Oldřich Machalický se u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku nedomohl obnovy řízení u českého Ústavního soudu. Evropský soud pro lidská práva už dříve rozhodl, že české civilní soudy porušily jeho právo, když mu bez odsouzení přičetly trestný čin. Ústavní soud ale obnovu řízení odmítl s tím, že nemajetkovou újmu už zhojil samotný Štrasburk a majetková škoda nevznikla.
Vyplývá to z rozsudku ve druhé stížnosti Machalický v. ČR, jak ho Evropský soud pro lidská práva (ESLP) vyhlásil 21. května 2026. O případu někdejšího bankovního manažera Oldřicha Machalického rozhodoval Evropský soud pro lidská práva podruhé.
Spáchal zločin, když nemá rozsudek o zproštění?
V první stížnosti dal ESLP za pravdu Machalickému a tvrdě zkritizoval české soudy. Muž byl nejprve obžalovaný v trestní věci, která se neprokázala. Městský soud v Praze proto změnil kvalifikaci. Jenže tento „nový skutek“ byl promlčený a soud stíhání zastavil.
Machalický poté žádal o náhradu škody způsobenou nezákonným trestním stíháním. Jenže stát mu vzkázal, že promlčení skutku neznamená, že se ho nedopustil. V této slovní ekvilibristice pokračovaly soudy až k Nejvyššímu soudu. Podle něho trestní soud vyslovil, že Machalický spáchal trestný čin, protože opak může prokázat jen zprošťující rozsudek. Stížnost Machalického v plném rozsahu zamítl i Ústavní soud.
O první stížnosti Machalický v. ČR Česká justice detailně informovala.
Muž žádal 100 tisíc euro za ušlý zisk
Podle Evropského soudu pro lidská práva české civilní soudy Machalickému „přičetly“ trestný čin. České civilní soudy dospěly k závěru, že z rozhodnutí trestních soudů vyplývá, že ho stěžovatel spáchal. Považovaly to za legitimní důvod pro nepřiznání odškodnění, uvedl Štrasburk v případu Machalický v. ČR v říjnu 2024.
Český stát měl stěžovateli za nemajetkovou újmu vyplatit 3 500 euro. Žádost Oldřicha Machalického o zaplacení ušlého zisku ve výši 100 tisíc euro Štrasburk zamítl. Soud podle svých slov nezjistil příčinnou souvislost mezi porušením práva a údajnou majetkovou újmou.
ÚS: Nemajetkovou újmu už zhojil Štrasburk
Muž na základě rozsudku ESLP požádal o obnovu svého řízení u českého Ústavního soudu. Chtěl se znovu domáhat újmy způsobené českými soudy.
Plénum Ústavního soudu s předsedou Josefem Baxou ovšem rozhodlo, že nemajetkovou újma, kterou Machalický kvůli českým soudům utrpěl, zhojil sám Evropský soud pro lidská práva. A to, když v jeho případu konstatoval porušení Úmluvy.
Náhrada újmy v důsledku promlčení?
Majetková újma, které se domáhá, pak „není ve vztahu příčinné souvislosti s porušením presumpce neviny“. Z Úmluvy totiž neplyne právo na náhradu majetkové újmy způsobené trestním stíháním, které bylo zastavené, vzkázal muži Ústavní soud. „Jinými slovy, způsobená nemajetková újma byla odčiněna a žádnou majetkovou újmu navrhovatel v souvislosti se shledaným porušením Úmluvy neutrpěl,“ rozhodl Ústavní soud.
K tomu odkázal ke svému vlastnímu nálezu III. ÚS 1391/15. Ten říká, že osoba, jejíž trestní stíhání bylo zastavené v důsledku promlčení, nemá nárok na náhradu újmy způsobené trestním stíháním automaticky. „Nárok má pouze tehdy, bylo-li trestní stíhání zahájeno nebo vedeno svévolně,“ ocitoval Ústavní soud a Machalického návrh na obnovu odmítl.
Případ Machalický v. ČR je u Výboru ministrů
K takovému vývoji Evropský soud pro lidská práva upozornil, že má pravomoc soudit stížnosti, kdy po rozsudku ESLP národní orgány přistoupí k novému posouzení nebo zahájí nové řízení. K tomu ale v tomto případě nedošlo.
Stížnosti, které poukazují na nevykonání rozsudku nebo na nápravu porušení Úmluvy, spadají mimo pravomoc Soudu. „Ve smyslu článku 46 Úmluvy podléhají dohledu nad výkonem rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ze strany Výboru ministrů Rady Evropy,“ vysvětlil ESLP.
Mohlo by vás zajímat
„Výkon rozsudku Soudu z 10. října 2024 stále pokračuje dohledem u Výboru ministrů Rady Evropy,“ dodává soud ve Štrasburku.
ESLP respektuje český Ústavní soud
Co se týče procesu před českým Ústavním soudem, má ESLP za to, že stěžovatel neusiluje o ochranu svého práva na presumpci neviny, nýbrž o odstranění následků jeho porušení z roku 2024.
Podle zákona o Ústavním soudu je řízení o návrhu na obnovu omezené na přípustnost návrhu. Ústavní soud má v pravomoci buď zamítnutí takového návrhu, nebo jeho přijetí a zrušení příslušného rozhodnutí či rozsudku, které dříve vydal.
V projednávané věci Ústavní soud shledal, že stěžovatelova žádost o obnovu řízení nesplňuje zákonem stanovená kritéria přípustnosti. Proto ji zamítl jako nepřípustnou.
Odmítnutí Ústavního soudu znovu zahájit řízení o ústavní stížnosti stěžovatele z důvodu kritérií přípustnosti procesní povahy nebylo spojené s novými důvody, které by vedly k novému porušení článku 6 § 1 Úmluvy. Nelze jej považovat za relevantní „novou otázku“, rozhodl ESLP a stížnost Oldřicha Machalického prohlásil nepřípustnou.
