Nejvyšší soud (NS) stále více zatěžují případy, kdy dovolání není přípustné, ale soudci se jím musí zabývat. Zatímco v roce 2013 bylo odmítnuto v civilní agendě odmítnuto 2 348 dovolání, v loňském roce to bylo už ve 3 034 věcech. Účel spjatý s institutem povinného zastoupení advokátem, se tak naplňovat dlouhodobě nedaří. NS také poprvé překročil hranici 9 tisíc rozhodnutí za rok. Vyplývá to ze zveřejněné ročenky.
Podobně jako v minulosti NS přiznává, že poměr kvantity nápadu nových věcí k rozhodovací kapacitě způsobuje, že rozhodnutí o dovoláních jsou vydávána s prodlevou – v některých případech jde až o dva roky.
Ročenka připomíná, že soudci pouze nevydávají rozhodnutí, ale také sjednocují judikaturu, připomínkují návrhy zákonů nebo jsou členy zkušebních komisí a mají řadu dašlích aktivit. NS se snaží o zkrácení délky řízení a zvýšení kvantitativního výkonu soudců větším zapojením asistentů, což se pojí s jejich nárůstem. Celkový počet asistentů nyní činí 112 lidí a na každého soudce připadají jeden až tři. To v rozhovoru pro Českou justici kritizovala senátorka a bývalá předsedkyně Nejvyššího soudu Eliška Wagnerová.
Předseda NS Pavel Šámal se v ročence pozastavuje nad kritikou, kterou vyvolala jeho snaha do budoucna rozšířit řady soudců o „akademiky“. „Tato pravidla by měla
do budoucna zajistit, aby se nám podařilo vybírat z širokého spektra
skutečně ty nejlepší osobnosti, uznávané jak po stránce odborné,
tak i morální a lidské,“ uvedl Šámal s tím, že postupnou kritikou se snad podařilo většinu pochybností rozptýlit. Předseda naopak veřejnost chválí za pozitivní přístup ke snaze o rožšíření ukládání peněžitých trestů. Tuto aktivitu NS vyvíjí s Nejvyšším státním zastupitelstvím.
Šámal také upozorňuje, že se ukázalo, že přijetím novely občanského soudního řádu se otevřel prostor k podávání dovolání i v otázkách (zejména procesních), jimž nejenže chybí
potenciál širšího judikatorního přesahu, ale že ani individuální přezkum z hlediska ochrany individuálních práv nejvyšší soudní instancí nevyžadují. Podle předsedy NS došlo ke značnému nárůstu nápadu, který nebyl vyvažován legitimními přínosy, a který se nejevil jako přechodný.
NS v ročence také vyzdvihuje svá nejvýznamnější rozhodnutí, mezi kterými jmenuje například plénem schválené stanovisko k podáním činěným v elektronické podobě a k doručování elektronicky vyhotovených písemností soudem, prováděné-
mu prostřednictvím veřejné datové sítě, K důležitým a nanejvýš očekávaným rozhodnutím občanskoprávního a obchodního kolegia NS také v loňském roce patřilo stanovisko,
podle něhož v řízení o omezení svéprávnosti je soud oprávněn rozhodnout také o tom, zda se posuzovaná osoba omezuje ve svéprávnosti k výkonu volebního práva. 
Velký senát trestního kolegia sjednotil v roce 2017 judikaturu v problematice souběžného daňového a trestního řízení, a to pokud jde o překážku věci rozhodnuté s účinky „ne bis in idem“ ve vztahu k trestnímu postihu za trestný čin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 tr. zákoníku v případě uložení daňového penále.
Důležité usnesení vydané pod sp. zn. 8 Tdo 842/2016 se týká trestní odpovědnosti rodičů za přečin zanedbání povinné výživy u zletilého dítěte. Z právní věty vyplývá, že trestní odpovědnost pachatele za přečin zanedbání povinné výživy podle § 196 odst. 1 tr. zákoníku
je u vyživovací povinnosti rodičů vůči dítěti dána i tehdy, pokud je dítě zletilé a má soustavnou snahu se studiem připravovat na budoucí povolání.
Pouze stručným připomenutím stanoviska NS k části věcného záměru Civilního řádu soudního Ministerstva spravedlnosti, které odmítlo institut dovolání jako řádný opravný prostředek, se ročenka vyjadřuje k rekodofokaci civilního práva.
NS také připomněl, že v červnu 2017 uspořádal třídenní mezinárodní konferenci
na téma Závaznost soudních rozhodnutí.
Rozpočtové výdaje Nejvyššího soudu jsou z větší části složeny z výdajů na platy soudců a zaměstnanců soudu. Objem prostředků na platy představuje cca 90 % výdajů. V roce 2017 soud hospodařil s částkou téměř 334 milionů korun.
(epa)
