Neděle, 24. října, 2021

Zpověď advokátky, které odposlechy ničí život

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Už déle než rok se Výbor pro odbornou pomoc a ochranu zájmů advokátů při České advokátní komoře (ČAK) zabývá případem brněnské advokátky JUDr. D.S., které je manipulováno s elektronickou komunikací. „Situace, ve které se ocitla, ji bytostně ničí,“ uvedl již dříve pro Českou justici předseda výboru JUDr. Marek Nespala. JUDr. D.S. se rozhodla svůj příběh zveřejnit jako varování nejen advokátům, ale všem občanům.

Pokud je v této zemi někdo policejně odposloucháván nebo sledován, ve skutečnosti se to nikdy nedozví, a nedozví se ani důvody, proč byly odposlechy nasazeny, vyplývá z toho, co advokátka říká. Vše začalo před třemi lety, v roce 2011. Advokátka se znala s provozovatelem svého systému wifi. Ten ji jednoho dne upozornil, že z brněnské policejní operativy přišla žádost o sdělení, kdo je majitelem IP adresy, která byla její. Dokument ji ukázal proto, že ji znal jako slušného člověka. Advokátka z papíru vyčetla jméno policisty – žadatele a kontaktovala ho.

„Zavolala jsem mu a on byl značně překvapen,“ říká subtilní žena, která trvá na tom, že její jméno i podoba musí zůstat skryta, protože její data jsou ve skutečnosti daty jejích klientů. „Pak mi sdělil, že nevěděl, na koho to bylo nasazené, koho se týkal dotaz, že nevěděl, že jsem advokátka. A hlavně, že k tomu měl povolení soudce.“ Výsledkem byla výhrůžka sankcí až ve výši jednoho milionu dotyčnému provozovateli wifi systému za vyzrazení údajných důvěrných informací.

Proč se někdo zajímá o moji osobu? Z čeho jsem podezřelá nebo kdo v mém okolí a z čeho je podezřelý? začala si klást otázky a obrátila se na soudce, který měl vydat povolení. Na písemný dotaz neobdržela půl roku žádnou odpověď. Tu dostala až na stížnost, ve které jí dal soud za pravdu, že měla obdržet odpověď. Nic více se nedozvěděla.

V roce 2012 vznesla dotaz ke Stálé komisi pro kontrolu použití odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, použití sledování osob a věcí a rušení provozu elektronických komunikací při Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. V odpovědi, kterou obdržela, stálo, že „policie zákon neporušila“. V té době se jí začaly ztrácet e-maily ze schránky, části dokumentů v elektronické komunikaci byly pozměňovány až k nečitelnosti a telefon začal někdy odmítat její SIM kartu. Vystřídala všechny operátory, začala měnit karty, ale vždy po měsíci se vše vrátilo.

Obrátila se na IT techniky, operátora a nakonec i na soudního znalce v oboru telekomunikací a IT, který dospěl k závěru, že je „naklonovaná“, tedy někdo se naboural do jejího ID. V přehledu telekomunikačních služeb od operátora se pak podle ní začaly objevovat časy a služby, které nepoužila. Na její stížnost operátor odpověděl: Zneužití telekomunikačních služeb je v kompetenci policie, doporučujeme obrátit se na policii.

V roce 2013 se se svým problémem obrátila na Policejní prezidium. Obdržela odpověď, že policie nezjišťuje a neví, jaká je profese odposlouchávaného, neboť monitoruje pouze číslo a více sdělit nemůže, protože nezná čísla konkrétních lidí. Totéž se týká IP adresy.

Na dotaz, zda existuje motiv, proč by ji kdokoli sledoval, zda má nějaké exponované případy, zda nemá s někým spor, zda má urovnané rodinné poměry nebo zda snad nemá dluhy, zda se jí někdo nemstí, zda ji nepronásleduje stalker, odpovídá, že dělá právo na místní úrovni, žije v normálních poměrech bez dluhů a sporů a není si vědoma, že by znala jakékoli důležité, zajímavé pro kohokoli užitečné informace. O klientech a jejich věcech zásadně nikdy nehovoří, jak jí ukládá advokátní tajemství.

Loni v listopadu podala trestní oznámení do záznamu, výsledek zatím nezná. „Situace mně omezuje řádný výkon advokacie, jde o cílený a účelový útok neznámé osoby nebo osob,“ uvedla na policii.“ Zatím všichni, včetně policie se shodli, že to není technická záležitost a že těch náhod a událostí je trochu moc, říká. Už delší dobu chrání své informace a informace klientů prostřednictvím hesel s dvaceti pěti znaky. „Myslela jsem si, že tohle bylo možné jen za bývalého režimu. Lidé nevědí, co se děje a měli by to vědět,“ dodává.

Na otázku, zda třeba nepropadla pátrání po tom, co se jí před třemi lety v roce 2011 velmi hluboce dotklo, totiž po důvodech policejního a soudně povoleného sledování její IP adresy, aniž by jí kdokoli od té doby řekl důvod sledování, uznává, že je to možné. Všechny ty věci se však dál dějí, dodává s tím, že nyní je podezřívavá i vůči sousedům, zvláště když jednoho začala vídat několikrát po sobě na stejných místech, kde měla například schůzku, o které nikdo další nevěděl. Podle ní si také předseda Výboru Marek Nespala myslí, že celá záležitost, ať už za ní stojí kdokoli, je nějak vázána na místo, kde žije.

Zatímco Výbor na odbornou pomoc a ochranu zájmů advokátů shromažďuje k celé věci důkazy, znalci a další lidé jsou přesvědčeni, že ukončit tento podle advokátky teror může jen ten, kdo sám stál na samém začátku příběhu v roce 2011, tedy policie.

Irena Válová

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY