Propagace prodeje zbraní? Ombudsmanka odmítla šetřit diskriminaci spolku za názor na Facebooku

Na internetu přibývá rasistických a xenofobních útoků Foto: archiv

Jen leták a oznámení, že ombudsmance zákon neumožňuje nijak pomoci, poslal úřad veřejné ochránkyně práv spolku LIGA LIBE. Ten si u veřejné ochránkyně práv stěžoval na to, že mu korporace Facebook zablokovala už schválenou reklamu na činnost spolku s odůvodněním, že jde o propagaci prodeje zbraní.

Spolek LIGA LIBE vznikl na základech petice proti zbraňové směrnici EU a z jejích petentů. Nově založený spolek se má zabývat nejen právem držet legálně a za zákonných podmínek zbraně, nýbrž také bezpečnostní a lidskoprávní tematikou. O vzniku spolku Česká justice už informovala.

Nyní se ovšem spolek dostal do potíží s platformou Facebook, když chtěl prostřednictvím inzerce získat příznivce. Situaci popsal ve stížnosti ombudsmance prezdent spolku Pavel Černý: „V měsíci červnu tohoto roku jsem, s cílem ještě většího zviditelnění spolku mezi zejména nové příznivce, objednal a taktéž uhradil řádnou reklamu, co by placenou službu, u společnosti provozující sociální síť Facebook. Při mém objednání této služby, objednávka byla řádně přijata, neobdržel jsem žádné upozornění, hlášení, apod., že by předmětná reklama byla jakkoli nepřijatelná. Daný reklamní text, shlédněte, paní doktorko, zde pod přílohou (ospravedlňte, prosím, sníženou kvalitu některých příloh, jde o prosté printscreeny obrazovky). Až po několika hodinách po mém objednání služby, kdy reklama již hladce tzv. běžela, byl jsem informován, že má reklama je zamítnutá z příčiny propagace prodeje zbraní (!!!),“ uvádí Pavel Černý v dopisu veřejné ochránkyni práv.

Spolková činnost jako prodej zbraní?

O textu reklamy na spolek si lze myslet cokoli, avšak s výjimkou názvu „Petice proti nesmyslným zákazům legálních zbraní – LIGA LIBE“ se  v něm o zbraních takřka nemluví a už vůbec tam nestojí nic o jejich prodeji. Takový text má podle svých vlastních pravidel Facebook schválit. Podle pravidel reklamy na FB je zakázáno inzerovat prodej a použití zbraní: „Reklamy nesmí propagovat prodej či použití zbraní, střeliva nebo výbušnin. To zahrnuje reklamy na doplňky pro úpravu zbraní,“ uvádí pravidla Facebooku.

Podle těchto pravidel je naopak propagace skupin, jejich zájmy související se zbraněmi povolena: „Dovoleno – Blogy nebo skupiny sdružující lidi, jejichž zájmy souvisejí se zbraněmi, pokud však daná služba nevede k prodeji těchto produktů.“

Na odepření služby z důvodu diskriminace ombudsmanku upozornil Pavel Černý: „Všichni se jistě shodneme na skutečnosti, že pohlaví, národnost, apod., nejsou příčinou pro odepření služby podnikatelem /a Facebook je podnikatelský projekt/, a naprosto proto nerozumím a neakceptuji, aby placená služba byla odepřena, byla tedy neprovedena, jen proto, že se danému podnikateli /provozujícímu Facebook/ patrně nelíbí ,jakýže´ majetek a práva na jeho vlastnění lidskoprávní bezpečnostní spolek hájí. V takovém případě, jde podnikatelský subjekt provozující sociální síť Facebook proti svým vlastním pravidlům !,“ napsal jí.

Diskriminace se netýká jen leseb, Romů a starých lidí

Podle odpovědi  vedoucí odboru justice, migrace a financí úřadu ombudsmanky Petry Janouškové však ombudsmance zákon vůbec neumožňuje věcí se zabývat:  „Neumožňuje jí to zákon o veřejném ochránci práv, který přesně vymezuje její pravomoci. Ochránce prověřuje především jednání (či nečinnost) správních úřadů (např. stavebních úřadů, katastrálních úřadů, finančních úřadů, poboček Úřadu práce apod.). Zabývá se také ochranou práv osob omezených na svobodě a ochranou osob před diskriminací. Rozsah oprávnění ochránce a náležitosti podnětu přibližuje přiložený leták Jak se obracet na veřejného ochránce práv,“ vzkázala spolku Janoušková.

