Sobota, 28. května, 2022

Koalice asi ještě bude měnit svou novelu služebního zákona

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Koalice asi ještě bude měnit svou novelu služebního zákona. Ze státní služby zřejmě vyloučí generální štáb armády, předsedu Českého statistického úřadu a zruší možnost snížit úředníkům osobní příplatek kvůli úsporám. Na žádost ministerstva zahraničí by mělo být úředníkům uznáváno vysokoškolské vzdělání na sovětském Státním institutu mezinárodních vztahů v Moskvě (MGIMO). Pravděpodobně uspějí i některé návrhy opozice.

Podle ministra pro legislativu Jiřího Dienstbiera (ČSSD) se nejedná o zásadní změny, ale spíše o drobné úpravy.  Služební zákon chce mimo jiné stanovit jasná pravidla pro odměňování úředníků, způsob jejich jmenování a odvolávání a vymezit kompetence politiků a státního aparátu. 

Náměty na úpravu novely ve středu projednával sněmovní ústavně-právní výbor. Debatu přerušil do pátku, kdy by o nich už mohl hlasovat. Poslanci o novele služebního zákona mají rozhodnout na sněmovní schůzi, která by měla začít v polovině července. Svolána zatím není. 

Současná podoba služebního zákona by podle informací z výboru obecně neuznávala vysokoškolské vzdělání na politických a bezpečnostních školách v bývalém Sovětském svazu. Ministerstvo zahraničí ale poukazuje na to, že MGIMO v minulosti vystudovala část českých diplomatů, kteří slouží dosud. „Znamenalo by to ohrožení výkonu zahraniční státní služby do budoucna,“ řekla poslancům náměstkyně ministra pro legislativu Kateřina Valachová. 

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) se kloní k uznávání vzdělání na moskevském institutu. „Dokážu si představit, že bychom takovéto vzdělání uznávali,“ řekl v České televizi. Řada absolventů moskevské školy podle předsedy vlády tvoří špičkovou část české diplomacie a v uplynulých 25 letech pracovali pro české pravicové i levicové vlády. „Já bych nerad uplatňoval princip kolektivní viny, každý z těch absolventů má svůj vlastní individuální příběh,“ řekl premiér. 

Koalice chce také ještě změnit proceduru systemizace státních úřadů, složení komisí pro výběr vedoucích úředníků a úřednické zkoušky. Podle Dienstbiera se zvažuje, že by ministři měli možnost nominovat část komise pro výběr šéfů některých správních úřadů. „Diskutujeme také o větší prostupnosti úředníků na nižších pozicích,“ řekl po jednání vlády Diestbier. 

Komunisté patrně uspějí s návrhem, podle kterého nebude pod služební zákon spadat předseda Českého statistického úřadu. Valachová s tím vyslovila „věcný souhlas“. Šéf ČSÚ by tím měl stejné postavení jako předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, uvedla. Dienstbier ale odmítá, aby byl vyňat celý ČSÚ, jak navrhuje TOP 09. 

V poněkud pozměněné podobě by mohly mít šanci některé návrhy opozičních TOP 09 a Starostů. Týkají se například úpravy požadované doby praxe ve výběrových řízeních na vedoucí úředníky tak, aby nebyli znevýhodněni rodiče, kteří pobývali určitou dobu na mateřské nebo rodičovské dovolené. 

Koalice patrně odmítne snahu KSČM zařadit pod služební zákon Národní bezpečnostní úřad. Neuspěje zřejmě ani návrh TOP 09 a Starostů vyloučit ze zákona Státní úřad pro jadernou bezpečnost a Český báňský úřad. 

Náměstkyně se postavila i proti návrhu TOP 09 a Starostů, aby strukturu státních úřadů nestanovilo nové generální ředitelství státní služby, ale ministerstvo financí. Podle ní by se tím popřel cíl odpolitizovat státní správu. Poslankyně TOP 09 a Starostů Věra Kovářová také navrhla, aby úředníci měli po 20 letech služby šest místo pěti týdnů dovolené ročně. 

Ve výboru opět zněla obecná kritika normy, která má přispět podle autorů ke zkvalitnění státní správy a jejímu oddělení od politiky. Podle poslance Marka Bendy (ODS) je cílem normy dostat státní správu pod absolutní vliv nynější vlády a jejího ministerského předsedy. Koalice s takovou interpretací normy nesouhlasí. Vláda má ve Sněmovně dostatek hlasů pro to, aby předlohu ještě v červenci v dolní komoře prosadila. Zákonem se dnes zabýval i výbor pro veřejnou správu, ale žádné usnesení nakonec nepřijal.

-čtk-

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY