Náramek pro vězně Ilustrační foto: Ministerstvo spravedlnosti

Spravedlnost letos zavedla náramky a dvakrát vyměnila ministra

Zprovoznění dlouho očekávaného elektronického monitoringu domácích vězňů, dvojí výměna na pozici ministra, mezinárodně sledované rozhodnutí o vydání údajného ruského hackera či vyjednání zvýšení platů justičního personálu – to vše se letos událo na ministerstvu spravedlnosti. Do příštího roku úřad plánuje například jednotnou úpravu výběru soudců nebo novelu zákona o státním zastupitelství.

V čele ministerstva se letos vystřídali hned tři lidé, přičemž všechny nominovalo hnutí ANO. V červnu ve funkci z vlastního rozhodnutí skončil Robert Pelikán, který úřad vedl přes tři roky. V březnu ještě stihl vydat obviněného Rusa Jevgenije Nikulina do USA, nad čímž Rusko „vyslovilo politování“. Ministr tehdy uvedl, že americká žádost byla důvodnější než ruská.

Pelikána nahradila náměstkyně jihomoravského hejtmana Taťána Malá, která však po necelých dvou týdnech rezignovala pro podezření z plagiátorství v diplomových pracích. Premiér Andrej Babiš (ANO) ji pak v rychlosti nahradil devětatřicetiletým místopředsedou Legislativní rady vlády Janem Kněžínkem. Babiš tehdy uvedl, že Kněžínek může na postu setrvat dlouho, „pokud se mu bude dařit“.

Jedním z nejvýraznějších letošních počinů úřadu je zářijové zprovoznění elektronických náramků pro domácí vězně a některé vazebně stíhané lidi. Technologie od izraelské firmy SuperCom dokáže rovněž chránit oběti trestné činnosti, umí také provést dechovou zkoušku na alkohol. Vybrat dodavatele trvalo státu osm let, podařilo se to až loni.

Pro justiční personál – například asistenty soudců nebo zapisovatelky – bylo dojednáno zhruba 14tiprocentní zvýšení platů od ledna 2019. Po změnách, jimiž chce úřad stabilizovat personální situaci, ovšem zůstanou tito zaměstnanci stále pod celostátním průměrem: v průměru budou pobírat 30.000 Kč hrubého. Průměrná hrubá mzda v ČR ve třetím čtvrtletí činila 31.516 Kč.

Z legislativních prací letos ministerstvo dokončilo například návrhy zákonů, které mají ochránit whistleblowery nebo zvýšit transparentnost lobbingu. Vláda schválila také rozsáhlou novelu zákona o obchodních korporacích, jež má mj. snížit zátěž pro podnikatele. Po prohraném sporu státu se Soudním dvorem EU ministerstvo také novelizovalo notářský řád tak, že notářem bude moci být občan jakéhokoliv členské země EU.

V březnu příštího roku chce úřad předložit zákon, který by umožnil podávání hromadných žalob. Do léta by měla být hotová novela zákona o soudech a soudcích, jež má sjednotit podmínky výběru soudců a zavést jejich kariérní řád. Do konce roku plánuje úřad dokončit novelu zákona o státním zastupitelství, kterou hodlá „posílit odpovědnost státních zástupců“.

Příští rok bude pokračovat také projednávání nových zákonů o znalcích a tlumočnících ve Sněmovně a rovněž novely insolvenčního zákona, jež má zpřístupnit oddlužení širšímu okruhu lidí. Normu Senát vrátil Sněmovně. Ministerstvo chce zvýšit nezabavitelnou částku u exekucí a motivovat tak dlužníky k tomu, aby přiznávali tu část příjmů, kterou dostávají vyplacenou „na ruku“.

V oblasti vězeňství došlo vedle zmíněných elektronických náramků k další změně: ministerstvo navýšilo odměny pro pracující vězně s cílem snížit zadluženost odsouzených. Další navýšení plánuje od poloviny roku 2019. Chce, aby odměna byla přímo navázána na minimální mzdu i aby z ní odcházel vyšší podíl na výživné pro děti vězňů.

Do působnosti ministerstva nyní spadá také oblast střetu zájmů. Úřad tak řešil mj. problematiku veřejných funkcionářů, kteří neaktualizovali údaje o svém majetku. V příštím roce chce propojit centrální registr s katastrem nemovitostí i dalšími rejstříky, a zjednodušit tak plnění oznamovací povinnosti.

Vedle střídání ministrů letos v úřadu nastaly změny na dalších vrcholných pozicích. V lednu tým rozšířil „politický“ náměstek Jeroným Tejc, jehož hlavním úkolem je komunikace s poslanci a senátory. V prosinci začaly konkurzy na odborné náměstky, jejichž počet se v souvislosti s přeskupením sekcí od Nového roku sníží ze čtyř na tři. Úřad bude mít nově jen legislativní sekci, sekci dohledu a justice, sekci provozní a právní a sekci státního tajemníka. Zaniknou tak samostatné sekce mezinárodní a pro trestní politiku.

Od příštího roku se také pod ministerstvo z úřadu vlády přesune agenda boje s korupcí.

(čtk)