Ekonomický deník: Kněžínek přiznal, že státní zastupitelství nevědělo o sledování celníků s armádními specialisty

Zásah celníku Foto: Celní správa

Skandál s loňským nezákonným sledováním Celní správy pokročil do dalšího dějství. Ministr spravedlnosti Jan Kněžínek přiznal, že státní zastupitelství nemělo ani potuchy o tom, že celníci použili ke sledování podezřelých nezákonně vojáky z prostějovské 601. skupiny speciálních sil. Celníci celou dobu účast na nezákonné akci popírají a rozmlžují. Vojenská policie už přitom získala děkovný dopis, který vojákům po společné akci poslal náměstek Celní správy Robert Šlachta.

Kvůli silným podezřením na porušení zákona se na ministra spravedlnosti Jana Kněžínka obrátila šéfka výboru pro obranu Jana Černochová (ODS). Kněžínek je už třetím členem vlády, z jehož vyjádření jednoznačně vyplývá, že celníci při sledování Vietnamců podezřelých z daňové trestné činnosti porušili zákon. Přestože se Kněžínek snaží tvrdit, že se se vojáci ostré operace neúčastnili, jejich zapojení do sledování Ekonomickému deníku potvrdilo hned několik zdrojů, obeznámených s případem. „Byli tam, v akci, ale vůbec nevěděli, že se budou podílet na trestním řízení. Vnímali to jako průzkum, ze kterého byla pořízena dokumentace,“ tvrdí jeden ze zdrojů Ekonomického deníku. Vojáci z 601. skupiny přitom vůbec neměli tušení, že svou účastí na sledování mohli porušit zákon.

O kontroverzní operaci Celní správy Ekonomický deník informoval už v půlce prosince. Od té doby se objevilo hned několik pokusů jak tuto podle všeho nezákonnou operaci zlehčit a dokonce legalizovat. Ministr obrany Lubomír Metnar i šéfka financí Alena Schillerová tak například tvrdí, že ze strany vojáků šlo o pouhé cvičení. Dokumenty, kterými Ekonomický deník disponuje, ale dokládají pravý opak.

„Zaslala jsem písemné interpelace ministrovi obrany a ministryni financí, kteří na ně odpověděli. Z jejich odpovědí vyplývá, že Armáda České republiky byla skutečně oslovena se žádostí o součinnost… …Obě odpovědi, namísto, aby pochybnosti vyvrátily, obsahovaly tvrzení, které další pochybnosti vyvolávají,“ zdůvodnila poslankyně Černochová další interpelaci, tentokrát na ministra spravedlnosti.

Co se tedy odehrálo? Vloni třináctého června dorazila na velitelství 601. skupiny speciálních sil z Prostějova neobvyklá žádost. Celníci v ní v rámci operace s krycím jménem Richard požádali vojenské speciály o součinnost při sledování. „Tímto vás per analogiam ustanovením paragrafu 7 trestního řádu žádám o součinnost při realizaci opatření týkající se sledování osob a věcí dle ustanovení paragrafu 158d trestního řádu v trestní věci vedené shora pověřeným policejním orgánem pod číslem jednacím BN-8351120/TS-7/2017 – RICHARD. Cílem sledování zájmových osob a objektu je zjistit informace, které povedou k ustanovení osob, jenž se na trestné činnosti ve formě organizátorství podílí, či přímo trestnou činnost řídí,“ stojí v žádosti adresované Generálnímu štábu. Případ už má v rukou Vojenská policie a Generální inspekce bezpečnostních sborů.

Žádost, kterou vloni poslala Celní správa na Generální štáb. O cvičení v ní není ani náznak. Celníci žádají spolupráci v ostré akci.
Repro: Ekonomický deník

