Třímilionovou pokutu za falšování vína potvrdil Nejvyšší správní soud. Vinařství Ludwig podle něj prodávalo vína deklarovaná jako moravská, která však podle odborných analýz neodpovídala původu. Soud zamítl kasační stížnost firmy a potvrdil závěry Státní zemědělské a potravinářské inspekce.
Nejvyšší správní soud potvrdil, že klíčovým důkazem byla izotopová analýza vína, která porovnávala složení vzorků s referenčními daty z evropské databanky. „Jedná se o důkaz odborný a přesvědčivý, neboť vína žalobkyně neobstála ve srovnání s referenčními vzorky z Evropské databanky vín s velkou mírou spolehlivosti,“ uvedl soud. Zároveň zdůraznil, že nešlo o hraniční případ, protože analyzovaná vína se od referenčních hodnot odchylovala naprosto zásadním způsobem.
Falšování původu i označení
Inspekce uložila vinařství pokutu už v roce 2022, protože firma uváděla na trh vína, která nebyla vyrobena z hroznů sklizených ve vinařské oblasti Morava, ačkoliv jejich původ takto deklarovala. Zároveň použila označení jakostní víno s přívlastkem i chráněné označení původu Morava, mikulovská v rozporu se zákonem. Podle soudu se tím dopustila falšování produktu, přičemž spor se týkal čtyř druhů vín a více než 50 tisíc lahví.
Vinařství namítalo, že soudy vycházely pouze z jediného přímého důkazu. Nejvyšší správní soud to odmítl s tím, že tento důkaz byl natolik přesvědčivý, že obstál i samostatně, a navíc jej podporovala řada nepřímých důkazů včetně dalších rozborů a kontrolních zjištění. Soud připomněl, že postačilo spolehlivě prokázat vlastnosti výsledného produktu, nikoli celý mechanismus jednání výrobce.
Mohlo by vás zajímat
Databáze zůstává neveřejná
Významnou část obrany vinařství tvořila kritika Evropské databanky vín a požadavek na zpřístupnění detailních údajů. Ani zde soud nevyhověl. Podle něj unijní pravidla neumožňují poskytovat veškeré informace o referenčních vzorcích, protože by to mohlo ohrozit kontrolní systém. „Neomezený přístup k veškerým informacím o referenčních vzorcích by totiž umožnil jejich zneužití například ke zjištění přípustné míry falšování,“ uvedl soud.
Firma se hájila tím, že odlišné složení vín mohly způsobit specifické podmínky v sedlecké lokalitě nebo závlaha. Soud tuto argumentaci odmítl a uvedl, že závlaha nemůže zvýšit podíl těžkých izotopů, ale naopak jej spíše snižuje. Neobstály ani vlastní laboratorní rozbory ani tvrzení, že společnost nikdy nezpracovávala zahraniční hrozny.
Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl a potvrdil pokutu 3 miliony korun i povinnost uhradit náklady laboratorních rozborů. Ředitel vinařství Ludvík Šlancar už dříve uvedl, že společnost s rozhodnutím nesouhlasí a zvažuje podání ústavní stížnosti.
