Soudní dvůr EU zamítl návrh ČR na odklad zbraňové směrnice, protože byla přijata

Odklad je zamítnut

Místopředseda Soudního dvora EU italský soudce Antonio Tizzano zamítl návrh České republiky na odklad provedení tzv. zbraňové směrnice předběžným opatřením, přičemž ČR doslova smetl: Směrnice se musí dodržet, protože byla přijata a ČR nedoložila svá tvrzení. Soud tak učinil po vyslechnutí generálního advokáta v dané věci. Prakticky to znamená, že i česká žaloba proti zbraňové směrnici bude s nejvyšší pravděpodobností zamítnuta. Usnesení SDEU je z 27. února 2018.

Česká republika odeslala žalobu na zbraňovou směrnici i návrh na její odklad společně 8. srpna 2017, den poté podání Soudní dvůr EU přijal. V tentýž den už byla hotová analýza ministerstva vnitra k nové zbraňové legislativě, která ve skutečnosti tzv. evropskou zbraňovou legislativu naplňuje, jak Česká justice soustavně informuje.

Návrh České republiky na předběžné opatření a odklad provedení tzv. zbraňové směrnice označil český stát za naléhavý. Návrh byl zdůvodněn neúnosnou administrativní, personální a finanční zátěží a narušením veřejné bezpečnosti, které s sebou evropská zbraňová směrnice přináší. Všechny tyto námitky Soud doslova smetl. Hlavní argument Soudu je, že směrnice EU se musí dodržovat, neboť byla přijata a ČR neprokázala tvrzenou zátěž ani ohrožení pořádku a bezpečnosti.

Směrnice je důsledek Lisabonské smlouvy

Že se evropské směrnice musí dodržet, napsal místopředseda Soudního dvora EU České republice hned v úvodu své argumentace ohledně administrativní zátěže: „Česká republika nejprve zdůrazňuje, že ustanovení směrnice 2017/853 zakazují nabývání a držení zbraní, jež doposud byly v mnohých členských státech legální – jde o zbraně, jež byly touto směrnicí nově zařazeny do kategorie A bodů 6 až 8 – a nařizují jejich zabavení. Počet dotyčných zbraní se pohybuje ve stovkách tisíc kusů. Provedení těchto ustanovení přitom bude podle názoru České republiky představovat značnou administrativní zátěž. Článek 6 odst. 6 a čl. 7 odst. 4a směrnice 91/477, ve znění směrnice 2017/853, sice členským státům umožňují stanovit některé výjimky z tohoto zákazu. Takováto zátěž je však spojena i s aplikací těchto výjimek, zejména s kontrolou dodržování striktních podmínek dané výjimky,“ cituje Soud argumentaci ČR.Na to místopředseda Soudu odpovídá: „Pokud jde na prvním místě o argumenty České republiky vycházející v podstatě z toho, že provedení směrnice 2017/853 hned k uplynutí lhůty k jejímu provedení bude spojeno se značnou administrativní zátěží a značnými obtížemi, je třeba zdůraznit, že povinnost tohoto členského státu provést nová ustanovení této směrnice je přímým důsledkem jejího přijetí a povinnosti členských států přijmout opatření nezbytná k jejímu provedení v souladu s článkem 288 SFEU.“

ČR nespočítala, neprokázala, neobjasnila

Ani argument ČR, že k provedení směrnice budou zapotřebí další zaměstnanci státu i finance, před Soudem neuspělo: „A dále se tentýž členský stát omezil na konstatování, že provádění směrnice 2017/853 je spojeno s údajně nepřiměřenou zátěží pro zaměstnance veřejné správy a s nezbytností navýšit personální kapacity v některých útvarech této administrativy o zhruba 150 osob, a na sestavení přibližného rozvrhu personálních potřeb těchto jednotlivých útvarů, avšak neobjasnil strukturu lidských zdrojů, které již má uvedená administrativa k dispozici, a neupřesnil, na základě jakých skutečností dospěl k výše uvedenému číslu 150,“ uvádí Soud k podání ČR.