„Dále žádáme o svolení vést následnou komunikaci v této věci přímo s velitelem 601. skupiny speciálních sil,“ poděkoval za kladné a včasné vyřízení této žádosti zástupce generálního ředitele Celní správy, náměstek a ředitel sekce pátrání Robert Šlachta. A „z rozkazu“ ji podepsal ředitel odboru pátrání z Brna Petr Mašek. Plukovník Mašek je ředitelem brněnského odboru pátrání, Jeho nadřízeným je bývalý šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Robert Šlachta a právě jeho jménem byla žádost prostějovským specialistům uvozena. Šlachta poslal do Prostějova po akci děkovný dopis. Podle informací Ekonomického deníku už ho mají detektivové Vojenské policie. „Ztotožnili už vojáky, kteří na akci byli, a mají už i Šlachtův dopis. Prověřování jede na plné obrátky. Za to na Generální inspekci bezpečnostních sborů se aktivitou nad tímto případem zrovna nepřetrhnou. Možná to bude tím, že má Robert Šlachta blízko k vládě a orgánům činným v trestním řízení, včetně státního zastupitelství, potažmo vedení inspekce,“ sdělil Ekonomickému deníku další z dobře informovaných zdrojů. Informátoři se kvůli citlivosti kauzy bohužel obávají vystoupit z anonymity.

Žalobkyně si to přečetla v tisku

„Chtěla bych požádat o bližší informace k tomuto konkrétnímu případu, který vyvolává významné pochybnosti. Vede mě k tomu i skutečnost, že v tomto případě došlo k úniku informací do médií, což samo o sobě vyvolává pocit, že je skutečně něco špatně a že se to někomu v Celní správě ČR nebo v Armádě ČR nelíbilo,“ napsala na závěr interpelace ministru spravedlnosti Jana Černochová. Ministr se obrátil na Nejvyšší státní zastupitelství a Krajské státní zastupitelství v Brně. Ale pochybnosti rozhodně nerozptýlil. Naopak. Spíše ještě posílil.

Kněžínek ve své odpovědi argumentuje ke spoluúčasti vojáků na sledování paragrafem 8 trestního řádu, který upravuje takzvanou součinnost s policejními orgány, mezi něž Celní správa patří. „Státní orgány, právnické a fyzické osoby jsou povinny bez zbytečného odkladu i bez úplaty vyhovovat dožádáním orgánů činných v trestním řízení při plnění jejích úkolů. Jinými slovy tímto ustanovením se stanovuje obecná povinnost třetích osob, to jest osob odlišných od orgánů činných v trestním řízení a osoby, proti které se řízení vede, poskytovat orgánům činným v trestním řízení součinnost, jejíž potřeba vyvstane v průběhu trestního řízení. Obsahem dožádání může být jak žádost o poskytnutí určité informace, tak i žádost o poskytnutí součinnosti, například poskytnutí určitých specifických prostředků, které orgán činný v trestním řízení nemá k dispozici,“ odpověděl Černochové ministr.

Zároveň přiznal, že státní zastupitelství nemělo žádnou informaci o zapojení vojáků do sledování dle trestního řádu. „Z vyjádření Krajského státního zastupitelství v Brně nevyplývá, že by byla dozorová státní zástupkyně jakýmkoliv způsobem informována o případné spolupráci policejního orgánu či pověřeného celního orgánu s příslušníky 601. skupiny speciálních sil Armády České republiky, a to v jakékoliv podobě,“ napsal Kněžínek.

Krajské státní zastupitelství k tomu podle Kněžínka podotklo, že prý tento fakt sám o sobě není překvapivý. Protože, jak Kněžínek napsal Černochové, obsahem výkonu dozoru státního zástupce je kontrola zákonnosti, správnosti a úplnosti činnosti policejního orgánu, nikoli již konkrétní technické okolnosti jím prováděných procesních úkonů, svolení k případné součinnosti s jinými orgány činnými v trestním řízení či stanovování okruhu dalších subjektů k jejich možnému dožádání. Stejně tak z vyjádření krajského státního zastupitelství nevyplývá, že by se na provádění operativně pátracích úkonů vůbec měli podílet příslušníci 601. skupiny speciálních sil Armády České republiky. O údajném využití příslušníků speciálních sil Armády České republiky se dozorová státní zástupkyně poprvé dozvěděla až po medializaci této skutečnosti, přičemž jí bylo podle Kněžínka pověřeným celním orgánem dáno vysvětlení v tom smyslu, že jeho žádost vůči Armádě České republiky byla nesprávně formulována, „neboť předmětem požadované a následně poskytnuté pomoci příslušníků 601. skupiny speciálních sil Armády České republiky byla pouhá taktická konzultace ohledně nejvhodnějších míst pro umístění technických zařízení pro provádění řádně povolených operativně taktických úkonů“. „Samotné technické zařízení náleželo pověřenému celnímu orgánu a bylo namontováno i demontováno pouze tímto orgánem. Nejednalo se tedy o součinnostní akci ve smyslu ust. § 7 trestního řádu v tom směru, že by Armáda České republiky zajišťovala a svými technickými prostředky a lidskými silami realizovala provádění operativně taktických úkonů v trestním řízení,“ tvrdí dále Kněžínek. Protože se na citlivé operaci podle neoficiálních informací podílelo asi osm vojáků z 601. prostějovské speciální skupiny je přitom dost těžké si představit, jak takový počet bojových specialistů před ostrou akcí celníkům radí, kam umístit na zájmovém místě kamery či fotoaparáty.

