Ústavní soud řeší návrh na zrušení části zákona o archivnictví

Lustrace budily pozornost při jmenování nynější vlády ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL. Šéf ANO a nynější ministr financí Andrej Babiš totiž nepředložil lustrační osvědčení. Ilustrační foto

Ústavní soud (ÚS) má na stole návrh na zrušení části zákona o archivnictví, která usnadňuje historikům přístup k informacím z dob nacistické i komunistické totality. Podal jej v březnu Nejvyšší soud. Vadí mu zejména možnost zveřejnění osobních údajů lidí, kteří se jako sledované osoby dostali do spisového materiálu Státní bezpečnosti. Návrh dostal na starost soudce zpravodaj Jiří Zemánek. Zatím o něm nebylo rozhodnuto, řekla mluvčí ÚS Miroslava Sedláčková. 

Napadené ustanovení říká, že podmínka předchozího vyrozumění ani písemného souhlasu žijících osob s nahlížením do archivních fondů se netýká konkrétních typů dokumentů. Jde o archiválie vzniklé před 1. lednem 1990 z činnosti vojenských soudů a prokuratur všech stupňů, bezpečnostních složek, některých soudů, Národní fronty, dále na archiválie německé okupační správy a dokumenty, které již dříve měly veřejnou povahu. Historici tak s nimi mohou volně pracovat. 

Nejvyšší soud řeší případ muže, který od státu žádá odškodnění 300.000 korun za to, že archiv zpřístupnil České televizi citlivé osobní údaje ze svazku vedeného na něj komunistickou Státní bezpečností. Soud řízení o mužově dovolání přerušil a obrátil se na ústavní soudce. Plénum by nyní mělo zodpovědět, zda právní úprava neodporuje ústavnímu pořádku. 

Podle Nejvyššího soudu existuje disproporce mezi zákonem o archivnictví a zákonem o zpřístupnění svazků vzniklých činností bývalé Státní bezpečnosti. „Citlivé osobní údaje ve spisech o agentech a spolupracovnících StB jsou chráněny více než osobní údaje ve svazcích vzniklých činností bývalé StB, tedy může docházet ke zveřejnění údajů osob, které se jako osoby pronásledované dostaly do spisového materiálu,“ uvedl mluvčí soudu Petr Knötig. 

Pokud by ÚS do zákona o archivnictví zasáhl, zkomplikoval by zřejmě historikům práci. Na sociální síti Facebook na to upozornil Mikuláš Kroupa, ředitel nevládní organizace Post Bellum. „Pakliže zkoumáme nějaký příběh z doby druhé světové války nebo komunismu, nemusíme se dožadovat písemného svolení osob, kterých se týkají, abychom se mohli dostat k nutným archivním dokumentům,“ napsal Kroupa. Obává se toho, že po případném zásahu ÚS budou historici, novináři či dokumentaristé pracovat se začerněnými dokumenty, z nichž nebude možné identifikovat konkrétní osoby. 

Rozhodnutí ÚS nelze předjímat. V minulosti však soud v nálezu potvrzujícím činnost Ústavu pro studium totalitních režimů zdůraznil nutnost objektivního zkoumání minulého režimu, jehož obraz je stále zkreslený dřívější propagandou a cenzurou.

-čtk-