímo v soudní síni, která podle státního zástupce nemůže být prohlídkou jiných prostor, protože to není napsáno v trestním řádu. „Ony totiž nejsou jenom prohlídky domovních prostor a nebytových prostor. Ony jsou prohlídky automobilů.
A dokonce jsou tělesné prohlídky. Osobní prohlídky. Měli jsme případ, kdy advokátka byla zadržena v jednací síni při zastoupení v naprosto jiné věci, byla u ní provedena osobní prohlídka, byly jí zadrženy věci a státní zástupce – ovšem v souladu s trestním řádem, ale nikoli s ústavou – konstatoval, že to byla osobní prohlídka advokátky, kdy se nikde v trestním řádu nedočetl, že by taková prohlídka byla nazývána prohlídkou jiných prostor, takže u této prohlídky nemusel být zástupce komory,“ uvedl v rozhovoru Marek Nespala. To se nynějším výkladem trestního řádu od trestního kolegia Nejvyššího soudu mění.

Internet je místem výkonu advokacie

Podle stanoviska trestního kolegia Nejvyššího soudu je jednoznačně dalším místem výkonu advokacie internet, kam ukládá informace o klientech podléhající rovněž povinnosti mlčenlivosti: „Postup podle § 85b tr. ř. se však uplatní i u ostatních v úvahu přicházejících míst vztahujících se k výkonu advokacie, v nichž lze ukládat, zpracovávat a využívat informace o klientech, jichž se dotýká povinnost mlčenlivosti advokáta.
Mohou jimi být různá elektronická úložiště dat, a to ať už jde o webové stránky advokáta, vlastní datová úložiště advokáta nenacházející se v místech běžného výkonu advokátní praxe nebo úložiště provozovaná od advokáta odlišnou osobou, umožňující dálkový přístup pomocí internetové sítě – např. různé typy tzv. hostingů, cloudů, serverů,“ uvádí se ve stanovisku trestního kolegia Nejvyššího soudu.

Cloudy jako místo výkonu advokacie byly předmětem debaty dlouhodobě, na problém poukazovala Česká advokátní komora, která už loni v prosinci čekala na nynější stanovisko trestního kolegia Nejvyššího soudu.

Orgány uvedou, co chtějí a proč i jak se to týká místa a osob

Neméně podstatný se ve stanovisku jeví popis postupu při zajištění listin a dalších materiálů u advokáta. Orgán činný v trestním řízení musí napříště soudci popsat, proč konkrétní listiny potřebuje, z jakého trestného činu existuje podezření a vysvětlit, jak je s tímto trestným činem spojeno místo výkonu advokacie, případně jak jsou s tímto trestným činem spojeny osoby. „Splnění tohoto požadavku, jakož i přesvědčivé vylíčení skutečnosti, proč nesouhlas zástupce České advokátní komory k seznámení se orgánu provádějícímu úkon s obsahem těchto listin má být nahrazen rozhodnutím soudce, může spočívat také v tom, že návrh (popř. již podnět k jeho podání) i při obecnějším vymezením listin (např. poukazem na nosič informací nebo označené šanony či krabice obsahující větší množství obecně popsaných listiny týkajících se dané věci) obsahuje jejich dostatečný výčet a podrobný popis skutkového děje.
Z tohoto popisu musí vyplývat podezření ze spáchání trestného činu, včetně vysvětlení, jakým způsobem jsou místo prohlídky, popř. osoby, spojeny s trestnou činností, jak z vyhodnocení výsledků trestního řízení, ze skutečností odůvodňujících příkaz k prohlídce, jakož i výsledků provedené prohlídky vyplývá, že zajištěné věci korespondují s odůvodněním příkazu k prohlídce (nosiče informací, doklady aj.),“ uvádí se ve stanovisku trestního kolegia Nejvyššího soudu.

Jako naprosto zásadní pak stanovisko uvádí povinnost uvést, jaké konkrétní okolnosti mají být ze zajištěných listin zjištěny: „Musí být také uvedeno, jaké konkrétní okolnosti mají být ze zajištěných listin (např. účetní dokumentace obchodní společnosti, obsah zajištěných elektronických nosičů dat týkajících se advokáta apod.) zjištěny a co mají ve vztahu k trestné činnosti prokázat, zda se listiny obecně týkají i jiných osob než těch, které mají v trestním řízení postavení obviněných,“ píše se ve stanovisku.

O všech návrzích musí příslušný soudce rozhodnout usnesením.

Co ve skutečnosti stanovisko trestního kolegia znamená a jak je významné vyplývá rovněž z již dřívějšího popisu průběhu prohlídek u advokátů, jak jej uvedl Marek Nespala: „Postup, který se děje nyní, vypadá tak, že se vnikne do advokátní kanceláře, kde se pytluje, kde se berou klientské spisy všech klientů, tyto pytle se potom rozpečeťují a hledá se to, co by tam možná mohlo být, ale i cokoli, co by mohlo být zajímavé. To je naprosto protiústavní. Takto protiprávně opatřený důkaz je nepoužitelný při dokazování při soudním řízení,“ řekl ve výše citovaném rozhovoru před déle než rokem Nespala.

Stanovisko bylo zpracovánu z podnětu Igora Stříže

Trestní kolegium Nejvyššího soudu se matérii zabývalo z podnětu prvního náměstka Nejvyššího státního zástupce Igora Stříže z roku 2013 na návrh svého předsedy Stanislava Rizmana: „Tento návrh učinil na základě podnětu prvního náměstka nejvyššího státního zástupce ze dne 30. 12. 2013,“ uvádí se v odůvodnění stanoviska. Také o tomto podnětu Česká justice informovala.

V podnětu Stříže šlo o modelový případ, kdy krajský soud pouhý přípisem nepřihlédl k návrhu soudu okresního s tím, že v něm spatřoval absenci základních náležitostí a zejména v rozdílný výklad pojmu „prostory, v nichž advokát vykonává advokacii“. Stanovisko je o to cennější, že s jeho obsahem převážně souhlasily Nejvyšší státní zastupitelství, Česká advokátní komora, Ministerstvo spravedlnosti a Krajský soud v Hradci Králové a Krajský soud v Ostravě.

Irena Válová