Proběhla už kontrola žalobců?

Odpověď ministra Kněžínka na interpelaci aktuálně spustila další pochyby. Tentokrát o krocích dozorujícího státního zastupitelství. Trestní řízení Celní správy měla, podle neoficiálních informací, jež Ekonomický deník získal z ministerstva spravedlnosti, dozorovat žalobkyně Jana Vítková z brněnského Krajského státního zastupitelství.

Proč? Povolení ke sledování vydává státní zástupce na základě žádosti policejního orgánu, v tomto případě Celní správy. V této žádosti musí policejní orgán popsat jaký trestný čin je v podezření a náležitě ho odůvodnit. Včetně toho, co se bude sledovat, údaje o osobách a věcech. Policejní orgán pak v žádosti uvede, kdo sledování provede. Operativně pátrací úkony provádí zvláštní orgán pověřený ministrem vnitra (Útvar zvláštních činností – pozn. red.) nebo u celníků ministrem financí (Celní správa má vlastní sledku – pozn. red.).

V žádosti státnímu zástupci o povolení sledování pak musí policejní orgán, v tomto případě Celní správa, kdo sledování provede. Státní zástupce pak vydá písemné opatření, kterým nařídí sledování, které také odůvodní. I v tomto opatření státní zástupce pak uvede, kdo konkrétně bude sledování provádět.

Sledování samo se pak provádí utajovaným způsobem podle zákona o ochraně utajovaných skutečností. I písemnosti ke sledování se označí některým stupněm utajení. Žádné jiné osoby než ty, které jsou oprávněny se s utajovanými skutečnostmi seznamovat, nemohou znát obsah těchto žádostí a povolení, v daném případě policejní orgán, tedy celníci, a státní zástupce. Podle názorů několika oslovených právníků by žádný vojenský útvar neměl právo znát umístění technických prostředků, protože jak už jsme uvedli, sledování musí probíhat utajovaným způsobem a zapojením dalších osob je cíl sledování ohrožen.

Dozorující státní zástupkyně svým nadřízeným zjevně sdělila, že neměla ponětí o součinnosti armády. To je možné, protože žalobce vydá povolení, napíše, kdo ho provede, a technické záležitosti ponechá na policejním orgánu. Nyní je na vyšetřovatelích této operace, aby zjistili, kdy přišla žádost od celníků, co v ní bylo uvedeno. Zejména pak to, kdo sledování provede a zda byla v žádosti uvedena participace vojáků. Vyšetřovatelé by se měli zajímat logicky také o povolení státní zástupkyně, konkrétně kdy bylo vydáno, co je v něm uvedeno, jak zapsala, kdo provede sledování. I když může být někdy zapotřebí pomoc provozovatelů různé techniky, ti nikdy nesmějí vědět o umístění technických prostředků.

Vysvětlení ministra spravedlnosti je proto nepříliš věrohodné. I když je možné uvěřit tomu, že o krocích celníků státní zástupkyně nemusela vědět. Za standardních okolností by totiž žalobkyně měla po objevení alarmujících informací o zákonnosti celé akce v médiích provést přezkum toho, jak sledování Celní správy probíhalo. První informace o průšvihu celníků se objevily v půlce prosince. Zda věc státní zástupkyně už přezkoumala, nebo jestli se k tomu chystá, není Ekonomickému deníku dosud známo.

Zákon to nepřipouští

Protože celá operace sledování, původní řečí politiků ovšem cvičení, proběhla rychle v horizontu třech dní, je to další důkaz toho, že šlo o ostrou akci a žádné předem plánované cvičení či vytipování míst pro sledování. Celní správa má natolik zkušené sledovače, že žádnou pomoc žádnou nepotřebuje.

