Šámal: Politici se diví rychlosti řízení, ale od roku 1989 nevytvořili procesní předpisy

Předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal Foto: archiv

Podle současných procesních předpisů tuzemské soudní řízení rychle běžet nemůže. Myslí si to předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal. „A jestli si někdo myslí, že poběží, tak je na velkém omylu,“ uvedl přední odborník na trestní právo po úterní schůzce s prezidentem Milošem Zemanem. Politikům vyčetl, že nejsou schopni tvorbu nových procesních kodexů zajistit. Podle ministra spravedlnosti Jana Kněžínka jejich zastaralost není překážkou pro rychlost řízení.

Hlavním tématem schůzky předsedy Nejvyššího soudu, předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského a prezidenta Miloše Zemana byla délka soudního řízení v České republice. Předsedové dali hlavě státu za pravdu, že v některých kauzách má tuzemská justice systémové problémy. Neúměrnou délkou řízení podle Rychetského trpí zejména insolvenční řízení. Příliš dlouho trvalo rozhodování i v kauze H-System. Právě kvůli rozhodnutí, na základě kterého se má část klientů H-systemu vystěhovat ze svých domovů, se schůzka konala.

Podle Šámala je pravdou, že někteří soudci se svými subjektivními postupy podílejí na průtazích v soudních řízeních. „Na druhou stranu je třeba říci, že z hlediska průměrné délky řízení na tom Česká republika není tak špatně, jak se všeobecně ve sdělovacích prostředcích říká,“ uvedl předseda Nejvyššího soudu. Podle nedávného žebříčku „2018 EU Justice Scoreboard“ se ČR umístila v délce řízení v první třetině.

To, že se některé kauzy táhnou nepřiměřeně dlouho, ale podle Šámala nelze dávat za vinu pouze soudcům. „Na druhou stranu, máme právní systém, jaký máme. A ten nevytvářejí soudy. Neustálé novelizace hmotněprávních a procesně právních předpisů, které vytvářejí džungli právních, ve které se ani právníci v podstatě nevyznají a zároveň se objevují požadavky, aby soudy rozhodovaly jednotně ve všech instancích,“ řekl předseda Nejvyššího soudu s tím, že takové požadavky jsou ve vzájemném rozporu.

Mnohokrát záplatované procesní předpisy se stále nedaří nahradit novými. Trestní i občanský zákoník přitom již nové kabáty po revoluci mají. „Politická reprezentace, která se dnes podivuje, za celou dobu nebyla schopna připravit kvalitní procesních předpisů – ani občanský soudní ani trestní řád,“ zlobí se Šámal.

Připomněl peripetie posledních ministrů, kdy ho někdejší šéfka resortu spravedlnosti spravedlnosti Helena Válková požádala, aby se zapojil do tvorby trestního řádu. Nástupce Robert Pelikán pak ale Šámala z předsednictví komise „odstavil“. Současnou komisi pro tvorbu trestního řádu vede profesorka Dagmar Císařová. Snahy rekodifikační komise ale právní profesionálové nehodnotí příliš pozitivně.

Věcný záměr civilního řádu soudního pak odmítla jako celek Soudcovská unie, kritiku sklidil i od Nejvyššího soudu.Komisi vede Petr Lavický.

Nový ministr spravedlnosti Jan Kněžínek při svém nástupu do funkce avizoval, že dokončení práce na procesních předpisech je pro něj prioritou. „Na těch již Ministerstvo spravedlnosti i za mého předchůdce Roberta Pelikána odvedlo mnoho práce. Nové předpisy pak také mohou přispět ke zkracování délky civilních řízení. Ale jak vyplývá z výročních statistických zpráv o stavu českého soudnictví a hodnocení justičních systémů členských států Evropské unie The 2018 EU Justice Scoreboard, česká justice pokračuje ve zkracování délky civilního řízení. Takže současné procesní předpisy nejsou překážkou v rychlosti tuzemských soudních řízení,“ reagoval dnes ministr spravedlnosti.

(epa)