Sobota, 4. prosince, 2021

Týden v české justici: Spor mezi právníkem Hasenkopfem a Hradem neskončil

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Jak česká média referovala v uplynulém týdnu o dění v české justici? Ve spolupráci se společností HI-LIGHTS Česká-justice.cz přináší pravidelné týdenní shrnutí důležitých událostí. Zároveň jsme pro vás připravili i přehled očekávané agendy následujícího pracovního týdne.

Uplynulý týden se pozornost médií soustředila především na tři témata. Zpočátku týdne to byl spor mezi právníkem Pavlem Hasenkopfem a Kanceláří prezidenta republiky ohledně autorství amnestie. Obě strany dospěly v pondělí ke smíru, v rámci něhož Kancelář prezidenta republiky uvedla na pravou míru dřívější tvrzení kancléře Vratislava Mynáře a prezidenta Miloše Zemana. Tentýž den však Mynář na tiskové konferenci, kterou přenášela Česká televize, řekl, že „je naprostá hloupost, že by prezident Miloš Zeman uznal svoji chybu, protože žádnou neudělal. (…) Pokud by ve smíru mělo být uvedeno, že není spolutvůrcem amnestie, nikdy bych jako kancléř s tímto smírem nesouhlasil.“ Hasenkopf na to reagoval slovy, že vyjádření kancléře je výsměchem nejen jemu, ale i práci soudu a na Mynáře podá trestní oznámení pro pomluvu. Všechny aspekty sporu ve středu detailně popsal Hasenkopf na serveru Česká justice.

Poslanci ve středu rozhodli, že se novela služebního zákona vrátí do druhého čtení. Mezi poslanci napříč politickým spektrem panuje pozitivní očekávání ohledně budoucího schválení. Sněmovna bude o novele jednat začátkem září, do Senátu by ji poslanci chtěli poslat do 10. září. „Výsledkem může být relativně dobrý služební zákon, který ale neodpolitizuje státní správu“, nechal se ve vysílání ČT slyšet redaktor MF DNES Jan Němec.

Nejhlasitější kritika zaznívá od prezidenta Miloše Zemana, který již dříve zpochybnil roli politických náměstků, kteří jsou součástí dohodnuté verze služebního zákona. Prezident kvůli nim dokonce hrozí vetem. Jana Havligerová (E15) či Jiří Leschtina (Hospodářské noviny) však ve svých komentářích existenci politických náměstků obhajovali a Zemanovy argumenty odmítali. Prezidentova veta se příliš neobává premiér Bohuslav Sobotka /ČSSD/, podle kterého bude i po případném vetu dostatek času jej přehlasovat. Sobotkova slova parafrázovaly např. servery iDNES.cz či iHNed.cz.

Třetím významným tématem týdne byla novela občanského zákoníku. Hned v několika článcích se jí v úterý věnovaly Hospodářské noviny, které mimo jiné publikovaly rozhovor s náměstkem ministryně spravedlnosti Robertem Pelikánem. Ten v interview zdůraznil, že navrhované změny jsou reakcí na poznatky z praxe. Z konkrétních změn pak Pelikán jmenoval např. odstranění tzv. teorie fikce právnických osob, kterou do zákoníku vepsal Karel Eliáš.

Svůj pohled na nový občanský zákoník v tomtéž vydání listu představil také místopředseda Nejvyššího soudu Robert Fiala, podle kterého byl někdy koncipován až „brutálně pravicově a sociálně necitlivě.“ Svoji kritiku zaměřil Fiala především na dědické právo. Dále Fialovi vadí přílišná politizace občanského zákoníku a doufá, že změny, které přijdou, budou dělány uvážlivě a nepopulisticky.

Kritici plánovaných změn dostali v Hospodářských novinách prostor v pátek. Např. děkanka právnické fakulty v Olomouci Milana Hrušáková se vyjádřila v tom smyslu, že plánované změny jsou nefér vůči uživatelům zákoníku. S ostřejší kritikou přišel profesor Ivo Telec. „Není normální, že pár lidí, kterým jde jen o jejich ego, ten zákoník otáčí někam úplně jinam,“ řekl listu Telec.

Jan Januš se v aktuálním vydání týdeníku Ekonom podrobně zabýval finančními náklady v souvislosti s novým občanským zákoníkem. Januš připomněl dřívější průzkum Hospodářské komory, podle něhož firmy zaplatily miliardy korun. V řádech miliónů se pak pohybovaly náklady jednotlivých bank. Naopak zvýšení tržeb přinesl nový občanský zákoník advokátním kancelářím. Januš mj. upozornil, že kancelář Havel, Holásek & Partner zvýšila od listopadu 2013 do ledna 2014 tržby o 20 %.

