Doplatky za ubytovny budou omezeny a se souhlasem obce

Podle senátora Jiřího Čunka sociálně potřební budou mít v obci trvalý pobyt a obce se s tím budou muset v případě zrušení ubytovny vyrovnat.

Vyplácení doplatku na bydlení v ubytovnách bude omezeno zákonem. Doplatek bude stát poskytovat provozovatelům ubytoven na prostory, nikoli na počet lidí žijících v jednom bytě. Výše nájemného nemá převýšit částky v místě obvyklé. Předpokládá to vládní novela o pomoci v hmotné nouzi, kterou téměř jednomyslně schválil Senát. Novela také stanoví požadavky, které budou muset byty s doplatkem splňovat. Budou moci být například i v rekreačních objektech.

Novelu, která má zabránit přeplácení nákladů na bydlení v ubytovnách ve prospěch jejich provozovatelů, nyní dostane k podpisu prezident. Souhlas Senátu s předlohou se očekával vzhledem k tomu, že horní komora navrhla podobnou úpravu. V případě přijetí vládní novely ji z projednávání ve Sněmovně stáhne, uvedl za předkladatele senátor Jaroslav Zeman (za ODS).

Součástí vládní předlohy se ve Sněmovně stalo ustanovení, podle něhož bude možné doplatek vyplácet provozovateli ubytovny jen se souhlasem příslušné obce. Cílem bylo zamezit vzniku ubytoven v nevyhovujících místech obce. Proti této pasáži se postavila ombudsmanka Anna Šabatová. Podle ní by to mohlo vést mohlo by to vést k likvidaci některých ubytoven, přičemž sociálně slabí by mohli skončit jako bezdomovci na ulici.

Ombudsmanka upozornila, že zapojení obcí do rozhodování o doplatku vnáší do celého systému „prvek libovůle a negativně dopadne na osoby v hmotné nouzi“. Obec by mohla tím, že doplatek lidem z konkrétní ubytovny nepřizná, ubytovnu zlikvidovat.

Šabatová uvedla, že lidé, kteří by přišli o střechu nad hlavou, by buď skončili na ulici jako bezdomovci nebo by se přestěhovali do jiné obce, kde by rozšířili počty sociálně slabých. To by podle ombudsmanky mohlo způsobit problémy mezi místními lidmi.

Ochránkyně práv upozornila také na to, že obce mají mít pro své občany k dispozici volné byty k sociálním účelům, případně mají mít na svém území zajištěny kapacity u poskytovatelů sociálních služeb (azylové bydlení). Ve skutečnosti však obce takové možnosti ubytování nemají, podotkla Šabatová.

Ztotožnil se s tím senátor Libor Michálek (za Piráty),  jeho návrh na zrušení pasáže ale dostatečnou podporu nezískal. Ustanovení odmítl také ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD). „Tato změna je v rozporu ústavou. Není možné, aby obce rozhodovaly o tom, kdo má nárok na doplatek na bydlení,“ prohlásil.

Bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová (za SZ) to ale tak striktně nevnímala. „Ta protiústavnost tady nemusí být tak zřejmá,“ uvedla s tím, že ústavou není chráněno bydlení v konkrétním místě. Pasáž podle ní především umožní obcím ovlivnit to, kde ubytovna bude. Senátor KDU-ČSL Jiří Čunek poznamenal, že sociálně potřební budou mít v obci trvalý pobyt a obce se s tím budou muset v případě zrušení ubytovny vyrovnat.

Vládní novela má také zmírnit některé stavebně-technické požadavky na rekreační objekty, aby na doplatek dosáhli vlastníci těchto objektů, pokud je užívají k trvalému bydlení. Týkat se to má zejména lidí v hmotné nouzi, kteří už v těchto chatkách bydlí a jsou jejich vlastníky. Podle nynějšího zákona na dávky nemají nárok a navrhovaná úprava to má změnit.

Vláda chtěla novelou zamezit vyplácení nepřiměřených doplatků na bydlení v nevyhovujících prostorách, uvedla ministryně sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). Ubytovny budou muset dodržovat určité standardy. Zpřísnit se má posuzování hmotné nouze pro přiznání doplatku, řízení o něm se má naopak zjednodušit. Zruší se taky časové omezení pro poskytování dávky.

Počet lidí s doplatkem na bydlení a objem vyplacených peněz se v posledních letech zvyšoval. V roce 2011 bylo 24.400 příjemců, stát vydal 850 milionů korun. Loni už bylo příjemců 65.100 a objem vyplacených peněz vzrostl na 2,8 miliardy korun.
-čtk-, -ire-