Poté kapitolu administrativní, personální a finanční zátěž uzavírá: „Vzhledem k předchozím úvahám Česká republika neprokázala, že jí v důsledku provedení směrnice 2017/853 hned k uplynutí lhůty k jejímu provedení hrozí vznik vážné a nenapravitelné újmy s ohledem na administrativní, personální a finanční zátěž spojenou s tímto provedením.“

ČR nepředložila Soudu žádný důkaz

Ani nejzávažnější argument – narušení veřejného pořádku a bezpečnosti – podle Soudu nebyl ze strany ČR řádně prokázán: „Pro účely rozhodnutí o argumentech České republiky vycházejících z nebezpečí narušení veřejné bezpečnosti v souvislosti s prováděním směrnice 2017/853 je třeba zdůraznit, že narušení tohoto druhu sice v zásadě může být bráno v potaz při posuzování naléhavosti, avšak tyto argumenty nejsou za tímto účelem dostatečně podloženy,“ uvádí k této závěrečné kapitole usnesení Soud.

Podle Soudu ČR předkládá jen tvrzení bez patřičných důkazů: „Pokud jde totiž zaprvé o tvrzení České republiky týkající se její zkušenosti se zpřísněním regulace perkusních revolverů, je třeba zdůraznit, že uvedený členský stát nepředložil Soudnímu dvoru žádný důkaz na podporu těchto tvrzení, takže tato tvrzení nemohou prokázat nebezpečí vážné a nenapravitelné újmy,“ uvádí k tomu Soudní dvůr EU.

Soudní dvůr EU navíc v některých tvrzeních České republiky nevidí ani logiku: „Totéž platí pro argument týkající se změn cen zbraní na legálním trhu a na černém trhu. Uvedený členský stát mimoto neuvádí, jak by okolnost, že by cena zbraní na běžném trhu mohla klesnout a na černém trhu vzrůst, mohla jako taková představovat hrozbu pro veřejnou bezpečnost na jeho území.“

Přechod do ilegality? Není vyloučen, píše Soud

Neprošel ani argument, že mnozí držitelé zbraní přejdou do ilegality poté, co na ně bude uvalena povinnost registrovat zbraně, které dříve nebylo nutné registrovat nebo za zbraně ve skutečném smyslu toho slova nebyly považovány. No tak to tak asi bude, píše Soud: „Ve světle těchto výňatků zřejmě není zcela vyloučeno, že některé zbraně, které byly drženy legálně podle směrnice 91/477, přejdou do nelegální sféry, protože jejich držitelé nebudou dodržovat nová pravidla zavedená směrnicí 2017/853 nebo tyto zbraně budou posledně uvedenou směrnicí zakázány,“ uvádí proti argumentu Soudní dvůr EU.

Česká republika rovněž varuje, že přijetím zbraňové směrnice se v nelegální sféře ocitnou zbraně, které byly podle předchozí směrnice legální a pravděpodobně v nelegální sféře zůstanou: „Aniž by přitom bylo předjímáno řešení, jež bude přijato v rozsudku ve věci samé, úplné zrušení směrnice 2017/853 požadované Českou republikou by v zásadě mělo mít za následek návrat k pravidlům stanoveným směrnicí 91/477, a tedy návrat předmětných zbraní do legální sféry,“ uvádí k tomu Soud.

Soud závěrem usnesením návrh na předběžné opatření zamítl. Jedinou zemí, která návrhy ČR podpořila a stala se tak vedlejším účastníkem řízení, bylo Polsko.

Malá novela vyřazena v den rozhodnutí Soudu EU

Česká republika mezitím předložila poslanecké sněmovně  tzv. malou zbraňovou novelu, která ve skutečnosti předmětnou evropskou směrnici provádí, jak Česká justice opakovaně informuje.

Tato malá zbraňová novela podle not EU však byla na návrh poslankyně ODS Jany Černochové vyřazena z programu hned v úvodu stávající schůze parlamentu. Na pořad by se mohla znovu dostat v dubnu. Poslanci vyslyšeli argument Černochové, že je třeba před jednáním parlamentu počkat na výsledek již zmíněné žaloby, kterou ČR podala proti směrnici loni v srpnu spolu s návrhem na odklad.

K vyřazení došlo ve stejný den, kdy místopředseda Soudního dvora EU zamítl návrh na odklad provedení evropské zbraňové směrnice, tedy 27. února 2018, jak o události Česká justice informovala.

Irena Válová