Ombudsmanka Anna Šabatová uprostřed týdne vyslovila názor, že zákaz nošení muslimských šátků jako náboženského symbolu je diskriminační. Toto stanovisko vyvolalo bouřlivou diskuzi napříč mediální a politickou sférou. Politici častěji vyjadřovali nesouhlas se Šabatovou. Názor některých z nich přinesly čtvrteční Lidové noviny. Ombudsmanka o svém rozhodnutí hovořila např. ve čtvrtečních Událostech, komentářích na ČT. Server Česká justice dále zaujalo vyjádření ombudsmanky o tom, že občanům EU žijícím v ČR je v rozporu se Smlouvou o fungování EU upíráno volební právo ve volbách do obecních a krajských zastupitelstev.

Deník Právo v úterý referoval o výběru předsedy Krajského soudu v Ústí nad Labem. Mezi uchazeči je i předseda mělnického okresního soudu Jan Veselý, kterého do této funkce již v červenci na základě protestů z řad severočeských soudců odmítl jmenovat prezident Miloš Zeman. Podrobnosti o důvodech nejmenování Veselého přinesly ve středu Lidové noviny. Své námitky Veselý shrnul v dopisu Soudcovské radě, jehož plné znění zveřejnil server Česká justice.

Kateřina Surmanová psala v pondělních Hospodářských novinách o kritice, kterou sklízí Ministerstvo vnitra za úpravu dvou klíčových zákonů zákona o svobodném přístupu k informacím a zákona o registru smluv. U návrhu zákona o registru smluv vychází kritika především od autora původního znění Jana Farského. Ten se bojí menší transparentnosti pozměněného návrhu vycházejícího z dílny ministerstva vnitra. Proti změnám se staví i občanské iniciativy.

Příloha Lidových novin „Právo a justice“ v pondělí upozornila na nestandardní postup při výběru předsedy Okresního soudu v Novém Jičíně. Na tento post kromě mladého soudcovského funkcionáře Vladimíra Poláka kandiduje také bývalý komunistický soudce a dnes místopředseda ostravského krajského soudu Vít Veselý. List si všímá především podezřelého způsobu ustavení komise, která kandidáty posuzovala.

Na statistiky ohledně průměrné doby trvání soudního sporu, které minulý týden publikoval deník MF DNES, reagoval bývalý šéf Soudcovské unie Tomáš Lichovník. Podle něj jsou sice nelichotivé výsledky pravdivé, nicméně je nutné brát v potaz i nárůst počtu nových sporů, který byl oproti předchozímu roku více jak třetinový. Reakci Lichovníka přinesla MF DNES ve čtvrtek v článku, kde rovněž porovnávala počet civilních kauz v ČR a zahraničí.

Ministryně spravedlnosti Helena Válková bude chtít od státní žalobkyně Jany Hercegové vysvětlení ohledně možného podezření týkajícího se zametání kauz propojených s vlivným lobbistou Romanem Janouškem. Podrobnosti přineslo úterní vydání deníku Právo. Na potenciální maření vyšetřování případů spojených s lobbistou Janouškem ze strany Hercegové poukázalo vyšetřování ÚOOZ v kauze Jany Nečasové (dříve Nagyové). Sama Hercegová to v pondělním rozhovoru pro Právo zcela odmítla a poukázala na fakt, že právě Městské státní zastupitelství v Praze překvalifikovalo dopravní nehodu, při níž Janoušek srazil svým vozem cizinku, z ublížení na zdraví na pokus o vraždu.

Z advokátní kanceláře White & Case odchází Richard Singer. Působil jako ředitel strategických projektů pro Evropu, Střední východ a Afriku. Nově bude Singer pracovat ve firmě Dentons. Týdeník Euro dále připomněl, že 25. partnerem kanceláře Havel, Holásek & Partners se stal Lukáš Syrový. Personálním přesunům se věnovaly i pondělní Hospodářské noviny, které zmínily, že do advokátní kanceláře Švehlík & Mikuláš nastoupila Marie Adamová, která bude mít na starost péči o zákazníky.

OČEKÁVANÁ AGENDA

2.9.2014 Začíná 14. schůze Poslanecká sněmovny. Na programu je druhé a třetí čtení bude tzv. služební zákon.
3.9.2014 Na programu schůze vlády je mj. novela některých zákonů v souvislosti s účinností rekodifikace soukromého práva nebo novela občanského soudního řádu.
3.-5.9.2014 Koná se výjezdní zasedání ústavně právního výboru ve Špindlerově Mlýně. Členové výboru budou diskutovat mj. o návrhu zákona o státním zastupitelství či o přípravách nového občanského soudního řádu.

 

hi-lights banner oficiální

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY