Obamova administrativa se bojí zneužití biotechnologií, píše Foreign Affairs

Americký prezident Barack Obama. Foto: zdroj Facebook.com

Craig Venter byl vůbec prvním člověkem, kterému se podařilo vytvořit syntetickou kopii živého organismu. Vytvořil umělý virus (konkrétně bakteriofág Phi X174) a podle stejného postupu se mu později podařilo vytvořit umělou bakteriální buňku. Chemicky syntetizoval genom bakterie a vsunul ho do jiného druhu bakterie, z které předem odstranil její dědičnou informaci. Nejdříve se tedy stala neživotaschopnou a po vsunutí syntetické dědičné informace ožila a byla schopná se stravovat a rozmnožovat.

Venter tuto novou metodu nazval syntetickou genomikou, prostřednictví níž je možné z modelu DNA vytvořeného na počítači posléze vytvořit reálné DNA pro konkrétní účely. Časopis Foreign Affairs cituje Ventera, který říká, že „neexistuje jediný aspekt lidského života, který nemá potenciál, aby byl v budoucnu pomocí moderních technologií kompletně přetransformován“.

Laurie Garrett, držitelka Pulitzerovy ceny v oblasti vědecké žurnalistiky, pro Foreign Affairs napsala, že krátce poté, co Venter se svým týmem úspěšně vytvořil umělý virus, zadal vypracování studie, která měla určit možné dopady syntetické genetiky pro národní bezpečnost a veřejné zdraví. Výsledná zpráva varovala před dvěma problémy. Prvním takovým problémem bylo, že praktikování syntetické biologie se stalo natolik finančně nenáročné a jednoduché, že vědci, kteří se jí zabývali, již nebyli dostatečně vzdělanými biology. Vyvstaly proto obavy ohledně dodržování etiky, profesionálních standardů a bezpečnosti v daném oboru. Druhým problémem bylo to, že existující standardy byly zastaralé a mnoho mladých vědců s nimi nebylo vůbec seznámeno.

Venter předpověděl, že s klesajícími náklady na praktikování syntetické biologie se bude zvyšovat zájem o obor a budou čím dál tím více vyvstávat etické a praktické problémy. Jeho tým byl dokonce mnohem prozíravější, než sám čekal.

Díky vzniku nové oblasti biologie, které se v literatuře přezdívá „získání funkce“ (gain of function, GOF), se v oblasti syntetické genomiky vyskytla celá řada nových možností, výzev a hrozeb pro národní bezpečnost. Ve světě se proto začalo hovořit o hrozbě globálního bioterorismu, nutnosti prevence a zajištění tzv. biobezpečnosti.

Dilema dvojího užití

K poukázání na problematiku dvojího užití vybírá Foreign Affairs Fritze Habera, který svým objevem velkovýroby amoniaku přispěl jak k revoluci v zemědělství a vzniku moderních hnojiv, tak i k vytvoření chemické zbraně, která byla německou armádou využita během první světové války. Dalším příkladem je pak revoluční teorie relativity Alberta Einsteina, kterou sice přispěl k odhalení záhady vesmíru, ale zároveň položil základy ovládnutí jaderné energie a následnému vytvoření jaderné bomby.

Obavy o zboží dvojího užití se rozšířily zejména v několika posledních letech. A to zejména kvůli výzkumu v oblasti GOF (gain of function), který si klade za cíl bojovat proti potenciálním hrozbám tím, že je nejdřív uměle vytvoří v laboratoři. V září roku 2012 Ron Fouchier z Erasmus Medical Center v Rotterdamu oznámil, že našel cestu, jak přeměnit virus H5N1, který téměř výhradně napadá pouze ptactvo, na virus chřipky, která by byla přenosná z člověka na člověka. V té době bylo známo pouze 565 lidí, kteří byli nakaženi virem H5N1. Nejspíše z kontaktu s ptactvem. Z celkového počtu nakažených lidí zemřelo celkem 331, čili 59 %. Pro srovnání – španělská chřipka z roku 1918 měla úmrtnost pouze 2,5 %. I přes toto relativně nízké procento úmrtnosti měla nakonec na svědomí okolo padesáti milionů obětí. Možné důsledky rozšíření viru H5N1 tudíž vypadaly téměř katastroficky.

