European Voice: Řecko vede Evropu, zázraky se nečekají

Řecko se počátkem ledna ujalo půlročního předsednictví v Radě EU. Foto: gr2014.eu

Začátkem letošního roku se pomyslného vedení Evropské unie prostřednictvím předsednictví v Radě Evropské unie ujalo Řecko. Co bude šestiměsíční vedení Evropy znamenat pro budoucí vývoj na kontinentu a jaké hlavní otázky před řeckým předsednictvím stojí? Tím se zabývá článek týdeníku European Voice z konce minulého roku od Tobyho Vogela.

Paradoxní je, že na další vyjednávání o bankovní unii – největším projektu Evropské unie od vzniku společné měny euro – bude v následujícím půlroce dohlížet právě Řecko. To se totiž v minulých letech stalo symbolem ekonomické krize v Evropě. Projekt bankovní unie si přitom klade za cíl zabránit do budoucna podobným problémům, se kterými se potýká právě Řecko.

„V době posledního předsednictví Řecka v Radě Evropské unie došlo k přijetí tzv. Soluňské agendy, která stanovila soubor návrhů k dosažení integrace západobalkánských zemí do EU. Rovněž také došlo k přijetí návrhu Smlouvy o Ústavě pro Evropu, jejíž neúspěch později vedl k vytvoření Lisabonské smlouvy,“ shrnuje výsledky posledního předsednictví Řecka European Voice. Nyní lze ovšem očekávat, že řecké předsednictví nic tak důležitého oproti roku 2003 nepřinese.

Změny ve vedení EU? Nepravděpodobné

Euroepean Voice mimo jiné cituje Evangela Venizelose, řeckého vicepremiéra a ministra zahraničních věcí, který kritizoval politiku Evropské unie, zejména pak vedení eurozóny a dominanci Německa. Venizelos tuto německou dominanci dává do kontrastu se současným řeckým a nadcházejícím italským předsednictvím, které by dle něj mohlo předznamenat – slovy Venizelose – „jiný, alternativní směr“, kterým by se EU mohla v budoucnu ubírat. Venizelos také zdůraznil, že hlavní priority řeckého prezidentství, tedy růst, zaměstnanost a sociální soudržnost, jsou propojené s jejich národními zájmy.

Autor článku Europian Voice Toby Vogel ovšem podotýká, že je velmi málo pravděpodobné, že by se Řecko během svého předsednictví pokusilo či že by dokonce dosáhlo změny ve vedení Evropské unie. Faktem je, že Řecko má velmi slabou pozici na to, aby dosáhlo nějaké zásadní a trvalé změny. Země, které se díky rotačnímu principu prezidentství dostanou do vedení EU, jsou často ochromeny silami, které se vymykají jejich kontrole. Nicméně fakt, že řecký vicepremiér Venizelos pokládal za důležité tuto alternativu vyzdvihnout, by mohl naznačovat, že by nakonec skutečně mohlo jít o předsednictví, které by určitou změnu přinést mohlo.

Kontroverzní témata

European Voice dále upozorňuje, že Řecko bude mít za úkol dořešení několika velmi kontroverzních témat. Příkladem může být problematika biopaliv, břidlicového plynu či rybolovného průmyslu. Podle návrhu předloženého Litvou by mělo dojít ke zvýšení limitu podílu biopaliv první generace v dopravě ze současných pěti na sedm procent. Tento kompromisní návrh rovněž ruší požadavky na nutnost vedení účetnictví pro nepřímé využívání půdy (Indirect land-use change – ILUC), které by mohlo vést ke zvyšování emisí. Ze strany environmentálních aktivistů byla právě za tento svůj přístup k biopalivům Litva během svého nedávno ukončeného předsednictví v Radě EU opakovaně kritizována.

European Voice dále informoval o tom, že Evropský parlament již v září minulého roku hlasoval o zavedení přísnějších omezení v oblasti biopaliv, než původně navrhovala Komise. Středopraví poslanci Evropského parlamentu však zpravodajce Corinne Lepageové neposkytli mandát k vyjednáváním se členskými státy. Proces se nyní nachází ve fázi druhého čtení, kdy má EP čtyři měsíce na to, aby rozhodl, zda návrh Komise přijme, či se pokusí o vyjednání kompromisu.

Pokud se poslanci Evropského parlamentu rozhodnou bojovat, Řecko se během svého předsednictví bude muset o kompromis pokusit. A to dřív, než v dubnu 2014 skončí volební období současného Evropského parlamentu. Jeho nové složení budou občané členských států EU vybírat koncem května letošního roku.

V případě břidlicového plynu European voice uvádí, že Řecko je jedním z těch členských států Evropské unie, které se pozitivně staví k vyhledávání nových ložisek. Naleziště břidlicového plynu se mají nacházet jak na západě Řecka, tak rovněž na některých z Egejských ostrovů. Některé další členské země, například Francie a Bulharsko, jsou však striktně proti procesu hydraulického štěpení, kterým se plyn z břidlic získává. Řecko tak bude stát v čele rozhovorů, které mají v roce 2014 vést ke stanovení rámce pro předpisy k těžbě břidlicového plynu a ochrany životního prostředí.

Dalším tématem, které bude Řecko v první polovině letošního roku řešit, budou revize směrnic o posuzování vlivů na životní prostředí.

Rybolov má být v průběhu celého předsednictví jednou z řeckých priorit. Řekové se po převzetí vedení EU musí zabývat hned několika tématy.

Například se bude jednat o systému udělování licencí pro hlubokomořský rybolov, jehož zpřísnění v roce 2012 navrhl EP.  Mělo by také dojít k zákazu užívání určitých typů techniky, bez ohledu na druh ryb, na který by se členské země zaměřovaly. V listopadu 2013 však členové Výboru pro rybolov v Evropském parlamentu hlasovali za celkové zrušení tohoto zákazu. Podle jejich nového návrhu by se nová omezení měla týkat pouze ohrožených mořských oblastí.

Dalším tématem, kterým se Řekové budou muset nutně zabývat, bude nová dohoda o rybolovu mezi EU a Marokem. Její první návrh byl v EP zamítnut, jelikož znevýhodňoval místní rybáře. Nová dohoda byla podpořena Výborem pro rybolov EP v listopadu 2013.

Pro Řecko je sice rybolovný průmysl důležitý, ale ani jeden z těchto problémů se ho přímo netýká, protože se oba vztahují pouze k Atlantickému oceánu a k marockým vodám, ve kterých rybaří zejména Španělé, Portugalci a Francouzi.

-red-