Přiložený leták pak obsahuje příklady diskriminace soukromníkem: Ředitelka banky vydala zákaz vystavovat kreditní karty starším 70 let, dívku Kláru propustili z práce, protože je lesba a realitní kancelář odmítá Romy a nezve je na prohlídky bytů. Přesto i tento leták obsahuje jako diskriminační důvod světový názor.

Na webu veřejné ochránkyně práv pak k oprávnění ombudsmanky stojí: „Uvedené zákonné vymezení působnosti nedává ochránci právo vstupovat do soukromoprávních vztahů či sporů (včetně sporů mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, i když jejich zaměstnavatelem je státní úřad). Jedinou výjimkou jsou stížnosti na diskriminační jednání – v těchto případech ochránce může zasahovat i v soukromoprávní sféře.“

Diskriminace je odmítnutí služby kvůli světonázoru

To je plně v souladu se zněním antidiskriminačního zákona, podle kterého je zakázána diskriminace od soukromníka, pokud svoje služby nabízí veřejnosti: Zákaz diskriminace: j) přístupu ke zboží a službám, včetně bydlení, pokud jsou nabízeny veřejnosti nebo při jejich poskytování.

Přímá diskriminace je pak taková, která vylučuje někoho ze služby kvůli jeho světovému názoru: „Přímou diskriminací se rozumí takové jednání, včetně opomenutí, kdy se s jednou osobou zachází méně příznivě, než se zachází nebo zacházelo nebo by se zacházelo s jinou osobou ve srovnatelné situaci, a to z důvodu rasy, etnického původu, národnosti, pohlaví, sexuální orientace, věku, zdravotního postižení, náboženského vyznání, víry či světového názoru, a dále v právních vztazích, ve kterých se uplatní přímo použitelný předpis Evropské unie z oblasti volného pohybu pracovníků, i z důvodu státní příslušnosti.“

Spolek zájemců o zbraně vylučujeme, babišovcům nenaléváme

Ostatně veřejná ochránkyně práv už případ odmítnutí služby kvůli politickému názoru řešila. Šlo o restauraci, která vystavila cedule s nápisy „Příznivcům ANO nenaléváme“. S dotazem, zda jde o diskriminaci z důvodu politického smýšlen, se na ombudsmanku obrátil ředitel České obchodní inspekce Mojmír Bezecný. V tomto případě Anna Šabatová konstatovala, že jde o politický projev a politický projev podle ní není světovým názorem. Česká justice o tomto případu informovala.

Jak dále vyplývá z předmětného stanoviska ombudsmanky, ředitel ČOI Bezecný projevil pochybnost, zda nositelem práva na svobodný projev může být právnická osoba nebo živnostník. Podle Anny Šabatové je firma nositelem tohoto práva bez všech pochyb: „Pokud jde o Vaše pochybnosti, zda je svoboda projevu zaručena i právnickým osobám či podnikajícím fyzickým osobám, v teorii ústavního práva lze nalézt jednoznačně pozitivní odpověď

V závěru veřejná ochránkyně odkazuje ředitele ČOI k judikatuře. „Vaše dotazy, kam až může podnikatel v rámci své podnikatelské činnosti zajít při vyjadřování svého politického názoru, resp. zda a za jakých okolností může svoboda projevu podnikatele převážit nad zájmem na ochraně spotřebitele či za jaké situace bude jednání prodávajícího dosahovat takové intenzity, že bude možné uvažovat o jeho postihu jako o diskriminaci spotřebitele, nelze stručně zodpovědět.  S ohledem na zákonem stanovený rozsah působnosti Vám nyní nemohu dost dobře poskytnout konkrétní vodítka pro výklad zákonných ustanovení a jejich aplikaci. V podrobnostech mi proto nezbývá, než odkázat na odbornou literaturu a judikaturu,“ uvádí v komunikace s ředitelem ČOI Bezecným zveřejněné 16. října 2017 Anna Šabatová.

Irena Válová