Žádost celníků, zaslanou vloni 13. června hned týž den předložil ministryni Karle Šlechtové prostřednictvím svého podřízeného Ladislava Rebilase náčelník Generálního štábu Aleš Opata. A ministryně ji ještě týž den stvrdila svým podpisem. Nebývá přitom běžnou praxí, aby úřední prosby podobného charakteru byly řešeny takto rychle. Žádost celníků pak obratem odsouhlasil i ředitel speciálních sil ministerstva obrany Pavel Kolář. Kolář ve své funkci končí a má zamířit do diplomacie, vystřídat ho má právě Rebilas, který se na kooperaci celníků s 601. speciální skupinou podílel.

Část z dokumentu šéfa speciálních sil ministerstva obrany potvrzuje, že iniciátorem akce byl náměstek celníků Robert Šlachta. Repro: Ekonomický deník

Aby operace pravděpodobně nebudila příliš pozornosti, stalo se z ní ještě týž den na straně vojáků cvičení celníků a prostějovských speciálů. „Nařizuji 601. skupině speciálních sil v koordinaci s Ředitelstvím speciálních sil ministerstva obrany provést součinnostní výcvik s jednotkou Celní správy v prostoru Moravskoslezského a Olomouckého kraje v termínu od 14. do 15. června s cílem ujednotit operační postupy a procedury v zastavěné oblasti,“ napsal do interního dokumentu velitel speciálních sil Pavel Kolář.

V referátníku pak dále stálo, že záměrem akce je provedení součinnostního výcviku mimo vojenské prostory, „zaměřeného na vedení speciálního průzkumu s důrazem na činnost jednotek ve vedení diskrétních operací“. První fází pak byla 13. června (připomeňme, že jde o den, kdy žádost celníků na armádu doputovala – pozn. red.) příprava a plánování. „Fáze 2. 14. a 15. června. Provedení. Fáze 3. 15. června. Ukončení a vyhodnocení,“ zněl dále úkol. Podřízení měli mimo standardních formálních úkolů zabezpečit řízení a koordinaci vyčleněných sil a přímou součinnost s partnerskou jednotkou. Dále měli zahlásit „připravenost jednotky k plnění úkolu a průběžně hlásit zahájení, průběh a ukončení činnosti“. Vše se odehrálo v řádu hodin, respektive tří dnů. Cvičení se přitom plánují dlouhodobě a procházejí klasickým schvalovacím kolečkem.

Jak už zpravodajský portál našeho vydavatelství napsal, problém spočívá v tom, že příslušníci 601. skupiny speciálních sil nejsou z pohledu zákona takzvaným policejním orgánem. Tudíž se na sledování osob a věcí dle trestního řádu nesmí vůbec podílet a proto by byl při sledování porušen zákon. Konkrétně tedy trestní řád. Podle paragrafu 7 trestního řádu, který upravuje spolupráci bezpečnostních složek, a na který se jak celníci, tak vojáci dnes na výboru odvolávali, může takzvanou součinnost poskytovat pouze orgán činný v trestním řízení. Tím prostějovští specialisté z 601.ze zákona v žádném případě nejsou.

Trestní řád jasně konstatuje, která ozbrojená složka může poskytovat takzvanou součinnost. Z paragrafu 158 d) trestního řádu, o který se žádost Celní správy dále opírá, a který konkrétně upravuje sledování, pak vyplývá, že se na takovéto operaci může podílet jen a pouze policejní orgán. Tím 601. brigáda z Prostějova také rozhodně není. Výčet policejních orgánů v armádě stanoví paragraf 12 trestního řádu a jsou jimi pouze Vojenská policie a Vojenské zpravodajství, pokud vyšetřuje trestnou svých příslušníků.

Také další ustanovení trestního řádu jednoznačně stanoví, která bezpečnostní složka je takzvaným policejním orgánem a tudíž se může podílet na sledování. Tuto právní analýzu Ekonomického deníku potvrdil vyjma oslovených právníků i vedoucí Katedry trestního práva pražské Policejní akademie František Novotný. „K vašemu dotazu, zda umožňuje trestní řád v rámci takzvané součinnosti dle paragrafu 7 trestního řádu, aby se na úkonech sledování osob a věcí podílely podle paragrafu 158 d) i jiné subjekty mimo policejních orgánů, vám sděluji, že trestní řád tuto možnost nepřipouští. K policejním orgánům viz paragraf 12 odstavec 2) trestního řádu,“ konstatoval František Novotný.

Jan Hrbáček