O uzavírací klauzuli rozhodne plénum ÚS, zpravodajem určen soudce Šimíček

Nejpozději v pátek o půlnoci by případná stížnost měla být na Ústavním soudu. Foto: Mediafax

Návrh na zrušení pětiprocentní uzavírací klauzule ve volbách do Evropského parlamentu bude jako ústavní soudce zpravodaj řešit Vojtěch Šimíček. Soud jej určil podle rozvrhu práce. Uvedla to dnes mluvčí soudu Miroslava Sedláčková. Shodou okolností je Šimíček bývalým předsedou volebního senátu Nejvyššího správního soudu (NSS), který návrh v úterý podal, a to na podnět Strany zelených a České pirátské strany. Šimíček volební senát opustil teprve před dvěma týdny. 

Úkolem zpravodaje bude shromáždit podklady a připravit návrh, o kterém pak rozhodne plénum, tedy sbor všech ústavních soudců. Pro zrušení jakékoliv právní normy je zapotřebí devět hlasů z 15. Ústavní soud (ÚS) má široké kompetence, může klauzuli zrušit pro budoucnost, teoreticky ale může průlomově dát impulz ke změně výsledku letošních voleb. 

NSS kvůli podání návrhu ústavním soudcům přerušil řízení o volebních stížnostech zelených i pirátů. Obě strany zůstaly v eurovolbách pod hranicí pěti procent, piráti získali 4,78 procenta, zelení 3,77 procenta. Délku rozhodování ÚS nelze předjímat, obvykle se v plenárních věcech pohybuje kolem devíti měsíců. 

„ÚS si je vědom naléhavosti a závažnosti věci, takže lze očekávat rozhodnutí v kratším časovém horizontu, než jaká je průměrná délka řízení,“ řekla Sedláčková. 

Volební senát NSS zveřejnil svou argumentaci v usnesení na úřední desce, a to včetně společného odlišného stanoviska soudců Zdeňka Kühna, Miloslava Výborného a Radana Malíka. Ideální volební model by podle nich neměly vybírat soudy, ale moc zákonodárná. 

„Zkušenosti ukazují, že uzavírací klauzule nijak neomezuje pestrost stranictví a reprezentativnost politických stran, které vysílají své zástupce do Evropského parlamentu,“ stojí ve stanovisku. V roce 2004 uspělo v Česku šest stran a hnutí včetně Nezávislých a SNK Evropských demokratů, v roce 2009 čtyři, letos sedm stran. Větší fragmentace by podle Kühna, Výborného a Malíka vedla ke snížení významu českých zástupců v europarlamentu a oslabení jejich pozice ve frakcích. 

Těsná většina sedmičlenného volebního senátu ovšem dospěla k závěru, že uzavírací klauzule omezuje volnou soutěž politických sil, rovnost hlasovacího práva a právo na přístup k voleným funkcím za rovných podmínek. Evropský parlament navíc hraje ve fungování unie zatím méně významnou roli, než jakou hrají národní parlamenty v členských zemích. Proto se klauzule nejeví tak potřebná jako ve sněmovních volbách, kde ji už dříve ÚS schválil. Volební senát odkázal také na rozhodnutí německého Spolkového ústavního soudu.

-čtk-