Vedle reálného rizika bezdůvodného trestního stíhání hrozí zastupitelům i reálné riziko zaplacení náhrady škody způsobené hlasováním. Každý kandidát by si to měl uvědomit a rozhodnout se, zda služba obci v zastupitelstvu je skutečně tím pravým adrenalinovým zážitkem, do kterého se chce vrhnout a který chce se vším všudy prožít.
V několika svých předchozích článcích a rozhovorech jsem upozorňoval na vzrůstající trestní postih členů zastupitelstev měst a obcí. Vycházel jsem z údajů, které jsem shromáždil při přípravě Stanoviska Unie obhájců č. 3/2015 k této problematice. Upozorňoval jsem na riziko, že v budoucích volbách bude jen velmi málo občanů ochotných kandidovat do zastupitelstva, popř. stát se členem rady či dokonce starostou či primátorem. Upozorňoval jsem, že vzhledem k hranici trestní odpovědnosti 25000 Kč, popř. 500000 Kč znamená každé nesprávné hlasování jistotu trestního postihu. Dokládal jsem to statistikou, z níž vyplynulo, že z celkového počtu 100 trestně stíhaných zastupitelů, jejichž trestní řízení bylo pravomocně ukončeno, bylo shledáno vinnými pouze 24 z nich. Ostatní byli stíháni bezdůvodně.
Nyní bych rád upozornil jiný na bič nad hlavami zastupitelů, a to jejich občanskoprávní odpovědnost. Na rozdíl od úředníků – zaměstnanců obce, kteří odpovídají za vzniklou škodu pouze do výše čtyřapůlnásobku svého průměrného měsíčního výdělku (§ 257 odst. 2 zákoníku práce), odpovědnost zastupitelů nijak omezena není. Odpovídají tedy neomezeně. A vzhledem k hodnotám, o nichž rozhodují, a škodám, které mohou z jejich rozhodnutí vzniknout, může být každé hlasování pro zastupitele a jejich rodiny likvidační.
Případem, na nějž chci upozornit, je postup jedné pražské městské části proti bývalému starostovi. O co se jednalo?
Počátkem roku 2009 ukončila městská část spolupráci s dosavadním dodavatelem tepla pro vytápění bytů a teplé vody občanům v obecních bytech. Došlo totiž k nárůstu cen vody, s nímž radnice nesouhlasila a smlouvu vypověděla. Následně vyhlásila otevřené zadávací řízení na nového dodavatele. To se však protahovalo a bylo nutné zajistit plynulou dodávku tepla i teplé vody pro blížící se zimní sezónu. Městská část proto uzavřela narychlo a bez zadávacího řízení smlouvu s náhradním dodavatelem za ceny nižší, než účtoval předchozí dodavatel. Už jen tím ušetřila obecní kase za topnou sezónu kolem 3 milionů korun. Smlouva byla uzavřená na dobu určitou 2 měsíců a předpokládala, že do té doby bude zadávací řízení ukončeno. Když se tak nestalo, dalšími dodatky a dalšími rozhodnutími rady účinnost smlouvy vždy o 2 měsíce prodloužila, vždy s ohledem na stav otevřeného zadávacího řízení (celkem 17 dodatky).
ÚOHS neakceptoval vysvětlení městské části o naléhavosti situace a povinnosti obce zajistit občanům dodávku tepla a teplé vody. Dospěl k závěru, že městská část měla připravovat otevřené zadávací řízení již dříve, když se objevili první nedostatky ve spolupráci s původním dodavatelem tepla. Nejednalo se tedy o řešení náhle vzniklé situace, ale o situaci, kterou si městská část sama způsobila. Proto jí uložil pokutu 300.000 Kč, kterou zaplatila.
Městská část podala žalobu na bývalého starostu, který v radě pro uzavření smlouvy s novým dodavatelem hlasoval a následně smlouvy podepsal. A soud prvého stupně jí dal za pravdu a uložil bývalému starostovi částku rovnající se uložené pokutě městské části zaplatit. Své rozhodnutí opřel soud o zjištění, že podle rozhodnutí ÚOHS byla smlouva uzavřena v rozporu se zákonem a zaplacená pokuta představuje škodu, která je v příčinné souvislosti s porušením zákona (§ 420 občanského zákoníku). Dospěl k závěru, že za ní odpovídají společně a nerozdílně všichni členové rady, kteří pro uzavření smlouvy a její následné prodlužování formou dodatků hlasovali (§ 438 občanského zákoníku).
Shrnuto stručně, všichni zastupitelé, tím spíše členové rady a starosta, odpovídají za škodu, která obci vznikne v důsledku rozhodnutí, pro které jako zastupitelé nebo členové rady obce hlasovali. Odpovídají za ni společně a nerozdílně ti, kteří byli pro, a záleží jen na rozhodnutí obce, po kterém z nich a kolik bude obec vymáhat. Vzhledem k povinnosti obce spravovat řádně svůj majetek a vymáhat své pohledávky (§ 38 odst. 6 zákona o obcích), tak hrozí plošné vymáhání všech škod po zastupitelích. V případě pokut uložených ÚOHS je to již téměř jisté, i když o odvolání starosty proti citovanému rozsudku ještě nebylo pravomocně rozhodnuto.
Rizika spojená s prací zastupitele jsou natolik vysoká, že vyžadují legislativní změny. Takové, které by oddělili darebáky snažící se obohatit, od těch, kteří s plnou loajalitou pracují ve prospěch obce a možná udělali chybu. Například omezením jejich odpovědnosti za náhradu škody způsobenou hlasováním v orgánech obce stejně jako u obecních úředníků. Tedy u nedbalostního zavinění jen do určité výše.
Petr Toman, autor je advokát