Pozitivním faktem bylo, že se virus ještě netransformoval do té podoby, ve které by byla možná přímá nákaza z člověka na člověka. Fouchier však prozradil, že jeho holandská skupina experimentovala s virem do té míry, až jím bylo možné infikovat fretky. Proces vědci opakovali až do chvíle, kdy získali virus, který byl vzduchem přenosný z jednoho savce na druhého.

„Jedná se o velmi nebezpečný virus“, cituje Foreigh Affairs Fouchierův výrok pro časopis Scientific American. S podobnou modifikací virů vědec vyslovuje souhlas i do budoucna. Dle jeho názoru by totiž mohly pomoci identifikovat nejnebezpečnější formy chřipkových virů v přírodě, určit cíle pro vývoj vakcín a připravit svět na možnost, že by se H5N1 začala přenášet vzduchem.

Nedlouho po Fouchierově oznámení se k podobným pokusům přiznal i Yoshihiro Kawaoka z univerzity ve Wisconsinu. Tento virolog oznámil, že vyrobil formu H5N1, která byla přenosná vzduchem na fretky. Kawaoka však zdůraznil, že přijal určitá preventivní opatření v takové podobě, aby virus nebyl příliš škodlivý pro lidi. Dlužno říci, že oba vědci své experimenty prováděli v laboratořích vysokého stupně biologického zabezpečení, tedy stupně 3 (nejvyšším je stupeň 4).

I navzdory preventivním opatřením, která vědci přijali, se ve světě rozhořela obrovská diskuze nad tím, zda-li se tyto pokusy dají vůbec nějak obhájit. V USA vznikla Národní vědecká rada pro biobezpečnost, která v roce 2011 navrhla, aby metody, které byly využity při těchto experimentech, nebyly nikdy publikovány. Komise se totiž obávala, že by to mohlo sloužit jako návod pro teroristy. Práce obou vědců nakonec publikovány byly, a to v jejich kompletní podobě.

Globální řešení?

Za poslední dva roky Světová zdravotnická organizace (WHO) pořádala dva summity, které měly najít globální řešení pro problémy, které vypluly na povrch zejména díky výše zmíněným experimentům s H5N1. Hlavní obavou WHO totiž bylo, aby země dodržovaly dané předpisy a nařízení o sdílení informací a eventuálním rozšíření nákazy. Vyjednání těchto předpisů trvalo dlouhá léta, avšak již po jejich ratifikaci je některé země začaly porušovat.

Drew Endy ze Stanfordské univerzity upozorňuje, že dvě procenta americké ekonomiky již nyní pocházejí z genetického inženýrství a syntetické biologie. Tento sektor roste ročně o dvanáct procent, jak informuje Foreign Affairs.

Mnoho současných studentů vidí v genetickém inženýrství existujících forem života a ve vytváření těch nových budoucnost. V roce 2004 vznikla mezinárodní soutěž, ve které se ve vytváření nových forem života utkávají studenti vysokých škol. Nedávno byla tato soutěž zpřístupněna i žákům škol středních. V roce 2013 se do soutěže přihlásilo více než 190 studentů ze 34 zemí světa. To, co se jedné generaci zdálo jako sci-fi, se jeví té další jako normální věc.

1
2
Sdílejte
Předchozí článekZákon o DNA dostal druhou šanci
Další článekReálný svět není Kriminálka Miami, říká forenzní expert
Tomáš Sazima
Absolvent Vyšší odborné školy publicistiky v Praze. V médiích se pohybuje od roku 2007. Nejprve pracoval jako editor stránky v Pražském deníku, kde získal první zkušenosti s chodem redakcí tištěných deníků. Posléze krátce pracoval jako editor domácího zpravodajství na serveru Lidovky.cz. Na jaře 2009 přešel "na druhou stranu" a stal se zaměstnancem sekce PR a marketingu ČSSD. Zde prošel povětšinou jako člen volebního štábu kampaně k volbám do Evropského parlamentu (2009), do Poslanecké sněmovny (2010), do Senátu a zastupitelstev měst a obcí (2010). V rámci Poslanecké sněmovny P ČR spolupracoval s řadou poslanců klubu sociální demokracie. V roce 2010 se podílel na vzniku a spuštění názorového webového projektu VašeVěc.cz. V roce 2011 se stal tiskovým mluvčím strany bývalého premiéra Jiřího Paroubka LEV 21. Zde se podílel zejména na koordinaci kampaní do zastupitelstev krajů (2012) a do poslanecké sněmovny (2013). Od začátku roku 2014 se pohybuje na volné noze a působí jako mediální poradce.