Do Potočari nedaleko Srebrenice se před bosenskosrbskými silami uchýlily tisíce Muslimů. Oblast pod nizozemským velením totiž mnozí považovali za bezpečnou zónu. Nizozemští vojáci ale nezabránili jejich deportaci. Foto: Wikimedia Commons

Nizozemsko nese podle soudu díl viny na masakru ve Srebrenici

Nizozemsko nese část viny na masakru v bosenské Srebrenici v roce 1995. Rozhodl o tom soud v Haagu. Podle rozsudku je stát občanskoprávně odpovědný za smrt asi 300 muslimských (nyní bosňáckých) mužů, jejichž deportaci z takzvané bezpečné zóny OSN do rukou bosenskosrbských jednotek umožnili nizozemští vojáci. Musí proto rodinám zaplatit odškodné. Zatím nepravomocný verdikt může mít vážný dopad na mise OSN ve světě, neboť státy se mohou zdráhat vysílat do nich své vojáky. Vraždění ve Srebrenici nepřežilo asi 8000 mužů a chlapců.

„Stát (Nizozemsko) je odpovědný za ztrátu, kterou utrpěli příbuzní mužů deportovaných Srby z budov Dutchbatu v Potočari odpoledne 13. července 1995,“ konstatovala podle agentury AFP předsedající soudkyně Larissa Elwinová. Dutchbat bylo zkrácené označení nizozemského praporu působícího v Bosně pod velením OSN.

„…Dutchbat neměl nechat tyto muže ze svých budov odejít,“ dodala soudkyně a zdůraznila, že nizozemští vojáci „měli počítat s možností, že se tito lidé stanou obětí genocidy“. „S dostatečnou jistotou lze tvrdit, že kdyby Dutchbat těmto mužům dovolil, aby zůstali na místě, zůstali by naživu,“ prohlásila Elwinová.

Soud nicméně zamítl ostatní obvinění vznesená žalující organizací Srebrenické matky, jež sdružuje matky a vdovy zavražděných mužů. Dospěl k závěru, že ač nizozemští vojáci měli přímo ohlásit válečné zločiny, stát nemůže být činěn odpovědný, protože takový postup by stejně nevedl k „přímému vojenskému zásahu OSN“, a nemohl tudíž zabránit genocidě.

Nizozemsko rovněž nemůže být odpovědné za to, že jeho vojáci do objektu v Potočari kvůli sanitárním podmínkám pustili „jen“ 5000 uprchlíků, ani za smrt tisíců mužů a chlapců později zahrabaných v hromadných hrobech.

Podle agentury DPA nizozemské ministerstvo zatím o možném odvolání nerozhodlo. O odvolání na druhé straně uvažují Srebrenické matky, vzhledem k tomu, že jejich žalobě soud vyhověl jen zčásti. Chtěly, aby nizozemský stát nesl odpovědnost za deportace všech uprchlíků ze Srebrenice.

Soud konstatoval, že rodinám obětí masakrů náleží odškodné, o jeho výši podle agentury AP ale nerozhodoval.

Několik bosenských žen vyslechlo podle médií rozsudek v slzách. „Je to politické rozhodnutí,“ komentovala výrok soudu nespokojeně předsedkyně Srebrenických matek Munira Subašičová. Nicméně právní zástupce organizace Marco Gerritsen verdikt označil za „velký krok správným směrem“.

Podle Wima Dijkemy, jenž v Potočari byl, je verdikt „směšný“. Televizi NOS řekl, že lékaři upozornili na šíření nakažlivých nemocí po přeplněné základně. Po zvážení rizik se pak rozhodlo o evakuaci, protože autobusy s ženami a dětmi předtím bezpečně dojely do centrální Bosny. „Svět upíral oči na Bosnu, co se mohlo těm lidem stát?“ vysvětlil úvahy velení praporu.

Do Potočari nedaleko Srebrenice se před bosenskosrbskými silami uchýlily tisíce Muslimů. Oblast pod nizozemským velením totiž mnozí považovali za bezpečnou zónu. Nizozemští vojáci ale jejich deportaci nezabránili.

Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) označil masakr ve Srebrenici za genocidu. Příslušníci nizozemských „modrých přileb“, kteří měli od Rady bezpečnosti OSN mandát k ochraně civilních uprchlíků, byli podle dobových svědectví velmi slabě vyzbrojeni, aby mohli odolat nátlaku Srbů.

Nizozemský soud už loni v září v podobném procesu rozhodl, že stát je odpovědný za smrt tří Muslimů, kteří ve Srebrenici zahynuli. Vláda pak slíbila vyplatit rodinám obětí odškodnění po 20.000 eur (550.000 korun). Tribunál v Haagu nicméně dříve uvedl, že nizozemští vojáci působící v silách OSN nejsou za tehdejší masakr odpovědní a nelze je trestně stíhat.

Zářijový i dnešní verdikt mohou mít vážný dopad na budoucí mise OSN v krizových oblastech ve světě. Může totiž odradit státy od účasti v zahraničních vojenských misích, když jejich vojáci mohou být obviňováni z odpovědnosti, pokud se „něco zvrtne“.

Před ICTY se za srebrenický masakr zodpovídají bývalý politický vůdce bosenských Srbů Radovan Karadžić a velitel bosenskosrbské armády Ratko Mladić. Zejména Mladić je označován za hlavního viníka tohoto krveprolití, které je považováno za nejhorší masakr od konce druhé světové války.

-čtk-