Třímilionovou pokutu za falšování vína potvrdil Nejvyšší správní soud. Vinařství Ludwig podle něj prodávalo vína deklarovaná jako moravská, která však podle odborných analýz neodpovídala původu. Soud zamítl kasační stížnost firmy a potvrdil závěry Státní zemědělské a potravinářské inspekce.
Nejvyšší správní soud potvrdil, že klíčovým důkazem byla izotopová analýza vína, která porovnávala složení vzorků s referenčními daty z evropské databanky. „Jedná se o důkaz odborný a přesvědčivý, neboť vína žalobkyně neobstála ve srovnání s referenčními vzorky z Evropské databanky vín s velkou mírou spolehlivosti,“ uvedl soud. Zároveň zdůraznil, že nešlo o hraniční případ, protože analyzovaná vína se od referenčních hodnot odchylovala naprosto zásadním způsobem.
Falšování původu i označení
Inspekce uložila vinařství pokutu už v roce 2022, protože firma uváděla na trh vína, která nebyla vyrobena z hroznů sklizených ve vinařské oblasti Morava, ačkoliv jejich původ takto deklarovala. Zároveň použila označení jakostní víno s přívlastkem i chráněné označení původu Morava, mikulovská v rozporu se zákonem. Podle soudu se tím dopustila falšování produktu, přičemž spor se týkal čtyř druhů vín a více než 50 tisíc lahví.
Vinařství namítalo, že soudy vycházely pouze z jediného přímého důkazu. Nejvyšší správní soud to odmítl s tím, že tento důkaz byl natolik přesvědčivý, že obstál i samostatně, a navíc jej podporovala řada nepřímých důkazů včetně dalších rozborů a kontrolních zjištění. Soud připomněl, že postačilo spolehlivě prokázat vlastnosti výsledného produktu, nikoli celý mechanismus jednání výrobce.
Databáze zůstává neveřejná
Významnou část obrany vinařství tvořila kritika Evropské databanky vín a požadavek na zpřístupnění detailních údajů. Ani zde soud nevyhověl. Podle něj unijní pravidla neumožňují poskytovat veškeré informace o referenčních vzorcích, protože by to mohlo ohrozit kontrolní systém. „Neomezený přístup k veškerým informacím o referenčních vzorcích by totiž umožnil jejich zneužití například ke zjištění přípustné míry falšování,“ uvedl soud.
Firma se hájila tím, že odlišné složení vín mohly způsobit specifické podmínky v sedlecké lokalitě nebo závlaha. Soud tuto argumentaci odmítl a uvedl, že závlaha nemůže zvýšit podíl těžkých izotopů, ale naopak jej spíše snižuje. Neobstály ani vlastní laboratorní rozbory ani tvrzení, že společnost nikdy nezpracovávala zahraniční hrozny.
Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl a potvrdil pokutu 3 miliony korun i povinnost uhradit náklady laboratorních rozborů. Ředitel vinařství Ludvík Šlancar už dříve uvedl, že společnost s rozhodnutím nesouhlasí a zvažuje podání ústavní stížnosti.
