Prezidentka Soudcovské unie: Soudkyně často nechtějí na vyšší soudy z rodinných důvodů, pomohl by kariérní řád

Představitelé Senátu s vedením Soudcovské unie Archivní foto: Senát PČR

S každým vyšším článkem soudní soustavy se snižuje poměr žen v taláru oproti soudcům z řad mužů. Zatímco na okresech soudkyně převládají, u nejvyšších soudů mají jen čtvrtinové zastoupení. Podle ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO) tyto statistiky dokazují, že justice nenabízí ženám a mužům stejné příležitosti. Prezidentka Soudcovské unie Daniela Zemanová míní, že situaci by pomohl řešit kariérní řád.

Ministr dnes uvedl, že výrazná změna v podílu soudkyň podle stupně soudu ho „nepříjemně zaujala“. „Docela jistě to znamená, že ženy nemají v naší justici rovné příležitosti s muži, to z toho jasně plyne. Nakolik jsou tam překážky objektivního rázu, na kterých můžeme pracovat, a nakolik je to nějaký šovinismus při rozhodování o tom, kdo postoupí na vyšší a nejvyšší stupně, to v tuhle chvíli nevíme. Je to ale určitě něco, na co se v další práci zaměříme,“ řekl.

Čtěte také: Pelikánova statistika: Soudy nejsou pomalé ani přetížené. Ženy ale nemají rovné příležitosti

U okresních soudů se podíl soudkyň stabilně pohybuje kolem 65 procent. Největší poměr žen v taláru je u soudů v Praze a Středočeském kraji. U krajských soudů rovněž působí více žen než mužů, podíl soudkyň už je ale nižší (57 procent) a v posledních letech se zvolna snižuje. Poměr mužů a žen se navíc mezi jednotlivými krajskými soudy výrazně liší. Ženy jsou nejčetněji zastoupeny u středočeského krajského soudu (72 procent), nejméně pak u Krajského soudu v Hradci Králové (43 procent).

Na rozdíl od nižších článků soudní soustavy jsou u dvojice vrchních soudů ženy v menšině – je jich 44 procent. Podíl žen mezi soudci u Nejvyššího soudu činí 20 procent, u Nejvyššího správního soudu 34 procent.

Podle Zemanové jde o dlouhodobý stav, přičemž žen je podle ní málo také ve vedeních soudů, a to i okresních. „Je to rozhodně dané neexistencí kariérního řádu,“ řekla dnes s tím, že bez pevně daných pravidel hrají při kariérních postupech soudců roli osobní vztahy. Unie chce teze kariérního řádu předložit ministerstvu do podzimu.

Početní převaha soudců je však podle Zemanové dána i mentalitou společnosti a tradičním pojetím rodiny. Soudkyně totiž často nechtějí přejít na vyšší stupeň soudu právě z rodinných důvodů. „Ženy více lpí na rodinném životě než muži a situace jim méně často dovoluje dojíždět za prací,“ míní. Sama má přitom děti a za prací u brněnského Nejvyššího správního soudu dojíždí z Jablonce. „Skloubit se to vždycky dá, záleží na motivaci, která může být kvůli rodině slabší. Je to velmi individuální,“ popsala.

U Nejvyššího správního soudu byl v době, kdy k němu Zemanová začínala, poměr soudců a soudkyň vyrovnaný. Nyní tam tvoří dvě třetiny soudců muži. Šovinismus v českém soudnictví Zemanová subjektivně necítí. Připouští ale, že dlouhodobá převaha mužského prostředí může u ženy rovněž snížit motivaci přijít do mužského kolektivu.

Evidenční počet* soudců podle pohlaví v roce 2016:

Typ soudu Okresní Krajský Vrchní Nejvyšší Nejvyšší správní
Ženy 1209 540 59 51 23
Muži 629 406 76 13 12

* Zahrnuje všechny soudce, tj. i dlouhodobě nepřítomné (např. na mateřské nebo rodičovské dovolené, dlouhodobě nemocné, na stáži)

Zdroj: Ministerstvo spravedlnosti ČR

(čtk)